Jediná rada s absolutní platností je postavit se za překážku na přechodech a v místech, kde je provoz, nebo kde se jezdí vyššími rychlostmi. Na rušné křižovatce je tedy lepší si stoupnout třeba za sloup semaforu.
"Jinak je velmi těžké radit," přemýšlí Robert Šťastný z týmu výzkumu dopravní bezpečnosti Škody Auto. "Možná by pomohlo lehce nadskočit, ale to je spíš instinktivní reakce, hlavně je důležité se nedostat pod auto." Přední části aut jsou dnes tvarovány tak, aby se pod ně tělo nedostalo. Nákladní auta na to mají speciální ochranné prvky.
"Zabývali jsme se tím, analyzovali jsme videa různých nehod. Ale potvrdilo se, že obecnou radu opravdu dát nelze," dodává Šťastného kolega Petr Krásný pro iDNES.cz. Problémem je podle něj nevyzpytatelný pohyb auta. Z úhlu, ze kterého vidí člověk, totiž nelze odhadnout, kam auto míří. "Vidíte, že se na vás něco řítí, ale dráhu nevyčtete," vysvětluje.
Stejně tak se nedá odhadnout pohyb těla. Nasimulovat, jak tělo poletí, nelze, navíc se u toho nekoordinovaně pohybují končetiny, které ovlivňují směr.
ZajímavostŠtestí opilců Odborníci zkoumající nehody došli k zajímavému zjištění: hodně opilý člověk má při nehodách větší šanci na přežití. "Říká se tomu štěstí opilců, ale má to vysvětlení," popisuje pro iDNES.cz expert, který nechce být jmenován. První důvod je v biomechanice: Opilci jsou, jak se říká, vláční, mají uvolněné svaly a střet jim tolik neublíží. A přidává ještě jeden důvod: "Opilci mají opožděnější reakce. Nestihnou zareagovat na nebezpečí." Špatnými reakcemi si totiž lidé mnohdy přihorší. Jako příklad lze uvést opilého na sedadle spolujezdce: Střízlivý člověk často zareaguje při hrozícím střetu špatně, protože se zapře rukama o přístrojovou desku. Když pak vybuchne airbag, poláme propnuté ruce a ještě si jimi poraní obličej. Člověk utlumený alkoholem reagovat nezvládne a airbag zafunguje, jak má. |
Hodně záleží na tom, kam tělo dopadne, právě to je nejkritičtější fáze střetu. Kapota auta bývá měkká, velmi tvrdý je rám čelního okna, který musí unést hmotnost celého vozu při převrácení. Nebezpečné jsou hlavně přední (A) sloupky, oblast kolem stěračů, výztuha mezi oknem a motorovou stěnou a oknem a střechou. Střecha už je zase měkčí.
Ani nápad otáčet se zády není dobrý, nejohroženější totiž při střetech bývá hlava a dopad na obličejovou část je méně kritický, než náraz na spodinu lebeční při úderu zezadu.
Opatření na ochranu chodců, různé zakrytování, vnější deformační zóny v podobě měkkých kapot vysunutých vysoko nad agregáty a další jsou podle expertů účinné do městských rychlostí, přibližně kolem 30 km/h.
Nebezpečný bývá také následný dopad. Sražení člověka v nízké rychlosti může mít závažné následky, když dopadne například hlavou na obrubník. Pokud stihne chodec (nebo například cyklista) zareagovat, měl by si krýt rukama hlavu.
Podívejte se, jak probíhají crashtesty simulující střet s chodcem:
19. září 2006 |
