K testu jsme vybrali Maxon Scuola, nejlevnější stroj 125 ccm s aktuální cenou 25 990 Kč, který ale na podzim bývá ve slevových akcích i za dvacet čtyři tisíc. Ovšem Maxon je jen marketingové označení produktu, ve skutečnosti je to čistokrevný „číňan“ a v technickém průkazu najdete v kolonce výrobce obří čínský koncern Zheijang Jiajue Motor.
Jestli vám tvary scuoly připadají nějak povědomé a dýchá z nich italský design, pak jste na správné stopě, čínské fabriky sází na osvědčenou kartu a dokážou okopírovat cokoli. V tomto případě si vzaly za vzor italský skútr Aprilia Scarabeo 50 ve verzi z roku 2005. Stejné tvary kapotáže i blatníků jsou jako u italské předlohy, stejná je konstrukce jednostranného zavěšení zadního kola, identické jsou i rozměry, jiný je jen motor a výfuk. Jméno čínského stroje ovšem na Itálii nakonec odkazuje taky, „scuola“ znamená italsky „škola“. Třeba tak chce Maxon připomenout, že na Apeninském poloostrově se jezdí na skútru i do školy.
Moderní dobu prozrazují pěkná litá kola, čiré zadní světlo a směrovky, jinak všechno ukazuje na generaci strojů před rokem 2000 včetně klasické postarší přístrojovky s analogovým tachometrem a palivoměrem. Postarší jsou i ovladače směrovek nebo spínač hlavního světla, které se už v dnešní době u moderních strojů většinou zapíná automaticky. Stačí jen přelepit nápisy a přebrousit logo na motoru a můžete se sousedům pochlubit staronovou Aprilií. Bohužel doba pokročila a co bylo atraktivní před deseti lety, už dnes vypadá trochu zastarale, však také Aprilia své scarabeo od té doby už dvakrát modernizovala.
Maxon Scuola v číslech
|
To platí i o motoru. Na kyvnou vidlici jednostranně uloženého zadního kola maxonu je nasazený klasický skútrový motor postarší konstrukce, který výrobce používá v podstatě do všech svých modelů. Jeho letitou konstrukci prozrazuje plnění klasickým karburátorem, ale také startovací páka jako záloha k elektrickému startéru. Obojí je už relikt minulosti, současné moderní stroje využívají kvůli emisím a lepšímu chodu studeného motoru elektronické vstřikování. Na druhou stranu obojí má i v dnešní době své výhody, karburátor umožňuje jednodušší „garážové“ opravy a startovací páka pomůže třeba k načerpání benzinu do celého systému při probouzení stroje po zimě.
Stopětadvacítkový jednoválec dává přednost spolehlivosti a odolnosti, je naladěný na poměrně skrovný výkon 5,4 kW při 8000 ot/min. Jen pro srovnání, současná generace jeho italského vzoru Aprilia Scarabeo 125i s motorem využívajícím nejnovější materiály s nízkým třením umí nabídnout téměř dvojnásobný výkon 10,5 kW při 9750 ot/min. Ale také za úplně jiné peníze, více než za trojnásobnou prodejní cenu.
Pokud tento moped porovnáte s moderními japonskými a italskými stroji, bude se vám motor zdát zastaralý a slabý. Ale když ho srovnáte třeba s ikonou českých garáží babettou, budete si připadat jako na raketě! Výkon 5,4 kW umí čínského dělníka rozparádit až na osmdesátku, přestože ručička tachometru ráda trochu přidává a občas optimisticky atakuje i stovku. Podobně nepřesný je i ukazatel nádrže o objemu 4,5 litru, dlouho ukazuje plnou a náhle spadne skoro na nulu. Menší dynamika motoru je naštěstí vyvážená spotřebou zhruba na úrovni 2-2,5 litrů na 100 km a na nádrž tak najedete i přes dvě stovky kilometrů.
Bohužel čínský výrobce z padesátikubíkové italské předlohy okopíroval i rám a odpružení, které byly stavěné spíš na rychlosti kolem padesátky. Ve vyšších rychlostech už se rám bez středové výztuhy v zatáčkách trochu kroutí a na hrbolech dostává řidič pořádné rány do řídítek. Naopak na rovném asfaltu scuola slušně drží stopu. Scuola jezdí na vysokých šestnáctipalcových kolech obutých do poměrně úzkých pneumatik a díky tomu kola lépe „žehlí“ velké díry než klasické skútry s malými koly. To je nejlíp znát, když sjedete ze silnice na polní cesty, větší kola podstatně líp drží směr i na trávě a štěrku. Rozhodně dost dobrá volba pro rybáře nebo třeba zemědělce, kteří hledají dostupného nástupce pro svoji vysloužilou babettu.
Celý stroj je díky šestnáctkovým kolům poměrně vysoký, takže se na něm v pohodě svezou i dlouháni. Jen pozor, ať si kolenem neulomíte klíček v zapalování, je umístěný na dost nešikovném místě přesně nad pravým kolenem. Na druhou stranu kdo je u skútrů zvyklý na úložný prostor pod sedlem, ten má smůlu. Kvůli vysokým kolům pod sedlo nedáte nic, najdete tu jen víčko tankovacího hrdla. Převážené věci si tak můžete uvázat na zadní nosič, nebo si je dát do tašky a zavěsit ji na háček pod sedlo. Pár drobností jako peněženka, klíče a mobil se dá uložit do schránky před koleny řidiče, ale například papírové desky A4 už se sem nevejdou. Jako majitel bych asi investoval ještě do menšího přepravního boxu na zadní nosič, kam by bylo možné zamknout přilbu.
Sedlo je dost malé a milovníci knedlíků a deseti piv denně s ním možná na delších cestách budou mít problém, místo spolujezdce je pak vyloženě nouzovka a jízdní vlastnosti ve dvou jsou s vysokým těžištěm dost vratké.
Kdo chce víc jezdit ve dvou, ať radši sáhne po klasickém skútru s malými koly a širokým dvoumístným sedlem. Při krátké zkušební jízdě ve dvou už také moc nestíhaly brzdy, zvláště zadní bubnovku se nám nepodařilo seřídit na použitelný výkon.
Pochvalu si zaslouží spolehlivost a zpracování. Plasty sice místy nelícují a občas budete dotahovat levná zrcátka, ale jsou z odolného materiálu a vydržely i menší pád na bok. Na maxonu jsme jezdili několik dní a nenarazili jsme na nejmenší problém, a to šlo už o dva roky starý stroj. Pokaždé nastartoval na první ťuknutí startéru a po kratším ohřátí motoru se ochotně vrhl do provozu. I v tomto případě platí pravidlo „co si zaplatíš, tolik dostaneš“ a Maxon Scuola nelze i přes řadu nedostatků označit jako špatný skútr. Na rozdíl od bývalých padesátek dokáže díky objemu 125 ccm držet krok s dnešním tempem silničního provozu, s velkými koly zase obstojí i na polních cestách. A stojí zhruba jako horské kolo.
