Pavel Hušek, autor je spolupracovníkem redakce
Když jsem Škodu Octavii spatřil poprvé, vnímal jsem ji se smíšenými pocity. Zatímco s celkovou koncepcí a tvary jsem byl spokojen, způsobila přístrojová deska pravý opak. Musela v každém zákazníkovi vyvolat pocit, jak moc se na něm za jeho peníze šetří. Výhrady jsem měl i k přední masce, která měla podle slov tvůrců připomínat kořeny, na něž navazuje. Nesouhlasím. Vizuální ani ideovou podobnost s původní octavií prostě nevidím. Na mém tehdejším tvrzení, že jde o velice laciný efekt, soukromě přejmenovaný na chromované hrábě, se nic nemění. Zdá se, že právě tento znak se stal nosným prvkem image nejen octavie, ale také ostatních modelů značky Škoda. Musíme doufat, že určitým obsahem bude postupně naplněn. Vývoj přinesl jen dvě inovace, které stojí za zaznamenání novou přístrojovou desku a vzhledově velmi vydařené kombi. Teprve to spolu se zlepšením celkové kvality vozu způsobilo, že jsem začal octavii vnímat jako rovnocenného konkurenta koncernových bratrů stejné třídy. Čas ukázal, že základní koncepce designu je správná, a protože ani jeho stáří octavii vrásky nedělá, domnívám se, že plastické operace budou spíše drobnějšího charakteru, který jí přiblíží vzhledu fabie.
Jan Prokop, autor je spolupracovníkem redakce