Unikáty z archivu BMW: kabrio M5, které překvapí i znalce

V šuplíku s nápisem M5 jsou v archivu BMW schované zajímavé a bohužel nerealizované projekty. Před dvaceti lety se plánovala dokonce ostrá verze pětkového kabrioletu. V roce 1989 byl internet ještě v plenkách, možná i proto zůstal tenhle unikát dodnes utajen.

BMW M5 (E39) Touring a BMW M5 (E34) Convertible | foto: Autocar

25 let BMW M5

Pětkových BMW už se vyrobilo 5 555 555 a raketové M5 patří mezi kultovní sportovní modely. Ostré verze pětkových BMW už se vyrábějí pětadvacet let. Vše začalo s BMW řady 5 v polovině 80. let, označovaným jako generace E28. K mání byla v klasické verzi sedan (v generacích E28 a E39). Ve verzi, která se odporoučela z výroby s loňským rokem a v druhé generaci (E34), jste ji sehnali i v kombíkové variantě.

Mnichovská automobilka odhalila fanouškům značky unikáty, které schovává v depozitáři. Pro ženevský autosalon v roce 1989 chystala kabriolet odvozený z řady 5 a to rovnou v ostrém "eMkovém" provedení. Fotogalerie BMW M5 (E34) Convertible ZDE

Archivy prozrazují, že se vedení BMW rozhodlo celý projekt zastavit pouhý týden před zahájením autosalonu. BMW M5 Convertible šlo pod zámek a to už prý byly vytištěné katalogy a otevřená pětka už znala i své místo na ženevském stánku. Otevřená pětka by prý ubírala zákazníky úspěšné a lidovější řadě 3 ve verzi Cabrio.

M5 měla v té době 3,5litrový šestiválec s výkonem 315 koní. V roce 1992 prošla posílením na 340 koní díky zvětšení objemu na 3795 ccm, s ním zvládla sprint z nuly na stovku za 5,9 sekundy oproti původním 6,2.

Aby překvapení nebylo málo, ukázalo BMW světu také jedinou kombíkovou M5  generace označené E39. Ani s tímto originálem se automobilka nikdy nepochlubila. Důvod, proč se nedostala do sériové výroby, automobilka neprozradila.

Bavorský superkombík má pod kapotou osmiválec 4,9 litru s výkonem 400 koní. Sériový 1826kilový sedan se rozjel na stovku za 4,8 sekundy, maximálně uháněl elektronicky omezenou dvěstěpadesátkou. Fotogalerie BMW M5 (E39) Touring ZDE

seznamte se s novou pětkou

Avantgarda u BMW končí - čtěte ZDE

Utajený šestnáctiválec

Odložených projektů je ve skříních archivářů BMW ale víc. Třeba víc než čtyřsetkoňový šestnáctiválec. Dnes, v době snižování počtu válců a nahánění koní přeplňováním (to celé se jmenuje downsizing) v zájmu ochrany ovzduší, vypadá něco takového jako bláznovství. Na konci 80. let 20. století ale mělo vedení automobilek pro podobné kratochvíle konstruktérů vic pochopení. Karlhienz Lange, Adolf Fischer a Hanns-Peter Weisbarth tak postavili motor, který se měl dostat pod kapoty BMW řady 8 a sedmičkové řady. Motor 6.7 V16 vycházel z dvanáctiválce M70 5.0, které se montovaly do BMW 750i a 850i. Vývoj skončil v roce 1987, šestnáctiválec dával výkon 408 koní a 625 kroutících newtonmetrů, tedy o sto koní a 135 Nm víc než výchozí dvanáctiválec.

Motoráři BMW mu důvěrně říkali "Goldfish" (zlatá rybka), protože prototyp motoru byl zamontovaný do zlatého BMW 7. Agregát spřažený s šestistupňovou manuální převodovkou zajišťoval na svou dobu neopakovatelné výkony. Z nuly na stovku auto rozhýbal za šest sekund a uháněl až dvěstěosmdesátkou.

Oproti dvanáctiválci byl motor o třicet centimetrů delší, aby se vůbec vešel do motorového prostoru, museli konstruktéři přemístit chladič. Vedení automobilky ale ani tomuto projektu zelenou nedalo.