Škoda 120, ilustrační foto

Škoda 120, ilustrační foto | foto: Jiří Bervida, MF DNES

Vraky svátečních řidičů škodí vzduchu víc než všechna moderní auta

  • 386
Česká pobočka TÜV vytvořila studii, která dává představu o tom, jak moc znečišťují ovzduší automobily různého roku výroby. Z této studie vyplývá, že i malá skupina starých vozů se podílí na produkci škodlivin obrovskou měrou.

Studie TÜV se kvůli zjednodušení soustředí na škodliviny produkované osobními automobily s benzinovými motory, její závěry ale vytváří obrázek o stavu celého vozového parku a jeho vlivu na životní prostředí. Nastíněná čísla jistě nejsou přesná, ale ukazují, jak obrovský vliv na životní prostředí má jen velmi malá skupina automobilů.

Podle čísel ze závěru loňského roku bylo v České republice registrováno celkem 4 582 903 osobních automobilů. Odhadem je z nich asi 83 % vozů s benzinovým motorem, jde tedy o zhruba 3,8 milionu vozidel. Z nich zůstává v ČR registrováno asi 844 000 vozidel bez katalyzátoru. Vzhledem k tomu, že z nich je vozidel Škoda asi 376 000, byl typickým zástupcem této kategorie zvolen vůz Škoda 120.

Z jeho spotřeby a průměrné roční spotřeby olovnatého benzinu Special z dob, kdy byl ještě v prodeji, byl určen průměrný roční nájezd vozů bez katalyzátorů. Ten činí asi 2 200 kilometrů ročně, tedy v celkovém množství nijak významnou porci. Jenže z hlediska škodlivin je tato kategorie automobilů velmi problematická i při nízkých ročních nájezdech.

Celkově auta bez katalyzátoru najednou v ČR ročně 1,86 miliardy kilometrů, což je nejméně ze všech skupin vozů. Přesto vyprodukují zdaleka nejvíce škodlivin, podle odhadů TÜV asi 9,4 milionů kilogramů oxidů dusíku a nespálených uhlovodíků. To je víc, než vyprodukují dohromady všechna auta plnící normy EU 3, EU 4 a EU 5, kterých je v ČR přes dva miliony a ročně najedou celkem přes 32,3 miliardy kilometrů.

Auta bez katalyzátoru společně s vozy plnícími normu EU 1 se pak na celkové tvorbě emisí z provozu osobních automobilů podílí 50,4 % i přesto, že ve vozovém parku tvoří jen něco přes třetinu a jejich odhadovaný roční proběh je 4,55 miliardy kilometrů oproti více než 40 miliardám kilometrů zbytku vozového parku. Neboli zjednodušeně řečeno, při téměř desetinovém nájezdu vytvoří auta starší 15 let stejné množství škodlivin (HC a NOx) jako novější auta.

Průměrný věk vozového parku v České republice se přitom blíží 14 rokům (13,83), průměr EU je 8,2 roku. A například v USA, které jsou známé dlouhodobým provozováním mnohých automobilů, se koncem loňského roku vyšplhal průměrný věk automobilů k hodnotě 11 let. Takový je průměrný věk vozového parku třeba i na Slovensku.

V USA ale stará auta nejsou takovou zátěží, jelikož tam začaly různé emisní limity a povinnost používání katalyzátorů platit dříve než v Evropě. I tak ale tamní úřady a organizace hledají cesty, jak dostat staré kouřící vozy ze silnic. V době krize pomohlo vládní šrotovné, teď mají možnost získat darováním starého automobilu slevu na dani. Ta odpovídá zůstatkové hodnotě starého auta a Američané ji dostanou i při darování vozu vybraným nadacím.

Zatímco mnohé z nich staré automobily dále prodávají, aby získaly peníze na své programy, nová asociace Clear the Air Foundation si klade za cíl dostat stará auta ze silnic. Darované automobily tedy nechává rozebrat, recyklovat a sešrotovat. Na jejím záměru nezmění nic ani fakt, že jde o organizaci, ve které se sdružují automobiloví dealeři.

To v České republice je v podstatě likvidace nebo prodej starého automobilu penalizován. Při převodu vozu, který neplní žádnou emisní normu, je účtován poplatek 10 000 korun, za vozy plnící Euro 1 a 2 se platí pět a tři tisíce korun. Za ekologickou likvidaci kompletního autovraku by neměl majitel zaplatit nic, ale praxe bývá často jiná. Likvidující firmy si také mohou naúčtovat  poplatek v případě, když likvidovanému vozu chybí některá z důležitých částí (motor, nápravy atd.).