Nový Mercedes C interně označený kódem W205 přijíždí s plnou parádou. Už na první pohled je tu evidentní inspirace stuttgartským vrcholovým modelem, prezidentskou třídou S, která se po loňském představení skvěle prodává. Příbuznost s ní je patrná i na detailech v interiéru. Nejmenší model s pohonem zadní nápravy dostal od dražšího sourozence i většinu špičkových technologií, a do střední třídy tak přiváží prvky v této kategorii dosud nevídané.
C je pro stuttgartskou značku nejdůležitějším modelem, tvoří totiž zhruba 20 procent všech Mercedesů ročně prodaných po celém světě.
Klamání tělem
Design se dá asi nejvýstižněji označit termínem "baby S". Obzvláště v provedení Exclusive s velkou a bohatě zdobenou maskou chladiče mohou být oba sedany lehce zaměnitelné nejen pro laika. V přímém srovnání samozřejmě vyjde najevo mnoho rozdílů, hlavně v proporcích a drobných detailech. Vlajková loď ze Stuttgartu díky rozměrům působí logicky o dost majestátnějším dojmem.
Leckdo by mohl namítat, že malý sedan je svým vzhledem zbytečně konzervativní, ale taková je podle průzkumů značky i jeho klientela. Otázkou zůstává, jestli se jednotný vzhled aplikovaný na více modelů automobilce nakonec nevymstí. U konkurenčního BMW už začíná být i pro znalce obtížné jednotlivé modely rozeznat. Jisté ale je, že honosná tvář převzatá od vrcholového modelu "céčku" sluší. Působí citelně dražší a reprezentativnější než kdykoliv předtím.
Stejně jako předchůdce i nová generace bude k dispozici se třemi příplatkovými pakety Avantgarde, Exclusive a AMG. Ty se liší nejen výbavou, ale i opticky. Hlavně v čelních partiích. Zatímco Exclusive má příď přesně ve stylu S třídy, obě ostatní verze mají rozměrově skromnější masku s velkým centrálně umístěným logem. Toto řešení dodává přídi trochu agresivnější výraz, ale provedení se "zaměřovačem" na kapotě je na pohled o poznání honosnější . Paket od paketu se liší také nárazníky a design litých kol.
Malou revoluci prodělal stuttgartský bestseller i z hlediska rozměrů, a hodně se tak přiblížil oblíbenému manažerskému sedanu třídy E. Do délky narostl o 95 milimetrů na 4 686 mm, do šířky o 40 mm (celkem 1 810 mm bez zrcátek) a rozvor se protáhl o úctyhodných 80 mm na 2 840 mm (třída E je v tomto ohledu jen o 34 mm delší). Hodně úsilí věnovali konstruktéři také aerodynamice a výsledkem je součinitel odporu Cx s vynikající hodnotou 0,26 až 0,27 (podle provedení ) a dokonce 0,24 v chystané verzi C 220 BlueTEC Blue Efficiency Edition.
Mercedes-Benz třídy C
Radost pohledět, radost posedět
Nadšení pokračuje také v interiéru. Jestli mercedes na konkurenty někde opravdu ztrácel, pak to bylo právě v prostoru pro posádku. Z hlediska ergonomie ovládání nebylo ani předchůdci příliš co vytknout, ale strohý německý interiér bez většího citu pro detail rozhodně nepůsobil nějak útulně a na jedničku s hvězdičkou na tom vlastně nebyl ani s prostorností.
S příchodem čtvrté generace je tu obrat o 180 stupňů. V době, kdy se většina automobilek snaží lacinými imitacemi ušetřit každý cent, se Mercedes rozhodl hýčkat zákazníky ušlechtilými materiály. Svého zástupce střední třídy tím opticky výrazně posunul.
Vliv vlajkové lodi (S) je na palubě jasně hmatatelná. Shodná jsou například tlačítka oken, elektricky ovládaných sedadel a další drobné a do detailu dotažené prvky.
Extravaganci a opulentnost "eska" nahradila promyšlená a nadčasová elegance. Místo hi-tech kokpitu tu najdete "jen" klasicky střiženou přístrojovou kapličku s dvojicí kruhových ciferníků a velkým informačním displejem. Na první pohled je čistota provedení interiéru. Většina ovládacích prvků totiž byla přesunuta do palubního menu s velkým LCD displejem na středové konzoli. Ten se v příplatkových verzích Audio 20 CD a Command Online vyznačuje i novým způsobem ovládání. V praxi je ovládání pomocí touchpadu skoro stejně intuitivní jako na chytrých dotykových telefonech. Komu by tento sofistikovaný systém nevyhovoval, může využít klasický a léty prověřený otočný volič.
Zmínit je třeba příplatkový soundsystém Burmester, který za solidních 24 tisíc korun navíc promění kokpit ve špičkovou poslechovou místnost. Nechybí ani několikabarevné ambientní osvětlení, které podtrhuje vynikající atmosféru na palubě.
V interiéru se čarovalo také s prostorem. Výrazné prodloužení rozvoru se projevilo hlavně větší nabídkou místa na zadních sedadlech. V druhé řadě teď naleznou dostatek prostoru i dospělé osoby s výškou do přibližně 185 centimetrů výšky, nízko umístěné sedáky a větší sklon opěradel ovšem nezajišťují přirozenou podporu, takže pro urostlé postavy tu nebude cestování na dlouhé vzdálenosti asi úplně nejpohodlnější.
To cestující vepředu si nemohou stěžovat prakticky na nic. Řidič a spolujezdec si hoví v pohodlných a všemožně nastavitelných, vyhřívaných případně i klimatizovaných sedadlech a užívají si výtečné atmosféry a prostoru, který se hodně zvětšil i v příčném směru.
Zavazadlový prostor se mezigeneračně zvětšil o 5 litrů na celkových 480 litrů objemu, čímž se přesně srovnal s hlavními německými rivaly. Prostorově náročnější zákazníci si budou muset ještě zhruba půl roku počkat na praktičtější kombi variantu.
Úspory striktně hmotnostní
Čtvrtá generace třídy C je postavena na nové modulární platformě MRA, kterou bude údajně v budoucnu sdílet až deset modelů s pohonem zadních nebo všech kol. Ta dovoluje mimo jiné i použití systému AIRMATIC, tedy vzduchového odpružení, které je ve střední třídě unikátní. Právě posílení v oblasti komfortu bylo pro konstruktéry W205 klíčové. Stranou samozřejmě nezůstala ani pasivní bezpečnost. Tu má zajistit propracovanější konstrukce a hlavně vyšší podíl tepelně tvářené vysokopevnostní oceli a ultra vysokopevnostní oceli. Mimo to došlo mezigeneračně i k redukci hmotnosti.
Masivnějším použitím hliníku v hybridní konstrukci karoserie, nasazením menších ale podobně výkonných motorů a dalšími úpravami bylo uspořeno až 100 kilogramů hmotnosti. Pohotovostní hmotnost základního modelu C180 se i přes výraznější nárůst vnějších rozměrů vejde pod 1 400 kilogramů, ovšem jen na některých trzích.
Výrobce totiž vybavil novou generaci miniaturní palivovou nádrží s objemem jen 41 litrů, která se na celkové váhové redukci podílí asi 16 procenty, a uspoří tak asi 12 kg. Na českém trhu bude naštěstí standardem nádrž se zvýšenou kapacitou o objemu 66 litrů.
Všeobecné uspokojení
Nový Mercedes třídy C přijíždí s tradičně bohatou nabídkou pohonných jednotek. Paletu vznětových agregátů pokrývají čtyřválce o objemech 1,6 a 2,1 litru (C180, C200, C220 a C250 BlueTEC) s výkony od 85 do 150 kW (115 až 204 koní)
Benzin budou pod kapotou spalovat přeplňované zážehové čtyřválce o objemech 1,6 a 2,0 litru (C180, C200, C250 a C300) a šestiválec o objemu 3,0 litru (C400) s výkony od 115 do 245 kW (156 až 333 koní).
Na své si přijdou i ekologicky smýšlející zákazníci nebo příznivci hybridních technologií. Jako první se v nabídce objeví verze C300 BlueTEC Hybrid, spojující výhody vznětového čtyřválce 2,1 litru (150 kW / 204 koní) a kompaktního elektromotoru (20 kW / 27 koní). Ta se v kombinovaném cyklu chlubí papírovou spotřebou 3,6 litru nafty.
V příštím roce se v nabídce objeví C350 Plug-In Hybrid složený z benzínového čtyřválce o výkonu 155 kW (211 koní) a shodného elektromotoru o výkonu 20 kW (27 koní), baterie půjde dobíjet ze zásuvky. V nabídce samozřejmě nebude chybět ani sportovní adrenalinová verze C63 AMG vybavená dvakrát přeplňovaným osmiválcem 4,0 litru s výkonem okolo 480 koní. Šušká se i o potentnější variantě S, která by mohla nabídnout výkon až přes 500 koní.
Všechny pohonné jednotky splňují přísnou emisní Normu Euro 6, která začne platit v září letošního roku. Standardem je šestistupňová manuální převodovka, u vybraných verzí nebo za příplatek je k dispozici sedmistupňové automatické ústrojí 7G-Tronic Plus, případně AMG Speedshift MCT u výkonných verzí AMG. V budoucnu se v nabídce určitě objeví i nový devítistupňový automat. S některými motorizacemi bude za příplatek pohon všech kol 4MATIC, u modelu C400 výhradně.
C200 - v nenuceném tempu
Při testovacích jízdách, na které ná Mercedes pozval do Marseille, byl naší první volbou přeplňovaný zážehový čtyřválec, který z dvoulitrového objemu produkuje na dnešní poměry spíš podprůměrných 184 koní.
Skvěle se u Mercedesu vypořádali i s přenosem vibrací do interiéru a s izolací motorového prostoru. Na volnoběh prozrazuje chod motoru snad jen ručička otáčkoměru a skvěle odhlučněný je i při vyšších rychlostech. Bohužel dost nevýrazný projev má tenhle řadový čtyřválec i z hlediska charakteru. Ačkoliv se jedná o přeplňovaný agregát, jeho projev je velmi blízký atmosférickým jednotkám. Až do třech tisíc otáček působí dost letargicky, abyste z něj vymačkali výkon, musíte ho nečekaně vysoko vytáčet.
Zbytek dynamických ambicí účinně krotí manuální šestistupňová převodovka s extrémně dlouhými převody. Třeba na druhý rychlostní stupeň dosahuje rychlosti 121 km/h.
C250 - pohodový temperament
Silnější benzinový agregát má výrazně větší chuť do života. Z nízkých otáček se sbírá o poznání lepe a svůj výkon 211 koní dává k dispozici snadněji. Navíc ve vyšších otáčkách pěkně, ale nerušivě zní. Dobrou práci tu odvádí také sedmistupňová automatická převodovka 7G-Tronic Plus. Přepracováním řídícího softwaru se trochu zlepšila rychlost jejích reakcí i logika řazení. Ale třeba k osmistupňovému automatu od ZF, který používá třeba BMW, má pořád dost daleko.
C200 BlueTEC - svižně a za babku
Velmi příjemně překvapila druhá nejslabší vznětová verze 200 BlueTEC s manuální převodovkou. Jedna-šestka z produkce automobilky Renault v tomto provedení nabízí 136 koní, které, jak jsme se sami přesvědčili v běžných provozních podmínkách, bohatě stačí. Malý čtyřválec nabízí na svůj objem velmi příjemný zátah v malých rychlostech a plynule akceleruje i v dálničním tempu. Maximální rychlost 226 km/h sice výrobci příliš nevěříme, zato o kombinované spotřebě 3,9 při loudavé jízdě nemáme zásadní důvod pochybovat. I při dynamickém svezení totiž nespálil náš exemplář víc než 6,1 litrů nafty.
Premiant třídy
Jízdní vlastnosti nového céčka byly velkou neznámou. Mercedes sice už dopředu avizoval vysoký cestovní komfort daný přítomností vzduchového podvozku, ale za ten si asi nepřiplatí každý. O to příjemnější je zjištění, že Mercedes se nehoní za sportovními jízdními vlastnostmi, ale stále se drží svého kopyta. I na obyčejném podvozku s klasickými pružinami totiž nabízí tak vysoký cestovní komfort, jaký je dnes ve střední třídě nevídaný.
Ačkoliv jsme testovací jízdy absolvovali výhradně na příplatkových osmnáctipalcových kolech (standardem jsou šestnáctky 205 / 60 R16, maximem 255 / 35 R19), podvozek se i s většími nástrahami francouzských silnic vypořádal brilantně. Komfortní nastavení je sice vykoupeno trochu většími náklony v zatáčkách, ale rozhodně nejde o reakce hodné většího zřetele. Jde spíš o psychickou bariéru. Pokud totiž překonáte přirozený pud sebezáchovy, zjistíte, že toto auto má limity ještě o pořádný kus dál. I díky nové čtyřprvkové nápravě vepředu a pětiprvkové vzadu má vždy velmi dobrou trakci a kola se pevně drží asfaltu i na hrbolaté silnici. Ke sportovní jízdě toto auto přesto příliš nevybízí, hodí se spíš pro plynulou rychlou jízdu.
Na příplatkovém vzduchovém podvozku je míra komfortu ještě o něco citelnější. Výrazně lepší je však hlavně stabilita karoserie. Systém koriguje její náklony v zatáčkách a účinně potlačuje vlnění a houpání při rychlé jízdě. V i režimu COMFORT je tak chování nepatrně agilnější a to jsou ještě k v nabídce dva dynamičtější módy SPORT a SPORT+ (nabídku celkem 5 režimů doplňují ECO a INDIVIDUAL).
Elektromechanické řízení vybavené variabilním převodem neposkytuje kdovíjak silnou zpětnou vazbu, ale ke komfortnímu naturelu auta se hodí. Přesto klade celkem přirozený odpor je přesné a adekvátně strmé.
Velký bratr i v malém autě
Nový "céčkový" sedan přebírá od svého sourozence z opačné strany nabídky (třídy S) i většinu moderních elektronických bezpečnostních a systémů a luxusních prvků. Výjimku tvoří snad jen Magic Body Control, který pomocí kamer, čidel a senzorů snímá povrch vozovky na základě získaných dat upravuje charakteristiku pneumatického odpružení. Řada obvyklejších systémů je již v základní výbavě, zbytek je součástí rozsáhlého seznamu příplatků.
Vyšší cena je ospravedlněna kvalitou
Nová generace je nepatrně dražší než předchůdce. Za těch zhruba 50 - 70 tisíc, které teď i kvůli nevýhodnému kurzu eura zákazník zaplatí navíc, získá nejen větší, komfortnější a na pohled hodnotnější auto , ale i rozsáhlejší standardní výbavu a větší možnosti personalizace. Základní cena pro český trh byla stanovena na 837 320 korun (C180). Nejlevnější a zatím jediné dostupné provedení se vznětovým motorem (C220 BlueTEC) startuje na částce 952 270 korun.
Suma-sumárum
Nový Mercedes třídy C příjemně překvapil. Nejen honosnějším vzhledem a nejmodernější technikou, ale i výtečnou atmosférou na palubě danou špičkovým řemeslným zpracováním a na pohled i dotek příjemnými materiály. Jeho suverénně nejparádnější disciplínou je však cestovní a akustický komfort.
Jediné pihy na kráse představují sedmistupňová automatická převodovka a navenek nepříliš důstojný zvuk některých menších pohonných jednotek. S tím prvním ovšem Mercedes ještě rozhodně něco udělá, ale na downsizing si budeme muset zvyknout.
