Naučil jsem se jezdit úsporněji, a nebylo to těžké. Hlavně včas řadit "nahoru" a nešlapat moc na plyn. Banální? Možná, ale ušetřil jsem skoro litr benzinu.
Zhruba padesát kilometrů, to je vzdálenost třeba z Prahy do Benešova, z Ostravy do Frenštátu pod Radhoštěm, z Kyjova do Brna nebo z Plzně do Toužimi, podle toho, kde žijete a kam třeba dojíždíte do práce. Ujet se dá buď za 47 minut s průměrnou spotřebou 6 litrů benzinu na 100 km, nebo úplně bez problémů o pět minut pomaleji, ale o necelý litr úsporněji.
Na cestě tam a zpátky byste tedy "ztratili" deset minut času, ale ušetřili necelých 30 korun. Kdybyste takhle dojížděli každý pracovní den, uspoříte měsíčně sedm set korun, ročně pak zhruba 8,5 tisíce – a to je už pořádný ranec peněz.
A co teprve kdybyste se naučili jezdit jako můj instruktor Jan Horníček, specialista na úspornou jízdu. Ten stejnou trasu ujel jen o minutu pomaleji, ale ušetřil další půllitr benzinu.
Úsporná jízda není složitá, ale mistrovi se nevyrovnám
Jezdit a šetřit palivo není vůbec žádný problém ani velká věda, jak jsem si ověřil na vlastní kůži. Stačilo jen poslouchat pokyny – občas se mi sice zdály přehnané, ale fungovaly – ale jízda samotná mi nepřišla nijak omezující. Pravda, opojení ze zrychlení jsem si neužil, ale to asi málokdo, kdo jezdívá Škodou Fabia 1.2 HTP o výkonu 44 kilowattů. Ale hřál mě pocit, že když už musím denně dojíždět do práce – ne se vozit pro radost – aspoň uspořím nějakou tu korunu.
výsledky jízdy0,8 litru benzinu jsem uspořil na trase o délce 47 km jen plynulou jízdou a co nejrychlejším řazením vyšších rychlostí. Žádná věda. Specialista však dokáže stejnou trasu ujet se spotřebou 4,7 litru. To je úspora 1,3 litru oproti mým původním šesti litrům. 5 minut jsem jel déle. Při úsporné jízdě jsem byl pomalejší než při normální, ale na téměř hodinovou trasu to není tak velká ztráta. Specialista jel při své jízdě ještě o minutu déle. 5 kilometrů v hodině. Má průměrná rychlost byla pochopitelně při úsporné jízdě nižší. Při mé první jízdě jsem jel v průměru 60 km/h, při úsporné o pět kilometrů méně, instruktor dokonce 53 km/h. |
Řazení v 1 700 otáčkách? Žádný problém!
A jak jízda samotná vypadala? Největší rozdíl byl v řazení. "Co nejdříve tam dejte dvojku, šup, a už trojku," pobízel mě hned po rozjezdu Jan Horníček. Moc se mi to nezdálo, protože na otáčkoměru bylo jenom něco kolem 1 800 otáček, ale auto jede, motor táhne, i když tam "hážu" další kvalty. Při padesátce se na pětku motor jen tak "převaluje", zvuk má trošku dunivější, než jsem zvyklý, ale opravdu to jede.
"Při toleranci tachometru nějakých deset procent se dá jet lehce nad padesát, motor to bez problémů zvládne a nijak mu to neškodí. Benzinové motory, zvláště v koncernových vozech VW a ve škodovkách velice rozšířené tříválcové HTP, táhnou dobře odspodu, takže je lepší zařadit nahoru a táhnout to v nízkých otáčkách, protože ve vyšších už větší výkon není," instruuje Horníček.
Vidím to hned vzápětí, když se silnice začíná zdvihat do kopce a objevuje se na ní sníh. Musím podřadit na čtyřku, ale opět – na 1 500 otáčkách auto jede bez problémů i v obsazení třemi lidmi. Jan Horníček říká, že je dobré se přitom dívat na palubní počítač, který měří i okamžitou spotřebu paliva.
"Padesátkou se dá jet přinejmenším na tři rychlostní stupně: na trojku bude okamžitá spotřeba kolem 5,2 litru, na čtyřku čtyři a na pětku jen 3,2 litru. Úspora je jasná – až na výjimky se dá říct, že čím dříve zařadíte vyšší stupeň, tím jedete levněji," říká.
Vždycky "o kvalt" více
Takže se toho držím: tam, kde jsem při minulém kole jel na trojku, teď mám o kvalt více. Ale nejsem si třeba jistý, jestli je lepší při výjezdu z obce podřadit a víc přidat, abych získal rychlost, nebo to "tahat" zespodu? "U benzinových motorů je lepší je víc zatěžovat, tedy šlapat víc na plyn na čtyřku než vytáčet trojku. U naftových už to neplatí," říká Horníček.
Řešíme ještě třeba, jestli je lepší jet z kopce na neutrál, nebo se zařazenou rychlostí, kdy je spotřeba nulová. Jak kdy, zní odpověď – pokud sjíždíte do vesnice, je lepší brzdit motorem, když se chcete setrvačností rozjet, je neutrál výhodnější.
Když pak usedá za volant sám mistr, mám pocit, že nejede zas tak úplně jinak než já. Ovšem – na křižovatce jsem nezatahoval ruční brzdu, aby brzdová světla zbytečně neodebírala proud (a tím i palivo), a asi bych vystartoval na křižovatce, abych to stihl před kamionem a nečekal, až přejede. Na výjezdech z vesnic bych měl problém s tím, že mě všichni zuřivě předjíždějí a já se loudám a zdržuju je.
"Možná to tak vypadá, ale hlavně jedu plynule a celkově nebudu o moc pomalejší. Rychlou jízdou nic neuspěcháte," říká Horníček. A skutečně: dvouminutový rozdíl v cíli ukazuje, že měl pravdu.
|
Čas a spotřeba Při své první jízdě jsem jel poměrně vysokou průměrnou rychlostí, což se projevilo na spotřebě. Druhá jízda byla klidnější, ale instruktor dokázal paliva ušetřit mnohem více. |
|||
| první jízda | druhá jízda | profi jezdec | |
| Spotřeba (l/100 km) | 6,0 | 5,2 | 4,7 |
| Doba (min) | 47 | 52 | 53 |
| Rychlost (km/h) | 60 | 55 | 53 |
Škola úsporné jízdy
Včas přeřaďte na vyšší rychlost
Hlavní zásada úsporné jízdy. Motor není třeba skoro vůbec vytáčet – dobře seřízené auto se rozjede téměř z volnoběžných otáček. A okamžitě po rozjetí auta řaďte dvojku a pak pořád nahoru. Čím vyšší zařazená rychlost, tím nižší potřeba. V praxi se u většiny motorů dá jet třeba na pětku při 1 500 otáčkách. A motoru to na rozdíl od zažitých názorů neškodí – mnohem horší je vytáčení za studena. "Moderní agregáty s kvalitními oleji jízdu při nízkých otáčkách umožňují bez nebezpečí přehřátí nebo dokonce poškození. Elektronika je pohlídá," potvrzuje Vítek Pelc z automobilky Škoda. O tom, že výrobci takový styl jízdy podporují, svědčí i "ukazatele optimálního řazení" – mají je nyní i všechny škodovky včetně fabií. Na přístrojové desce vám svítí číslo zařazené rychlosti a ve chvíli, kdy byste měli přeřadit výše, se rozbliká šipka. A ta často "radí" řadit ještě pod 1 500 otáčkami.
Nejezděte zbytečně rychle, povolené limity jsou ideální
Další veledůležité pravidlo. Čím rychleji jedete, tím je vyšší spotřeba (neplatí to absolutně). Je dobré si pamatovat, že rychlostní limity, které v Česku platí (50, 90, 130), jsou optimální – pokud se jich budete držet, pojedete úsporně. Hodně rychlou jízdou neušetříte ani moc času. Samozřejmě, když pojedete stokilometrovou vzdálenost rychlostí 50 km/h, bude vám to trvat dvě hodiny; stovkou hodinku. Ale když zrychlíte na 120, získáte pouhých dvanáct minut k dobru. Stejně na cestě po dálnici z Prahy do Brna ušetříte zrychlením ze 130 na 150 km/h opět jen 12 minut. Spotřeba ovšem půjde výrazně nahoru, třeba i o dva litry na 100 km.
Předvídejte situaci, jezděte co nejplynuleji
Plynulá jízda bez zbytečného zrychlování a brzdění je nejúspornější a také nejbezpečnější. Každé zrychlování i rozjíždění znamená výdej energie, která se pak bez užitku přemění v brzdách na teplo. Jezděte proto tak, jako byste brzdy vůbec neměli. Je zbytečné pospíchat k semaforu, když na něm svítí červená. Když je zřejmé, že nebudete moct okamžitě pokračovat v jízdě, vyplatí se přibrzdit, abyste nemuseli zastavit a startovali "letmo".
Z kopce jeďte se zařazenou rychlostí
Když jedete z kopce se zařazenou rychlostí bez plynu, motor nespotřebovává žádné palivo, takže se většinou vyplatí nevyřazovat na neutrál – a je to i bezpečnější. Někteří řidiči takhle "odřazují" i před zastavením až na dvojku. Jsou ovšem situace, kdy se naopak vyplatí vyřadit, třeba když víte, že pojedete do protisvahu a auto vám tak vlastní vahou nabere rychlost. V žádném případě ale nevypínejte motor! Moderní auta s posilovači bez něj neumí brzdit ani zatáčet.
Vypínejte motor i při stání na křižovatce
Stojíte-li na křižovatce, v koloně nebo u závor, vyplatí se motor vypnout i na jedinou minutu. V městském provozu ušetří vypínání až 10 procent paliva. Proto stále přibývá vozů s automatickým systémem Start-stop, který vypíná motor i na pár sekund vždy, když auto stojí. Příplatek za takové systémy se pohybuje většinou v řádu několika tisíc korun a nabízejí ho téměř všechny značky.
Nevozte zbytečné věci ani plnou nádrž paliva
Každý zbytečný kilogram váhy v autě zvyšuje spotřebu. Mnohdy jsou to drobnosti, které ve výsledku vydají za dalšího pasažéra. Zvlášť když máte i plnou nádrž, je to dalších 60 kilo – přitom benzinky jsou co pár kilometrů. Podobným žroutem paliva je i prázdný střešní nosič. Z hlediska aerodynamiky, a tedy i spotřeby se vyplatí větrat střešním oknem než bočními.
Omezte klimatizaci , chlaďte při cestě z kopce
Klimatizace "sežere" až litr na 100 km – a čím výkonově slabší motor, tím hůře. Samozřejmě byste se neměli v autě péct, ale nastavte si teplotu tak, abyste uvnitř měli jen o 4 až 5 stupňů méně než venku – takže když je venku 30, mějte klidně 25. Ušetříte si na chlazení i palivo. Pokud máte mechanicky ovládanou klimatizaci , zapínejte ji jenom při jízdě z kopce dolů se zařazenou rychlostí, pak ji zase vypněte. Takhle s rozmyslem se dá udržovat solidní teplota.
Obujte úsporné pneumatiky, hlídejte nahuštění
Z hlediska spotřeby i jízdních vlastností se vždy vyplatí hustit pneu na horní hranici tolerance výrobce. Při podhuštění se výrazně zvyšuje spotřeba a snižuje se i životnost pneu. Tlak je třeba kontrolovat minimálně jednou měsíčně, vždy před jízdou. Za úvahu stojí i koupit dražší pneumatiky s nízkým valivým odporem. Jsou sice dražší, ale šetří palivo a vydrží i dvakrát déle než ty běžné.
Kupte kvalitní olej, motoru uděláte dobře
Čím kvalitnější olej, tím nižší spotřeba a zároveň i vyšší životnost motoru. Velký rozdíl mezi olejem například 15W/40 a 0W/40 se projeví hlavně v zimě nebo při častých studených startech. Zatímco u syntetiky 0W/40 semotor maže už po několika sekundách, u minerálního oleje 15W/40 na to potřebuje desítky sekund. Investice do kvalitnějšího oleje se zúročí při každé cestě k pumpě a ještě motor vydrží několikanásobně více.
Vybírejte přímější cestu, sledujte palubní počítač
Pro nižší spotřebu se vyplatí dobře vybírat i trať – delší cesta po lepší cestě je levnější a rychlejší než po kopcovité a zatáčkovité okresní silničce. Můžete-li využít dálnici, je to ideální. Takže nejkratší trasa navržená navigací nemusí být nejúspornější. Při jízdě je pak výbornou pomůckou palubní počítač – sledování okamžité a průměrné spotřeby přímo vybízí k ekonomické jízdě.
