A také jsou pořád bezpečná. Ostré hrany a kila železa, pro které si volva vysloužily reputaci tanků, nahradila sofistikovaná technika. Třeba airbag, který ochrání chodce. Žádné jiné auto než V40 tuto specialitu nemá. Když čidla v přídi rozpoznají střet s chodcem (opravdu poznají člověka a umí ho odlišit třeba od krabice), nafoukne se vzduchový vak do prostoru podél spodní hrany čelního skla a předních sloupků, kde je každé auto nejtvrdší.
A takové je Volvo V40 celé. Je nabité moderními technologiemi, které dbají hlavně o bezpečnost posádky. Třeba různé asistenty čtoucí s pomocí kamer značky podél silnice anebo sledující, jestli se moc nelepíte na nárazník auta před sebou.
Krásné balení malého prostoru
Volva na pohled nestárnou, ani ta novodobá. Typické linie v designu, kterému říkají u značky severský, přiřadí k volvu i laik. Parádní jsou speciální ráfky se zvláštními, odlišně barvenými aerodynamickými kryty.
Vnitřek hraje na modernu, která se snoubí s luxusem. Velká volva byla vždy stěhováky pro rodinu, platilo to hlavně o kombících. Malé hatchbacky naopak nikdy prostorem nehýřily a takový je i V40. Zvenku je velký, působí mohutně, jenže uvnitř je malý. Navíc i zpoza volantu působí auto mohutným dojmem a couvat jinak než podle parkovací kamery je hodně těžké. Jak už to u dnešních volv bývá, je z V40 mizerný výhled.
Rozhodně to není rodinné auto, spíš stylový pětidveřák pro dva. A k tomu třeba mimino, tomu se kočárek do kufru vejde akorát. Čahoun se do nízkého interiéru bude skládat natěsno. Vpředu si opěradlo sklopí hodně naležato, aby se vešel pod střechu. Na zadních sedadlech moc místa nezbyde, dost ho je pro nohy, skoro žádné pro hlavu. Dozadu se vejdou pohodlně dvě děti před pubertou, pak už budou remcat. A nejen proto, že musí jezdit s rodiči.
Volvo chce být neotřelou alternativou hegemonii německých značek v takzvaném prémiovém segmentu. Nekritického obdivovatele volv uchvátí, ostatní zaujme. Interiér je stejně okouzlující jako zevnějšek. Ti všímavější se ale po nástupu do efektního interiéru auta za třičtvrtěmilion třeba podiví nad tím, že ve světlém provedení má spodek přístrojovky jinou barvu než výplně dveří.
Sedačky s integrovanými opěrkami vypadají skvěle. Stejně jako přístrojová deska složená z displejů. K V40 pasuje asi nejvíce mezi auty, která toto řešení dnes používají. Můžete si nastavit různé módy a podbarvení přístrojového štítu, jako mobil. Asi nejvíc se líbí to sportovní, je taky nejpraktičtější. Ve velkém kruhu uprostřed se zobrazí otáčkoměr a aktuální rychlost se vypíše číselně.
Volvo V40 T4 v číslech
|
Volvisté se na palubě zorientuje hned, znají i tenký středový panel, který tlačí ty vpředu do kolena. Panel působí skvěle, dokud se ho nepokusíte používat při řízení. Zorientovat se v té spoustě tlačítek vyžaduje víc soustředění, než je vhodné.
I proto je dobré, že má V40 systém, který umí najít ve městě chodce schovaného za autem a samo zastavit, kdyby ho mělo ohrozit, protože řidič lelkuje nebo se snaží nastavit navigaci. U komunikačního centra, které má velký displej v kapličce uprostřed přístrojovky, si musíte zvyknout na specifika. Třeba, že si nepřepnete na rozhlasovou stanici z paměti, pokud máte na centrálním displeji puštěnou navigaci.
Klid a jistota
Sportovec pro dravé řezání zatáček V40 není, ale rychlé být umí. Jak je u volv zvykem, je to skvělý dálniční sprinter. Řidič má pocit, že sedí ve větším autě. Je klidné, jisté a uvnitř skvěle tiché. Na nerovnostech občas poskočí, to je u menších modelů z dnešní nabídky Volva běžné. Snaží se najít kompromis mezi komfortní ladností, která jim byla vlastní, a sportovností žádanou dnešní dobou.
Nutno uznat, že V40 se to daří nejlíp ze všech dnešních modelů značky. Líbí se i přesné řízení. Pokud sháníte dravce, hledejte jinde, na rychlé ježdění v pohodlí a jistotě je to ale skvělá volba. Třeba pro ty, kdo jezdí dlouhé trasy sami a nepotřebují sedět v pěti metrech železa.
Když má pod kapotou přeplňovaný benzinový čtyřválec 1,6 se 180 koňmi (132 kW), je z něj sprinter. Taky je to zatím nejvýkonnější V40 v současné nabídce. O to víc překvapí dietní spotřeba do osmi litrů i při velmi svižné jízdě po dálnicích a okreskách. Motor má hrubší zvuk, jako u většiny turbomotorů musíte počítat s prodlevou při akceleraci, než se začne plnit motor vzduchem, ale pak uhání kopec nekopec. Motor zdobí hlavně pružnost a plynulý přísun síly než impozantní gradace výkonu. K charakteru dálničního tahouna V40 ale pasuje motor označený v ceníku jako T4 skvěle.
Volvo bude lovit bude v revíru Audi A4, Mercedesu A a BMW řady 1. Chová se jinak než všechny ostatní, je méně zaměřené na výkony, vyznává raději styl a chlubí se moderními technologiemi. Základní cenovka je neskromná, nejlevnější V40 s benzinovým motorem T4 stojí 650 tisíc. Úplně nejlacinější je verze D2 s turbodieselem 1,6 litru (115 koní), která vyjde na 590 tisíc.
Ambiciózní značka do V40 vkládá velké naděje, už kvůli bezpečnostní výbavě, na kterou dnešní zákazníci slyší. Mnohé položky z ní jsou jedinečné, jinde je nepořídíte.
