Geneticky modifikované sinice mají vyrábět palivo podobné naftě nebo lihu v panelech podobných těm solárním. Ve vodě s vysokým obsahem rozpuštěného CO2 tu za přístupu slunečního světla vzniká jako vedlejší produkt fotosyntézy palivo doslova samo od sebe. Sinice jednoduše vylučují uhlovodíky.
Firma Joule Unlimited tvrdí, že její technologie je spolehlivá a otestovaná. A už připravuje první velkoplošnou továrnu, která má vynález ověřit v širší praxi. Komerční výroba nafty pomocí upravených sinic by pak mohla údajně začít do dvou let.
Firma se chlubí tím, že její technologie odstraňuje biomasu jako dosavadního nutného prostředníka pro výrobu biopaliv. Právě biomasa je zdrojem uhlovodíků pro současná biopaliva a výrobu prodražuje.
Biomasu, i tu odpadní, je totiž potřeba transportovat, zpracovávat a nakládat s odpadem. Technologie firmy Joule by naopak mohla přímo zpracovávat třeba odpadní CO2 z elektráren nebo velkých továren, čímž by pomohla snížit jejich dopad na životní prostředí.
Přímá výroba paliva pomocí sinic má být velmi efektivní, z jednoho hektaru lze ročně získat asi 170 000 litrů nafty. To je čtyřikrát větší výnos než při výrobě biopaliva z biomasy za použití mořských řas. Firma dokonce tvrdí, že její technologie je velmi levná a že je schopna vyrábět jeden barel nafty za zhruba třicet dolarů. V současnosti přitom ropa, ze které je teprve nutné naftu vyrobit, stojí přes sto dolarů za barel.
Odborníci ale zůstávají skepticky opatrní. Tvrdí, že při přechodu na masovou produkci se může objevit řada problémů.
