Podle odhadů švýcarské kanceláře prevence úrazů může mikrospánek za 10 až 20 procent nehod. Paradoxně právě ve Švýcarsku, kde v noci na středu došlo k tragické nehodě autobusu, ve které hrál podle nepotvrzených informací italského serveru La Repubblica tragickou hlavní roli mikrospánek, loni odstartovali ve spolupráci s místním autoklubem TCS tříletou osvětovou kampaň. Vše začalo přesně před rokem, kdy 14. března vyhlásili dnem "turbosiesty".
Švýcaři srovnávají nebezpečnost únavy za volantem s alkoholem: "Kdo řídí unavený, není schopen správně hodnotit rychlost, není koncentrovaný a jeho reflexy jsou zpomalené, jako když řídí pod vlivem alkoholu." Únava za volantem má víc příčin: nedostatek spánku, řízení v době, kdy je řidič zvyklý spát, přemáhání únavy, změny rytmu spánku. Lékařská věda zná ale také poruchy spánku. "Příčinou únavy může být též deprese," uvádí Švýcaři.
Švýcaři ordinují turbosiestu
Autoři kampaně proti mikrospánku uvádějí, že u řidičů do čtyřiceti let věku se nehody z ospalosti vyskytují hlavně v noci a koncem týdne. Řidiči starší čtyřiceti let prý bourají v únavě více hlavně odpoledne.
"Mikrospánek se nedá předvídat," upozorňují, existují ale jasné příznaky, které varují předem: pálení očí, těžká víčka, časté zívání, zamlžené vidění, třepání, pocit zimy.
Jediné, co opravdu pomáhá, je odpočinek a spánek. Před dlouhou a vyčerpávající cestou se tedy pořádně vyspěte.
Když vás únava potká na cestě, je třeba co nejrychleji zastavit a zdřímnout si. "Alespoň 15 minut pro nabrání sil," popisují Švýcaři turbosiestu.
Vychytávky únavu poznají
Zařízení, jež mají zabránit mikrospánku, poslední dobou neustále přibývají. Některá z nich sledují pohyb očí s pomocí speciálních brýlí, ale elektronický systém dokáže kontrolovat i aktivitu mozkových vln a přesně poznat hranici mikrospánku. Prozradí jej třeba pomalé mrkání, "pomalé pohyby očí", ale i způsob jízdy.
"Podle českých policejních statistik může mikrospánek za téměř devět set nehod ročně, každý čtvrtý řidič navíc přiznává, že za volantem usnul," uvádí server sedmstatecnych.cz, provozovaný pražským ČVUT.
Systémy sledování bdělosti řidičů se montují do aut už několik let. V osobácích se používají dva systémy fungující na rozdílných principech. Jeden, který má třeba lexus, sleduje oči řidiče. Druhý, ten dostávají třeba audi, monitoruje úchop a pohyby volantu.
Živák, tlačítko záchrany
Dánové nově nabízejí "živák", jaký znají strojvedoucí na železnici. Strojvedoucí mají ve vlacích tlačítka bdělosti, která musí celou jízdu mačkat v pravidelných intervalech nebo při změně na návěstidle. Když tlačítko nestiskne, spustí se poplach.
S vylepšenou verzí železničářského tlačítka bdělosti pro auta přišli Dánové. Jejich Systém ASP (Anti Sleep Pilot) kontroluje řidiče s pomocí jednoduchých testů a případně doporučí menší přestávku. Do výpočtů je započítaná i únava řidiče před cestou i jeho ochota riskovat (na základě kvízu). Systém pak s pomocí 26 senzorů hlídá faktory, podle kterých pozná, zda se řidič dostává k hranici mikrospánku.
Čidla hlídají třeba zvuk v kabině řidiče, jeho aktivitu, reakční dobu nebo plynový pedál.
Během jízdy řidič prochází v intervalech 10-25 minut "reakčním testem", kdy musí dotykem ruky reagovat na akustický signál. Pokud systém zjistí únavu, varuje řidiče s pomocí zvuku i světelného signálu a nepřestane, dokud vozidlo nezastaví.
Chytrá věcička, která váží 56 gramů, za se dá za necelých 150 eur (3 750 korun) koupit na internetu (stránky firmy dnes uvádějí, že mají vyprodáno). Jednodušší verzi aplikace fungující na podobném principu mohou za necelých 16 eur pořídit uživatelé iPadů a iPhonů.
Sledování vln v mozku
V Česku se mikrospánku řidičů věnují výzkumníci na Dopravní fakultě ČVUT. Tým neurologa Josefa Fabera navrhl jiné řešení. "Dokud je člověk bdělý, převládají v jeho mozku alfa vlny. Jakmile začíná být ospalý, základní rytmus elektrických signálů se rozpadá a převažují pomalé vlny théta nebo delta," popsal pro server sedmstatecnych.cz Faber. Příznaky ospalosti tak lze zjistit dokonce dřív, než si člověk únavu uvědomuje.
Samotný přístroj by podle Fabera byl velmi malý a jednoduchý. "Pro sledování mozkové aktivity by sloužilo zařízení velikosti mobilního telefonu, které by bylo bezdrátově propojené s elektrodou umístěnou na uchu řidiče, takovou elektronickou náušnicí," vysvětluje. "Jakmile by přístroj třikrát po dvou vteřinách zjistil frekvence typické pro únavu, spustil by se v kabině alarm. Když poplach dvakrát třikrát zahouká, měl by řidič vzít varování na vědomí a odpočinout si, protože jinak hrozí havárie. Pokud by únava řidiče došla až do stavu mikrospánku, nebo dokonce spánku, mohl by k jeho probuzení sloužit drobný elektrošok," popsal pro server sedmstatecnych.cz.
Podle tvůrců by další vývoj takového přístroje a jeho uvedení do praxe mohly zafinancovat především pojišťovny, protože by takové zařízení snížilo počet nehod způsobených mikrospánkem, ve kterých jde o statisícové škody.
Rozšíření přístroje brání to, že by řidiče elektroda obtěžovala. "To byl jediný argument proti. Další překážkou je fakt, že výrobci požadovali jen velkou sérii, třeba 1 000 kusů, ale na to nejsme na fakultě vybaveni," popsal pro lidovky.cz Josef Fáber.
Obtěžují řidiče
Všechny systémy na hlídání spánku mají i jednu velkou nevýhodu. Mohou totiž bdělého řidiče rušit a ve výsledku zvyšovat stres, kterému podléhá.
Podle strojvůdců i slavný živák pomáhá vlastně jen na oko. "Právě proto, že tlačítko bdělosti mačká strojvedoucí nesčetněkrát za směnu v monotónních intervalech, strojvedoucí je po určité době mačká jen podvědomě. Bez ohledu na to, co se okolo něj děje. Dokáže je mačkat i ve spánku, když na věc přijde," píše na internetu diskutující Kamil. Mezi železničáři se dokonce říká, že strojvedoucího poznáte právě podle toho, že v pravidelných intervalech mačká tlačítko, i když nemusí. Třeba doma u televize.
"Každý fíra potvrdí, že má vycvičený reflex a tlačítko mačká automaticky i v polospánku. To je má zkušenost z praxe třiceti let u dráhy," popisuje v internetové diskusi další. Nejlepším řešením tak stále zůstává odpočinek. Profesionální šoféři autobusů a náklaďáků jej mají dokonce předepsaný, za nedodržení povinných přestávek jsou vysoké sankce.
