Ty totiž lze lacino a s nejjednoduššími úředními formalitami přestavět na plynový pohon a jezdit tak se vším komfortem velkého vozu za 1,50 koruny na kilometr. Další sortu tvoří lidé, kteří díky svým nadprůměrným tělesným rozměrům a často i početným rodinám těžko hledají vyhovující a přitom poměrně levný vůz. Konečně - Tatru 613 drží i ti, kdož při porevolučních změnách v úřadech a podnicích lacino pořídili jinak drahé náhradní díly pro automobil, který byl v sériové výrobě od roku 1974 do konce roku loňského. A jestliže za tu dobu typ 613 (v posledních dvou letech model 700) vyjel z automobilky Tatra ani ne v devíti a půl tisících exemplářích, z nichž šestnáct stovek bylo pro export, tak je zřejmé, proč poptávka převyšuje nabídku. To ale platí jen pro stále ubývající auta v solidním technickém stavu. Tu lze kupříkladu v ročníku výroby 1992 pořídit za zhruba 50 tisíc korun a asi o dva roky mladší vozy s lepší výbavou stojí kolem 100 tisíc korun. Ceny Tater 613 z osmdesátých let s platným technickým průkazem klesly až ke dvacetitisícové mezi, ale to už se zpravidla jedná o auta s několika sty tisíci kilometry na kontě a bez větší perspektivy, pokud se nepodrobí zásadním opravám. Ty mohou být zásadní natolik, že majiteli zamotají hlavu. Tatra 613 z dob, kdy současné antikorozní praktiky byly jenom snem, totiž zásadně koroduje prakticky všude - v nosných částech, blatnících, podbězích kol, prazích, kapotách i dveřích. Karoserie přitahuje rez i svými členitými částmi a falcováním a klempířské opravy jsou velmi složité. Také vzduchem chlazené třiapůllitrové osmiválce u vozů, které mnohdy sloužily v úřadech, podnicích a vůbec tam, kde se hodně jezdilo, už většinou mají nejlepší časy za sebou. Pokud nebyly v péči skutečného fandy a zručného mechanika, tak lze od nich jen těžko čekat katalogové parametry: 124 kilowattů výkonu, maximální rychlost 190 kilometrů v hodině a zrychlení z klidu na stovku během 11,4 sekundy u verzí se dvěma karburátory a 147 kilowattů výkonu, 230kilometrovou rychlost a zrychlení na stovku za 10,8 sekundy u vstřikovaného typu. Se stářím a počtem kilometrů naopak roste o dva až pět litrů spotřeba, kterou výrobce pro automobil v solidním stavu původně uváděl v rozmezí od deseti litrů při klidné devadesátce do patnácti litrů na sto kilometrů ve městě. Potenciální kupec by měl vědět, že také opravy motoru jsou velmi náročné a neumí je každý. Pozornost při koupi zaslouží rovněž výfuky, přední náprava, brzdy a tlumiče. Šestsettřináctka se už stává předmětem zájmu sběratelů zatím hlavně ve svých prodloužených či jinak speciálních verzích. S přibývajícími roky se ale okruh pozornosti zřejmě rozšíří, leč otázkou zůstává, zda to bude až do rozměrů jejích karosářsky ještě pozoruhodnějších předchůdkyň typu Tatra 603.
Tatra 613 |