Dušičkový test. Pohřební auta v akci

Dušičkový test. Pohřební auta v akci | foto: Jaroslav Halamka, iDNES.cz

Dušičková jízda: havrani už nejsou černí, rádi mají mercedesy

  • 18
Havraní čerň už dnešní pohřebáky nevozí, narazit můžete klidně i na bledě modrý. Zvenčí pohřební auto často nepoznáte, vnitřek ale vyžaduje speciální úpravy. Jeden pohřebák jsme prozkoumali, do rakve jsme se ale neodvážili.

Vojtěch Večeřa a Petr Mladý udělali terno s byznysem, od kterého by to nikdo nečekal. Jsou to švagři a ve Velkém Meziříčí mají fabriku na pohřební auta, jednu z nejvýznamnějších ve střední Evropě. Nechali nás se s opravdovým pohřebákem svézt. Tedy pustili nás za volant, dozadu jsme jen nakoukli.

Je to jako jezdit s plnou dodávkou, těžkou „na zadek“. Užitkové mercedesy a volkswageny jsou na vození těžkého nákladu zvyklé. Dodávkáře tedy jízda s pohřebákem, který má v zádi několikametrákovou vestavbu, nepřekvapí. Ostatně, s pohřebním autem se stejně moc zčerstva nejezdí.

Na druhou stranu to nejsou ani loudalové. Pohřební byznys (mimochodem, víte, že pohřební služby mají stejně jako třeba lékárny ze zákona omezenou možnost reklamy?) je totiž stejný jako všechny ostatní. Třeba v německém Mnichově jezdí pohřební auta vlastně nonstop, posádky se v autech střídají po směnách.

Dušičkový test. Pohřební auta v akci

Večeřa s Mladým vysvětlují, že klasických pohřbů dnes v Česku ubývá. Kromě pohřebních vozů pro převoz jedné rakve s věnci se dnes uplatňují také velkokapacitní, používané pro svážení rakví z několika míst. A ukazují speciální přestavbu, díky které Mercedes Vito odveze čtyři rakve najednou. To ale není všechno, upravovali kdysi i velký Mercedes Sprinter na osm rakví.

Mercedes je král

Ve střední Evropě (hlavně Česko, Německo, Slovensko, Nizozemsko, Rakousko a Polsko), což je hlavní odbytiště pohřebáků z Velkého Meziříčí, žádají zákazníci téměř výhradně mercedesy (třída V) a volkswageny (Transporter). Dodávek od Opelu, Renaultu, Citroënu nebo Fiatu se v pohřební uniformě vyskytuje minimum. Lidé chtějí kvůli image luxusu hlavně ty mercedesy, až tři čtvrtiny pohřebáků z Velkého Meziříčí tak vozí na čumáku třícípou hvězdu. Firma Auto M+V je tak jedním z velkých a vážených zákazníků českého importéra stuttgartské automobilky.

Dušičkový test. Pohřební auta v akci

Dnes už nejsou pohřebáky černé jako dvanáctsettrojky před dvaceti lety. Dnes je obvyklejší hnědá a stříbrná. Ale potkáte i vínové, světle modré, tmavě zelené, dokonce i bílé, nebo „taxikářské krémové“.

Verzí s automatickou převodovkou je asi polovina. S ní se také jezdí lépe želvím tempem, ale že by pohřebáky dostávaly speciální pomalý převod, je podle Vojtěcha Večeři mýtus. Stejně tak nemají všechny klimatizovaný prostor pro rakve, na Slovensku je to ovšem povinné.

Co kus, to originál

Jak přestavba probíhá? Objedná se auto a než dorazí, specifikuje se přesně rozsah přestavby. Design je na zákazníkovi, ale výrobce vestaveb samozřejmě umí poradit.

Interiér nákladového prostoru lze kombinovat různými dekory koženky a kořenového dřeva, vše doplňuje nerezové oplechování. Nechybí různé úložné prostory.

Auta mají i zadní boční okna, zevnitř bývá speciální ozdobné čalounění. Specialitou firmy je venkovní osvětlení. Dnes si samozřejmě „hrají“ s osvětlením LEDkami. Některé prvky mají Večeřa s Mladým dokonce chráněné jako užitný vzor. U obyčejnějších pohřebáků bývá obvyklé zatmavit zadní okna folií.

Do auta se nejprve zamontuje rám, na který se uchytí panely obložení a konstrukce na rakev. Je třeba, aby se s ní dalo manipulovat, takže se instalují pojezdy, výsuvné ližiny a celá plošina může být třeba polohovatelná. Plošinu dokáže obsluhovat jeden pracovník. Prostor je dimenzovaný na největší rakev, která má délku 220 cm a šířku s výškou 70 cm.

Dušičkový test. Pohřební auta v akci

Standardní přestavba váží asi čtyři metráky, ty nejlehčí něco přes 200 kilogramů. Důležitá je dělící stěna mezi kabinou a prostorem pro rakev. K tomu různé úchyty a osvětlení. Nutností je, aby byl vnitřek omyvatelný.

Důležité je se napojit na kabeláž vozu, i proto procházejí montéři školením u automobilek, podobně jako automechanici ze servisů.

Upravit a přestavět jedno auto trvá asi 14 dnů. Nejrychleji prý v třísměnném provozu zvládli auto přestavět za čtyři dny.

Zákazníci si auto specifikují na míru, vzhledem k ruční výrobě je to možné. Majitelé firmy ovšem zdůrazňují, že právě ruční práce je velmi drahá. Základní přestavba vyjde na zhruba 160 tisíc bez DPH. Takže Mercedes V v pohřebním provedení se zlehka přehoupne přes tři čtvrtě milionu bez daně.

Firma má kolem dvaceti zaměstnanců. Práci berou jako každou jinou. „Měli jsme tu ale jednoho pětapadesátiletého, který byl šikovný, ale po týdnu skončil, protože mu to zakázala maminka,“ vzpomínají Večeřa s Mladým.

„Je to stabilní obor. Ročně v Česku průměrně zemře 100 tisíc lidí,“ vysvětlují. Světové krize je prý obcházejí obloukem.

Perličky ze zákulisí

Firma má stabilní klientelu po celé Evropě. Jeden zákazník prý však chtěl speciální úpravy, které nejsou obvyklé. Nakonec se ukázalo, že o víkendech jezdí s pohřebákem na ryby: leží na plošině pro rakev, v autě má držák na televizi a relaxuje.

V Norsku prý zase viděli speciální box, který se zasune do Mercedesu GL. Přes týden v něm „havran“ vozí rakve, na víkend ho na speciálních pojezdech vysune, schová do garáže, namontuje zpátky sedačky a jede se s rodinou na výlet. Důvodem bude pravděpodobně drsná skandinávská daňová legislativa.

A v Polsku jsou zase rozšířené pohřebáky, kde jsou vedle rakve ještě dvě sedačky pro cestující.