Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Subaru Legacy: radost z jízdy

aktualizováno 
Chystáte se koupit auto? Znát zkušenosti majitelů, kteří ho řídí, je nejlepší reference. Zvažujete-li koupi ojetého Subaru Legacy čtěte zkušenosti řidiče, který s ním jezdí.

Subaru Legacy | foto: TipCars

ZKUŠENOSTI UŽIVATELE: Subaru Legacy
Rozhodl jsem se přinést osobní zkušenosti s vozem, který je v našich krajinách poměrně málo zastoupený, jedná se o Subaru Legacy předposlední generace vyráběné v letech 1994 - 2003.

Můj vůz byl vyroben v roce 2000, modelový rok 2001. Je vybaven zážehovým motorem o objemu 2,0 litru s výkonem 92 kW, tedy 125 koní a točivým momentem 187 Nm. Tento kousek byl prodán jako nový v ČR a já jsem jej koupil od II. majitele s pečlivě vedenou servisní knížkou se záznamy největšího pražského dealera těchto vozů (vše ověřeno osobní návštěvou u tohoto prodejce).

Vůz je verze kombi v základní výbavě, která čítá 2x airbag, ABS, servo, manuální klimatizaci, el. okna a zrcátka, centrál na DO, alarm a další nepodstatné věci. Přestože se jedná o takovouto "chudobku", v době výroby stálo toto subaru na našem trhu přes 900 tisíc korun.

První, co každého zaujme, když otevře dveře, je specifikum značky, a to bezrámová okna. Nejenže výborně vypadají, ale co je až neuvěřitelné,  při jízdě i po desetitisících kilometrech nikde nic nehučí!

Design karoserie je čistě subjektivní věc, většině lidí se asi legacy líbit nebude, mne však vhled tohoto vozu maximálně vyhovuje - s jiným autem si ho totiž spletete jen těžko. 

Pro přiblížení: Legacy je auto střední třídy s délkou cca 4,7 m a rozvorem 2,7 m. Z toho vyplývá i vnitřní prostor, který je vhodný i na převoz rodiny na dovolenou. Konkrétně vpředu je místa více než dost, pravá noha řidiče není nikterak omezována středovým tunelem, pozice k sezení je spíše nižší, většina vozů tohoto modelu má výškově stavitelnou sedačku a všechny pak výškově stavitelný volant, takže pozici si najde většina lidí.

U spolujezdce některé lidi překvapí, že místo pro nohy končí celkem brzy pod palubní deskou a musí tedy sedačku posunout o něco dále od palubky, než jsou zvyklí u jiných vozů. Místa je ale dost. Na zadních sedačkách je místa pro nohy i hlavy cestujících požehnaně a tlačit se nikdo nebude.

Kufr má dvojité dno a pod dřevěnou deskou, která vyrovnává podlahu kufru s nákladovou hranou, se nachází pouze dojezdové kolo a spousta místa nejen pro povinnou výbavu. Za podběhy jsou pak další uzavíratelné schránky na drobnosti.

Krycí roletka tohoto zavazadlového prostoru je poměrně nízko a papírově tak zmenšuje velikost kufru k hodnotám necelých 500 litrů. Údaj je to však vcelku bezvýznamný, neboť stačí roletku složit, či ji vyjmout úplně, a z legacy se stane malý stěhovák. Sedačky se sklápí do jedné roviny s dnem kufru a po jejich složení vznikne zcela rovná plocha o délce 2 metry.

K sedadlům v přední části vozu mám pochvalu za velmi dobré boční vedení těla, sedák i opěradlo jsou dostatečně dlouhé, zarytým fandům koncernu VW budou připadat měkké. K těmto předním sedačkám mám i jednu výtku a ta směřuje ke sklonovému polohování opěradla. Je totiž řešeno páčkou která dovoluje měnit tento sklon pouze skokově a nikoliv lineárně jako nabízí seřizování kolečkem.

Zadní sedadla jsou pak bez výraznějšího tvarování, další výtku mám k opěrce hlavy pro pátého cestujícího která má obludné rozměry a brání tak ve výhledu vnitřním zpětným zrcátkem (já ji vyndal). Trvanlivost materiálů sedadel je dobrá - 6 let provozu, 171 tisíc najetých km a vše v pořádku.

Palubní deska mého provedení je z vrchní části pokryta kvalitním měkčeným plastem černé barvy, který přechází i k horním částem dveří, spodní část je pak tvořena tvrdým plastem nevzhledné šedé barvy, který dobrý dojem dost kazí. Výplně dveří jsou pak částečně čalouněné a částečně vyplněné již jednou zmíněným nevzhledným šedým plastem.

Ergonomie ovládacích prvků je pak vcelku dobrá s určitými připomínkami. Nelíbí se mi umístění spínače mlhových světel nalevo od volantu, kde není vidět, navíc kontrolka rozsvícení těchto mlhovek se nenachází v zorném poli řidiče na přístrojovém štítu, ale přímo na spínači, takže často přehlédnete, že je zapnutá.

Dalším nedostatkem je absence kontrolky rozsvícených světel. Omluvou pro tento nedostatek snad je, že světla můžete nechat stále rozsvícená, neboť vůz je již z výroby vybaven zhasnutím a opětovným rozsvícením světel ve spojení se zapnutým, respektive vypnutým zapalováním.

K dílenskému zpracování bych řekl, že kdysi muselo být na vynikající úrovni, zub času se již na mém kousku bohužel podepsal. Schránka u spolujezdce nemá všude stejné spáry, ovládací panel na stahování oken u řidiče je uvolněný, manžeta řadící páky nese známky opotřebení a v poslední době začala povrzávat sedačka řidiče, což mě přivádí k zuřivosti. Holt se budu asi muset smířit, že už je to prašivka.

Takže to je k popisu vozu a teď pojďme nastartovat. Ozve se hluboký zvuk další nezvyklosti vozu, a to jest motor typu Boxer (protiběžné písty), motor je velice kultivovaný a při jízdě nijak neruší akustickou pohodu posádky.

Boxer Subaru pro své vozy zvolilo proto, že díky své velice ploché konstrukci snižuje těžiště vozu a zlepšuje tak jízdní vlastnosti. Výkon tohoto dvoulitru (125 k) je na tak velký a těžký vůz skoro málo.

Nebudu zde tvrdit, že to "jezdí jako drak a každému BMW to vytře zrak". Ne že by snad vůz s tímto motorem byl brzdou provozu, ale na nějaké rychlé odpichy z křižovatky to není. Spíš je to takový dělník, co když se rozparádí, tak si své odtahá.

Motor zabírá hezky odspoda, přestože se jedná o 16 V, a vcelku lineárně tahá až do 6 400 otáček za minutu s mírnou výkonovou špičkou po překonání 4 000 otáček.

Každého bude samozřejmě zajímat, jak si motor nechá za své služby zaplatit. A tady narážíme na Achillovu patu koncepce těžkého vozu s pohonem 4x4 a benzínového motoru. Výrobce uvádí 9,4 l v kombinovaném provozu, a to plně koresponduje s mými zkušenostmi. Je to první auto, kde má dlouhodobá průměrná spotřeba přesně kopíruje tyto většinou velmi optimistické údaje některých výrobců. Rekordy mám 7,8 a 11 litrů na 100 km, ale můj dlouhodobý průměr je 9,5.

Komfort odpružení je na velmi dobré úrovni, rázy od kol i odhlučnění podvozku a motoru také. Jízda po dálnici je velmi příjemná, od vyšších rychlostí se pak začíná ozývat aerodynamický hluk a také podvozek se stane dost hlučným.

Převodovku hodnotím jako spíše průměrnou. Má krátké dráhy a 1.- 5. rychlostní stupeň jdou řadit celkem přesně, problém ale mám občas zařadit zpátečku, někdy musím i několikrát za sebou vyšlápnout spojku. Možná už je opotřebená (spojka).

Brzdy jsou, řekl bych, lehce podprůměrné, ale upřímně řečeno, v této oblasti jsem hodně náročný a hned tak u mě nějaký vůz neobstojí. Přestože jsem ihned po koupi nechal vyměnit kotouče i destičky, jednou se mi je podařilo utavit po asi 45 minut trvající "rallye Křivoklát" a tím u mě skončily. Průměrný řidič si stěžovat nebude.

Teď se rozepíši o lahůdce tohoto vozu, a to jsou jízdní vlastnosti. Subaru je dobře známé tím, že většina těchto vozů se znakem souhvězdí býka na kapotě má sofistikovaný stálý pohon všech 4 kol.

Přímo japonská automobilka tento pohon označuje jako symmetrical all wheel drive - vše, od motoru k převodovce, od transferu ke kloubovému hřídeli a diferenciálu zadní nápravy, je logicky uspořádáno v linii - bez přetáčení a výchylek ostatních 4-kolových hnacích systémů - a v podélně symetrickém uložení.

V praxi to znamená, že vůz má ideální rozložení hmotnosti jak zepředu dozadu, tak i v příčném směru.

Nechme však teorie a vrhněme se do zatáčky, to totiž tento vůz umí náramně. Jste-li vyznavačem dynamické jízdy, nic se nemůže vyrovnat neuvěřitelným pocitům, které člověk zažívá při jízdě tímto vozem v zatáčkovitých úsecích.

Auto je skutečně přísně neutrální a nepřipraví vám žádné překvapení, kam ho pošlete, tam pojede. Řízení je přímé a chirurgicky přesné, hydraulický posilovač s přibývající rychlostí příjemně tuhne a přenos informací od předních kol do volantu je znamenitý.

Rád bych zde také uvedl, že málokdy mám dost velké srdce projet zatáčku tak rychle, abych auto alespoň trochu utrhl ze silnice. Nevím, asi nejsem dost dobrý řidič, ale vzhledem k tomu, že všem co se mnou v zatáčkách zkoušeli držet krok, jsem snadno ujel, tak chci věřit, že je to v tom autě. Když to shrnu, prostě projedete první zatáčku a začnete kaš! lat na s potřebu a veškeré nedostatky, které jsem popsal.

Kapitolou pro sebe jsou pak výhody, které vám čtyřkolka přináší za snížených adhezních podmínek. Pominu-li vlhko, tak na sněhu je to fakt neskutečná legrace. Vůz je navíc vybaven redukční převodovkou, a tak na horách zahanbíte nejeden offroad.

Zmíním ještě investice, které jsem do auta musel dát za 40 tisíc km, které jsem za rok provozu najel. Kromě olejů, filtrů a svíček to byly již jednou zmíněné kotouče a destičky, samozřejmě i s brzdovou kapalinou.

A musel jsem vyměnit ložisko pravého zadního kola, hučelo už při koupi vozu. Ložisko i s nábojem stálo 6 000,-. Tím se dostáváme k cenám náhradních dílů, u běžných věcí jako je spojka (komplet 8 000,-), čelní sklo (6 000,-), tlumiče ap. je to plně v normě.

Problémem ovšem je, když chcete něco, co se běžně nepoužívá. Mně zloděj rozbil zadní sklo a nové dělá pouze Subaru a chce za něj 27 000,-, což jsem dlouho rozdýchával a pak ho se štěstím sehnal z vrakoviště za 10 000 korun. Jinak ale těchto dílů moc potřebovat nebudete, protože legacy je vyhlášený držák, a to mohu potvrdit.

Před posledním odstavcem chci ještě dodat pár rad a doporučení. První rada směřuje k motoru. Legacy se v této generaci dělalo (aspoň pokud já vím) ještě s 2,5 litrem a s 3,0 V6. Doporučuji zvážit pořízení motoru 2,5, který prý (neověřená informace) nemá o moc větší spotřebu než 2,0, zato na tom je výrazně lépe v dynamice.

Druhá rada směřuje k mužům, kteří potřebují přesvědčit manželky, že jedině legacy je to pravé. Že je vůz prostorný a má velký kufr "do kterého se, miláčku, báječně vejde kočárek" napadne asi každého, co dále zajímá naše ženy, je, že vůz je bezpečný.

Malá přednáška o aktivní (4x4, jízdní vlastnosti, silný motor) a pasivní (4* v crash testech, airbagy…) bezpečnosti nemůže nikdy uškodit.

Navíc máte ještě jeden trumf v rukávu! Je jím funkce Hill Holder, kterou jsou vozy Subaru již řadu let standardně vybavovány. Jde o to, že při rozjezdu do kopce vám vůz vybavený touto funkcí nepopojede zpátky, neboť při zařazení prvního rychlostního stupně, vymáčknutí spojky a puštění brzdového pedálu se nestane vůbec nic a auto stojí přilepené dál na místě.

Tato situace trvá do té doby, než spojka zabere a vy (respektive manželka) jste za hvězdu, protože ani v největším kopci nemáte problémy s rozjetím. Možná se to zdá jako hloupost, ale vězte, že díky této funkci jezdí s legacy ráda i má žena.

Na úplný závěr musím konstatovat, že legacy určitě není nejlepší auto na světě. Má spoustu much, ať už je to v ergonomii, designu, absenci dieselového motoru a dalších věcí. Jedno se ale tomuto vozu upřít nedá. Má ducha.

V dnešním globalizovaném světě plném koncernů a podvozkových plošin je to věc nevídaná. Určitě jsou auta hezčí, úspornější, větší, dokonalejší, lacinější, ale je málo těch, co o sobě můžou říct, že jsou výjimečná.

Co je zač
značka Subaru
model Legacy
karoserie kombi
objem motoru 2000
palivo benzin
rok výroby 2000
typ řazení manuální
najeto km při koupi 131 000
najeto km nyní 171 000
koupen jako ojetý
jak dlouho vůz využívám 1 rok
průměrná spotreba 9,5
poruchy ložisko zadního kola
předchozí vůz Nissan Almera

KLADY ZÁPORY
jízdní vlastnosti spotřeba
bezpečnost drahé specifické náhradní díly
prostornost dynamika motoru 2,0
image slabé brzdy
spolehlivost

 

Jak ho vidí majitel
Spolehlivost 1
Provozní náklady 3
Cena náhradních dílů 3
Dostupnost náhradních dílů 1
Koupili byste si automobil od stejné značky znovu? určitě ano

Hodnocení
brzdy 4
design 1
dílenské zpracování 2
dynamika motoru 3
jízdní komfort 1
ovladatelnost 1
prostornost 2
pružnost motoru 2
řazení 3
řízení 1
sedadla 2
spotřeba 4
výhled z vozu 2
kufr 1
celkové hodnocení - průměr 2,07
Toto hodnocení je subjektivním dojmem autora testu, který hodnotí automobil s přihlédnutím k vozům srovnatelné třídy.
Uděluje se známka od 1 (výborné) do 5 (nedostatečné).


Zdroj: www.TipCars.com

Podělte se s ostatními čtenáři o své zkušenosti a napište recenzi na váš vůz. Vstupní formulář najdete ZDE.“





Nejčtenější

(Ilustrační snímek)
Karambol v Chorvatsku? Nehodu nechte zapsat a pokutám se nebraňte

Zkazila vám dovolenou v Chorvatsku bouračka? Zkuste nepanikařit a nezapomeňte na záznam o dopravní nehodě. A hlavně zavolejte tamní policii - stačí vyťukat...  celý článek

Předání nového auta v pražském autosalonu Seat.
Nákupem auta placení teprve začíná a peníze se kutálí, i když nejezdíte

Kolik vlastně ten komfort mít před domem nebo v garáži auto stojí? Leasingové firmy na to mají celá oddělení. I vy si to můžete zkusit aspoň přibližně...  celý článek

Řidičovy ruce kryjí stylové blastery.
Speciál pro vysokorychlostní turistiku má duši supersportu

Recept na výrobu tohohle bombarďáku není složitý. Vezměte jeden supersport, odmontujte maximum kapotáže, instalujte zvýšená řídítka, vysoké plexi, cestovní...  celý článek

Muzeum veteránů v Nové Bystřici sídlí v budově staré industriální textilky. Na...
Cadillac, jeden ze symbolů USA, slaví 115. narozeniny

Cadillac, nejlépe růžový, je jedním ze symbolů svobodomyslného životního stylu i prosperity Spojených států. Firmu, která proslula výrobou luxusních vozů...  celý článek

Ferrari F40
Jízda s Ferrari F40 je životní zážitek. Nejlepší auto světa slaví 30 let

Ferrari F40, jedno z nejslavnějších aut historie, se představilo právě před třiceti lety, v létě 1987. S perlou, která má cenu desítek milionů, jsme se svezli...  celý článek

Další z rubriky

Veteránský závod Sachsen Classic 2017
OBRAZEM: Smečka škodovek ozdobila veteránský závod u českých hranic

Ne rychlost, ale pravidelnost a přesnost rozhodují o vítězích veteránských setinových rally. Například je třeba ujet 150 metrů za 15 sekund. V druhé půlce...  celý článek

Horch 750 Tourenwagen
Autofotka týdne: Nádherný veterán českého sběratele okouzlil v Německu

Horch 750 je pořádný kus auta, pod dlouhatánskou kapotou má rozvážně se převalující osmiválec podmanivého hlasu a k tomu nádhernou karoserii meziválečné...  celý článek

Brno Revival Mezi pavilony
OBRAZEM: Autodědečci závodí i když leje, je to náramná podívaná

Po dlouhých 50 letech se do areálu brněnského výstaviště vrátily historické závodní motocykly, formule a auta. Závody Brno Revival Mezi pavilony byly jedním z...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.