Test tachometrů

Test tachometrů - Když ručička rychloměru ukazuje přesně na údaj 130 km/h, nejedete přesně touto rychlostí. Potvrzují to výsledky společného testu redakcí iDNES.cz a deníku Metropolitní expres, který provedla zkušebna Ústav silniční a městské dopravy (ÚSMD) v Klíčanech. | foto: iDNES.cz

Tachometr ukazuje 130, ale auto jede 116 nebo 135 km/h

  • 195
Když ručička rychloměru ukazuje přesně na údaj 130 km/h, nejedete přesně touto rychlostí. Pokud je vaše auto ve správném technickém stavu, pohybuje se ve skutečnosti pomaleji. Když však třeba auto nemá kola odpovídající technickému průkazu, můžete jet i rychleji, a nevědomky tak překračujete rychlostní limity.

Potvrzují to výsledky společného testu redakcí iDNES.cz a deníku Metropolitní expres, který provedla zkušebna Ústav silniční a městské dopravy (ÚSMD) v Klíčanech.

Test si vzal na mušku pět aut různého stáří i značek. Moderní přístroj měřící rychlost vozu s pomocí družic do vozu instaloval technik ÚSMD a poté měření provedl.

"K měření přesné rychlosti používáme zařízení, které stojí přes dvě stě tisíc korun. Má odchylku do 0,5 km/h a nelze jej srovnávat s levnými, běžně rozšířenými přístroji GPS,“ uvádí zkušební technik ÚSMD Ivan Zatyko.

Auto dostalo před testem vždy na střechu malou anténu a dovnitř se instalovalo měřící zařízení s displejem připevněným na čelní sklo.

Nejpomaleji v testu jezdil nejnovější vůz z pětice aut zařazených do zkoušky - Kia Picanto s rokem výroby 2006. Když její tachometr ukazoval údaj 50 km/h, ve skutečnosti přesný přístroj na displeji ukázal necelých 44 km/h.

Při měření v rychlosti 90 km/h naměřil testovací přístroj necelých 80 km/h a při jízdě po dálnici s ručičkou rychloměru přesně na stotřicítce zaostávala za ukazatelem nejvíce. Skutečná rychlost totiž byla jen 116,4 km/h.

Majitel tohoto vozu tak může s klidným svědomím jezdit po dálnici, i když ručička ukazuje něco přes 140 km/h a po okresních silnicích s ručičkou rychloměru "na stovce“.

Zcela opačně se ve zkouškách choval 17 let starý Fiat Tipo. Jeho rychloměr ukazoval menší rychlost, než byla skutečná. Při předpisové jízdě v obci tak tipo jelo 51,5 km/h, na okresní silnici namísto devadesátky upaloval fiat už přes 94 km/h a na dálnici skoro 135 km/h.

Na vině byly s největší pravděpodobnosti nesprávné pneumatiky. Namísto předepsaných třináctipalcových jeho majitel použil o palec větší pláště.

Nestejný průměr kol tak ovlivnil údaj rychloměru. "Ale nejen velikost kol může zmást měření rychlosti. Vliv může mít i nesprávný tlak v pneumatikách nebo jejich sjetý vzorek,“ říká Ivan Zatyko z Ústavu silniční a městské dopravy.

Redakce iDNES.cz a deníku Metropolitní expres vyzkoušela ještě další tři vozy, jejich výsledky byly navzájem podobné. Jednalo se o vozy Citroen Xsara roku výroby 2000, Seat Ibiza (1998) a rok starou Škodu Fabia.

Když zkušební řidič za volantem těchto vozů jel přesně rychlostí 50 km/h, ukazovaly rychloměry od 46 do 48 km/h. Jakmile se auto rozjelo na rychlost 90 km/h, všechna tři auta jela ve skutečnosti rychlostí okolo 85 km/h a při nejvyšší povolené dálniční rychlosti naměřil přesný přístroj rychlosti od 122 do zhruba 124 km/h.

Testovaný Fiat Tipo se tak v testu ukázal jako technicky nezpůsobilé auto. Odchylku rychloměru totiž stanovuje legislativa matematickým vzorcem, který říká, že rychlost na tachometru jednak nesmí být nižší než skutečná.

Jak měří profesionálové
Jaké jsou předpisy pro přesné měření  rychlosti?

- referenční teplota prostředí, ve kterém je rychloměr, musí být 23 +/- 5 stupňů Celsia,

- vozidlo se vybaví jedním z typů normálně montovaných pneumatik; zkouška musí být opakována pro každý z typů rychloměru specifikovaných výrobcem,

- při každé zkoušce musí být huštění pneumatik rovno normálnímu jízdnímu tlaku, podle definice "normálním jízdním tlakem" se rozumí tlak huštění za studena specifikovaný výrobcem vozidla a zvětšený o 0,2 bar,

- vozidlo se zkouší při těchto třech rychlostech: 40; 80 a 120 km/h, nebo 80% maximální rychlosti specifikované výrobcem, je-li maximální rychlost nižší než 150 km/h,

- indikovaná rychlost nesmí být nikdy nižší než skutečná rychlost. Při zkušebních rychlostech a mezi těmito rychlostmi musí být následující vztah mezi rychlostí udávanou na číselníku rychloměru (V1) a skutečnou rychlostí (V2).

0 < nebo = V1- V2 < nebo = V2/10 + 4 (km/h)


A druhý mantinel pro maximální odchylku se stanovuje výpočtem - zjednodušeně řečeno by rychloměr neměl ukazovat více než o deset (při stotřicítce) až patnáct (při padesátikilometrové rychlosti) procent v závislosti na měřené rychlostí. Všechna čtyři ostatní testovaná auta se do stanoveného rozpětí vešla.

Výsledky testu měření rychlosti 50/90/130 km/h

Testované auto (rok výroby)

50

90

130

Kia Picanto (2006)

43,8

79,9

116,4

Škoda Fabia (2005)

46,8

84,8

122,5

Seat Ibiza (1998)

47,3

85,8

124,3

Citroen Xsara (2000)

48

84,8

123,4

Fiat Tipo (1989)

51,5

94,1

134,8

Poznámka: Zkušebna ÚSMD provedla měření u všech vozů a v každé sledované rychlosti nejméně třikrát. Při měřeních nedocházelo k větším výkyvům u sledovaných údajů. Hodnoty v tabulce odpovídají průměru naměřených rychlostí.

,