Legendární americký designér (ovšem narozený a pohřbený ve Francii) vlastně stál na počátku průmyslového designu jako samostatného oboru. Z jeho hlavy je taky třeba typická bílá bachratá lednice, která se stala symbolem kuchyní bohatnoucí Ameriky.
Loewy byl revolucionář designu a superstar své doby, navrhoval všechno, od známek po letadla, obchodní domy a orbitální stanice. Jeho dílem je logo cigaret Lucky Strike, ikonické autobusy Greyhound, design čerpacích stanic Shell, které se nám líbí ve starých amerických bijácích a taky Studebaker Avanti.
Svými tvary má k té lahvi coca-coly daleko, je to ale úžasný příklad skvělého designu. Hranaté kupé ze začátku šedesátých let vzniklo v pouhých pěti tisících exemplářích pro jednu z nejstarších (dnes už neexistujících) automobilek Ameriky.
Zrenovovaný kus v prvotřídním stavu s odvážnou barevnou kombinací smetanově bílé karoserie (vyrobené z laminátu) a pomerančového interiéru je teď na prodej za 73 500 dolarů, to jsou necelé dva miliony korun. Pod kapotou má osmiválcový small-block 4737 ccm osazený kompresorem Paxton, spojený se čtyřstupňovým manuálem.
Loewy si tehdy usmyslel, že příď kompletně zakryje, jenže žíznivé americké motory, které hltají vzduch a benzin po galonech, potřebují také dýchat, technici se s tím vyrovnali tak, že pod nárazník a pak i do něj vpasovali vstupy vzduchu.
Myšlenka postavit Avanti pochází od Sherwooda Egberta, který na začátku šedesátých let, hned po svém nástupu na post prezidenta značky snažící se osamoceně bojovat s giganty GM a Ford, začal přemýšlet o voze, jež by automobilku symbolizoval (podobně jako Chevrolet Corvette zviditelnil General Motors).
První koncept načrtnutý prý v letadle z Chicaga prý předal svým podřízeným už 37 dní po nástupu do funkce. Loewyho tým dostal na práci 40 dní. Loewy, Tom Kellogg, Bob Andrews a John Ebstein prý makali šestnáct hodin denně.
Pod nádhernou karoserií a parádně nadčasovým minimalistickým interiérem auta, které mělo konkurovat tehdy rodící se ikoně Fordu Mustang, je ovšem prašivé železo.
Technickým základem byl tehdy už desetiletý model Studebaker Lark Daytona z roku 1953. Tabulka s technickými údaji sice slibovala zrychlení na stovku za 8 sekund a maximální rychlost 240 km/h, jenže když se silnice zakroutila, bylo Avanti v úzkých. Na silnici prý plavalo jak bárka, takže mělo ke sportovním výkonům, které sliboval úchvatný design, daleko.
Výroba tedy trvala jen dva roky (1962-63) a byla vlastně labutí písní automobilky, která skončila s produkcí aut v roce 1967. Loewyho Avanti se tak do snů milovníků aut nedostalo. Ti, kdo se na auta rádi také dívají, z něj ale dodnes mají zástavu srdce.
Na druhou stranu, na základech nedokončených kupé vzniklo několik dalších variací pod značkou Avanti Motor Company, kterou založili bývalí dealeři Studebakeru. Automobilka šla z ruky do ruky a vyráběla v jednotkách kusů různě upravovaná avanti až do roku 2006, kdy ze za ní zavřela voda v mexickém Cancúnu, když jejího majitele Michaela E. Kellyho sebrala pollicie kvůli podvodům podle Ponziho schématu (pyramidové schéma).
