Studie londýnské vysoké školy the London School of Hygiene and Tropical Medicine zkoumala údaje o dopravních nehodách, zraněních a úmrtích z let 1986-2006. Porovnávala údaje v místech, kde byla zavedena zóna s dvacetimílovým rychlostním limitem (tedy 32 km/h). Běžná maximální povolená rychlost v ulicích Londýna i dalších britských měst je přitom 30 mil za hodinu, tedy 48 km/h.
Počet zranění a úmrtí se ve dvacetimílových zónách snížil o 41,9 %. Zatímco při rychlosti třicet mil za hodinu zemře při střetu s automobilem jeden z pěti chodců, při dvacetimílové rychlosti je to pouze jeden ze čtyřiceti. Nemluvě o tom, že poklesne i samotný počet takových střetů.
Největší pokles následků nehod byl zaznamenán u dětí do 11 let, naopak jen sedmnáctiprocentní pokles následků byl zaznamenán u cyklistů. Ročně tyto zóny v Londýně zachrání 200 životů, pokud by se výrazně rozšířily, mohlo by toto číslo stoupnout na 700, říká studie. V oblastech, které bezprostředně se zónami dvacetimílového rychlostního limitu sousedí, navíc poklesly následky dopravních nehod o 8 procent.
V Londýně, ale i dalších britských městech tak v návaznosti na výsledky studie začínají sílit hlasy, které volají po častějším užívání dvacetimílového rychlostního omezení. Lze očekávat, že dříve nebo později tyto hlasy přeskočí kanál La Manche a o větším zavedení přísnějších rychlostních limitů se začne diskutovat i v kontinentální Evropě.
