Ilustrační foto

Ilustrační foto | foto: Profimedia.cz

Vědci objevili houbu, která vyrábí naftu

  • 62
V pralesích jihoamerické Patagonie učinil biolog Gary Strobel objev, který může změnit lidstvo. Zjistil totiž, v symbióze se stromem ulmo (Eucryphia cordifolia) roste houba, která produkuje uhlovodíkové páry, jež jsou svým složením blízké naftě.

Endofytická houba Gliocladiun roseum je známá již delší dobu a právě jí se připisují velké zásluhy na trvanlivosti ulmového dřeva – produkty svého metabolismu totiž hubí ostatní houby a jiné škůdce. Až donedávna se ale nevědělo, že jednou ze složek, která má tento fakt na svědomí, jsou i uhlovodíkové páry ropné povahy.

Tým Garyho Strobela zjistil, že G. roseum produkuje řadu těkavých uhlovodíkovů a najdeme mezi nimi i mnoho z těch, které obsahuje právě běžná motorová nafta. Ve výparech vyprodukovaných G. roseum se nachází třeba pentan, hexan, heptan, oktan a dodekan. Houba produkuje i další uhlovodíky včetně alkoholů a esterů mastných kyselin. Koncentrace jednotlivých složek se různí podle toho, na čem se houba zrovna krmí.

Páry houby živící se na ulmovém dřevu tak mají jiný obsah produktů, než třeba ty vyprodukované na celulóze v laboratorních podmínkách. Nicméně právě pro možnost budoucí masové výroby paliv je důležité, že houba dovede těkavé uhlovodíky produkovat i z celulózy. Produkty G. roseum které jsou běžně obsahem motorové nafty nazývá Strobel jako myco-diesel.

G. roseum se tak zdá být doslova zázrakem a dává do budoucna veliké naděje na možnost snadné výroby nafty a jiných paliv. Tým Gary Strobela navíc usuzuje, že nepůjde o jediný organismus s takovými schopnostmi. Podle Strobela by tak měly vědecké týmy po celém světě zvýšit intenzitu výzkumu v této oblasti a zaměřit se na identifikaci dalších podobných organismů.

Jejich nalezení by možná pomohlo vysvětlit vznik ropy jako takové – doposud se totiž má za to, že ropa vzniká za vysokého tlaku a teploty a omezeného přístupu vzduchu, kdy se právě vlivem těchto podmínek původní organické zbytky přetvoří na ropné uhlovodíky. Objev Strobelova týmu ale naznačuje, že prvotním impulsem ke vzniku ropy ale mohly být právě organismy podobné G. roseum, které za omezeného přístupu vzduchu začaly požírat původní organické zbytky a ropné produkty vlastně mohly vznikat jako odpad.

A i pokud takto ropa v dávných dobách v hlubinách Země nevznikala, mohla by tímto procesem vznikat zanedlouho ve specializovaných továrnách. Sám Strobel si ale nedovede odhadovat, kdy budou moci být vlastnosti G. roseum využity v praxi. Pravděpodobně se totiž vědci budou snažit vyvinout geneticky upravené organismy, které budou využívat principů jimiž uhlovodíky vyrábí i G. roseum, ale budou třeba vhodnější pro zpracování celulózy.

Upravenou bakterii E. coli produkující uhlovodíky které jsou součástí nafty přitom v současnosti testuje společnost LS9 a velkosériovou výrobu nafty pomocí ní chce rozjet v roce 2011. Čtěte – Na ropu prý budeme jezdit věčně, bakterie ji umí vyrobit