V Bruselu je o Superb zájem

Škoda Superb je jedním z magnetů 80. ročníku bruselského autosalónu, který byl dnes oficiálně zahájen a potrvá do 27. ledna. Ačkoli to není její evropská premiéra, belgickému publiku se Superb představuje poprvé a podle dovozní společnosti vozů Škoda D'Ieteren se značným úspěchem.

D'Ieteren počítá s tím, že v Belgii prodá nejméně 500 nejnovější mladoboleslavské řady. Cílem dovozce se stanou především malí a střední podnikatelé a společnosti, jejichž mnozí zástupci již prý při úterním otevření salónu odborné veřejnosti projevili zájem.

Zvyšující se zájem o vozy Škoda, jak Octavia tak Fabia, doložil dovozce tím, že za čtyři poslední roky se prodej českých aut v Belgii zdvojnásobil. Loni se prodalo o 30 procent více než v roce 2000, konkrétně asi 4000 Fabií a 3000 Octavií, a to v situaci, kdy světový automobilový trh stagnoval nebo klesal, zdůraznil ředitel uprostřed 15 nablýskaných aut v poměrně velké české expozici Škoda Auto. Ta byla s počtem prodaných vozů na 16. místě z 61 automobilek prodávajících své vozy v Belgickém Království.

Úspěch vidí zástupce dovozce Didier t'Serstevens v tom, že nové vozy Škoda nabízejí kvalitu srovnatelnou s auty své třídy, ale za mnohem mírnější ceny. Klientelu tvoří především lidé, kterým jde hlavně o kvalitu, méně o značku. Ve středu české expozice je luxusní veterán Škoda-860 z roku 1929 a Octavia s označením Superb, které se již používalo pro luxusní auta v letech 1934-1947. Tím se vyjadřuje současné heslo aut Škoda: "Prestižní minulost, slibná budoucnost".

Hlavní atrakcí autosalónu, která mu dala i větší význam v rámci podobných pravidelných mezinárodních přehlídek, je světová premiéra nové řady Mercedes Benz Klasse-E. Světové veřejnosti se také poprvé představí například nový MGF Rover a upravené typy vozů Saab a Jaguar. Zraky návštěvníků, kterých se do závěrečného 27. ledna očekává asi milión, upoutávají také Renault-Talisman, Peugeot-206-SW, Volkswagen-Phaeton, Volvo-XC-90 nebo Renault-Vel Satis.

Bruselský autosalón, jenž se koná na slavném výstavišti Expa 58, oživil v zemi polemiku o tom, zda je automobil v době množících se každodenních zácp na silnicích ještě stále symbolem svobody pohybu. Odpovědí je nejspíš výsledek ankety, podle níž 71 Belgičanů dává v soukromém i profesionálním životě přednost dopravě vlastním autem před jiným prostředkem.

V desetimiliónové Belgii jezdilo koncem 90. let 5,476 miliónu motorových vozidel, z toho 3,9 miliónu osobních aut. Na jedno auto připadalo tedy 2,3 obyvatele, což je víc než v sousedním Lucembursku (1,8). Počet aut v zemi se přitom podle všeho v posledním období dále zvyšoval.