BMW řady jedna působí v nižší třídě jako zjevení. Žádný z přímých konkurentů nemá klasicky uspořádaný pohon – jiné auto s pohonem zadních kol v této kategorii prostě nenajdete. Pořídit si můžete tří nebo nový pětidveřový hatchback, který sice nemá nějak velký kufr, ale naložíte do něj vše potřebné. Jako příjemný bonus je tu pak elegantní kabriolet s klasickou plátěnou střechou a emotivní kupé.
Právě kupé řady 1 vypadá skvěle. Jeho kompaktní, trochu bachratá karoserie, ve které lze s trochou představivosti rozpoznat legendární BMW 2002, působí i po letech velmi svěžím dojmem. Dynamické linie, dobře vyvážené proporce, krátké převisy a řada dalších znaků pro modely z Mnichova tak typických tu dohromady tvoří jeden nezaměnitelný celek.
BMW 120d Coupé v číslech
* s příplatkovým M-paketem |
Ten v případě auta na fotkách ještě podtrhuje mimořádně efektní "Mpaket", se kterým dvoudveřová jednička vypadá jako pravé sportovní auto. A touto nálepkou se rozhodně může pyšnit oprávněně. Malé dynamické kupé s motorem podélně uloženým za přední nápravou a velmi sofistikovaným podvozkem vycházejícím z platformy nejúspěšnější řady 3 předchozí generace, je příslibem mimořádných řidičských zážitků.
V nabídce motorů je dvoulitrový benzinový čtyřválec (120i), dva řadové šestiválce (125i a 135i) a celá řada přeplňovaných vznětových dvoulitrů (118d, 120d a 123d). Právě na prostřední naftovou motorizaci padla volba našeho dlouhodobého testu.
Přítomnost vznětového čtyřválce pod kapotou kupé nemusíme vnímat jako nutné zlo dnešní úsporné doby, ale jako zajímavou alternativu. Moderní naftové agregáty rychle pronikly do modelů, u nichž bychom si je ještě před pár lety nedokázali ani představit. Poslední mnichovská kreace, model M550d toho je jasným důkazem.
Čtyři místo šesti
Doby, kdy platilo, že BMW rovná se charakterní řadový šestiválec, jsou dávno pryč. Naopak se blíží časy, kdy se pod kapoty mnichovských modelů nastěhují maloobjemové tříválce. V tomto světle už vznětový čtyřválec s objemem necelých dvou litrů tak špatně nevypadá. A co víc, BMW naftové motory umí jako málokdo.
Na volnoběh má čtyřválec sice trochu hrubější chod, který spolu s drobnými vibracemi proniká i do interiéru, ale to je tak to jediné, co lze tomuto modernímu turbodieselu vytknout. Při jízdě si přítomnost naftové jednotky pod kapotou ani neuvědomíte, tedy pokud jde o zvukovou kulisu. Ne náhodou se několikrát stalo, že spolujezdec na první poslech ani nepoznal, že jede v dieselové verzi.
Motor svými parametry patří pořád k tomu nejlepšímu na trhu. Z objemu 1 995 cm krychlových podává výkon 130 kW (177 koní) při 4 000 ot/min, přičemž skvělý točivý moment 350 Nm nabízí už od 1 750 ot/min. V reálném světě to znamená, že i s touto pohonnou jednotkou se můžete stát postrachem zdánlivě výkonnějších vozů kolem.
Zrychlení na 100 km/h zabere pouze 7,6 s, maximální rychlost malého kupé dosahuje důstojných 228 km/h. Agregát vyniká téměř lineárním zátahem, jako by ani nebyl přeplňovaný. Zabírá mocně už od nízkých otáček a spoustou točivého momentu zahrnuje zadní nápravu i za hranicí 4 500 ot/min, kde už většina ostatních dieselů dávno odpadá.
Příjemně potěší také kombinovaná spotřeba. Po ujetí necelých pěti tisíc kilometrů se ustálila na hodnotě 5,4 litru, což je s ohledem na skutečnost, že zhruba třetinu najetých kilometrů popojížděla jednička městem, velmi dobrá hodnota. Při klidné jízdě asi nebude problém ještě více se přiblížit výrobcem udávaným hodnotám (4,7 l/100 km). Těmto úvahám nahrává i fakt, že malé kupé při převzetí vonělo novotou a jeho počítadlo hlásilo pouze dva ujeté kilometry.
Řízení na jedničku
Do malého kupé byste to neřekli, ale váží celých 1 450 kg, což je zhruba o 50 kilo méně, než má nový "trojkový" sedan, který nabízí pořádný kus auta navíc. Poměrně vysoká pohotovostní hmotnost se naštěstí minimálně projevuje na jízdní agilitě. Auto reaguje velmi citlivě a přesně na jakýkoliv povel skvělým řízením, jehož zpětná vazba patří tradičně mezi špičku.
Pochvalu zaslouží také bohatě dimenzované brzdy, se snadným dávkováním účinku a vhodně odstupňovaná šestistupňová převodovka s přesnou kulisou a větším mechanickým odporem.
Podvozku ještě přitvrzenému příplatkovým "empaketem" a sedmnáctipalcovými ráfky s "runflaty" (pneumatikami, na kterých dojedete i když píchnete), jsou slova jako komfort naprosto cizí. Výhody mimořádně tuhého odpružení oceníte při vysokých rychlostech na kvalitním povrchu, toho je u nás ale poskrovnu. Při pomalé jízdě ale budete mít oči na vrch hlavy abyste se vyhnuli všem nástrahám českých silnic. Každý projetý výmol totiž bude bolet nejen vás, ale i auto.
Tuhý skelet mimořádně odolný vůči kroucení spolu se sportovně naladěným podvozkem nesou hlavní podíl na výjimečných jízdních vlastnostech. Dobře vyvážené kupé si vede skvěle především na klikatých okreskách. Navzdory relativně těžkému motoru totiž zatáčí tak, jako by ani neznalo hranice adheze. Přitom je stále neutrální a výborně ovladatelné. Oproti hatchbacku si lépe poradí také s dálnicí. Víc zatížená zadní náprava a delší zadní převis dvoudveřové karoserie zajišťují lepší směrovou stabilitu ve vysokých rychlostech a celkově klidnější chování.
Pokud si budete chtít užít trochu víc volnosti a úplně vypnete stabilizační systém DTC, dozvíte se o dieselové "stodvacítce" hned několik věcí. Za prvé, tohle auto neumí jezdit bokem, chybí mu na to výkon a samosvorný diferenciál. Díky vysokému krouticímu momentu ale dokáže vykouzlit efektní přetáčivé smyky v relativně malé rychlosti.
Pro svobodné pány
Pracoviště řidiče je navrženo s důrazem na snadné ovládání. Dva dominantní kruhové ciferníky a dva informační displeje jsou přesně v zorném poli řidiče, všechny ovládací prvky jsou umístěny hned po ruce.
Přístrojová deska sází na jednoduché tvary a kvalitní zpracování, nesnaží se podbízet lacinými náhražkami přírodních materiálů ani falešným karbonem. Zbytečně megalomanský není ani středový panel s integrovaným rádiem.
Pozice za volantem je tradičně "bavorácká", tedy velmi dobrá. Cestující vpředu sedí nízko u podlahy v pěkných, anatomicky tvarovaných sedačkách s kvalitním bočním vedením a širokým rozsahem nastavení. Řidič v rukou svírá malý, perfektně tvarovaný tříramenný volant s hodně tlustým věncem.
Uvnitř minimalistického interiéru najde místo čtveřice pasažérů. Vzadu se kvůli klesající střeše a omezenému prostoru pro nohy vzrostlý jedinec moc pohodlně neusadí, dvě slečny na večírek tu ale odvezete bez problémů. Zavazadlový prostor vyniká solidním objemem 370 litrů a pravidelným tvarem. Ledničku sem sice nenacpete, dva golfové vaky, basa piv a dřevěné uhlí na grilování se dovnitř ale vejdou bez potíží...
Jednou z mála oblastí, kterou u BMW obvykle nehodnotíme s nadšením, bývá pořizovací cena. Ta je také jedním z hlavních důvodů, proč jedničkové kupé nepotkáváme na silnicích častěji.
Za nejlevnější kupé 118d totiž zaplatíte 702 500 Kč, o 34 koní silnější 120d pořídíte od 780 tisíc. Testované provedení s příplatkovým M paketem, Comfort paketem, automatickou klimatizací, bi-xenonovými světlomety, vyhřívanými sedačkami s potahy v kombinaci látka/kůže a dalšími doplňky se nakonec vyšplhalo až na 973 400 Kč, tedy na částku, za kterou už lze pořídit i slušně vybavený sedan řady 3 se stejně označeným a nepatrně silnějším motorem.
BMW 120d Coupé je skvělé auto. Zaujme designem, potěší spotřebou a ohromí jízdními vlastnostmi. V jedné disciplíně ale radost rozhodně neudělá, v cenové politice. Kupé nižší střední třídy s cenovkou začínající na hranici okolo tři čtvrtě milionu korun se sotva kdy stane masově prodávaným vozem...
