Počet členů Pákistánského klubu veteránů v posledních letech vytrvale rostl a nyní dosáhl 10 000, upozorňuje předseda klubu Mohsin Ikrám, podle něhož sběratelé pomáhají uchovat část historie regionu.
Klub sponzoruje řadu propagačních akcí, při nichž majitelé předvádějí své starožitné kousky, ať už se jedná o výroční výstavy automobilů či setkání, na která se sběratelé vydávají stovky kilometrů přes celý Pákistán.
Pro cizince to může znít překvapivě vzhledem k tomu, že Pákistán je z médií známý spíš jako působiště ozbrojenců islamistického hnutí Taliban, kteří mají své základny v kmenových územích na severozápadě země a kteří již více než deset let usilují o svržení vlády a nastolení přísného islámského práva šaría. Jejich válka si vyžádala již desetitisíce obětí.
Jedním z nadšených obdivovatelů starých aut je pákistánský podnikatel Rádža Mudžáhid Zafar. Vlastní téměř 40 klasických aut, z nichž nejstarší je Ford model T z roku 1914. Část jeho honosného sídla v metropoli Islámábádu je věnována jeho koníčku, včetně velké zděné garáže a dvou venkovních přístřešků.
„Čas nelze zastavit, ale člověk se může za volantem automobilu přenést do minulosti,“ říká Zafar a představuje si, jak jeho vůz brázdil silnice v době, kdy Pákistán byl ještě britskou kolonií. Zmíněný automobil byl výsledkem snah Henryho Forda vyrobit vozidlo dostupné pro americkou střední třídu na počátku 20. století, tedy v době, kdy auta byla považována ještě za mimořádný luxus a lidé většinou jezdili koňskými povozy.
Zafar říká, že jeho první láskou byl kaštanově hnědý vůz Wolseley s šestiválcovým motorem z roku 1936.
Když ho v roce 1988 objevil, bylo prý toto auto pouhým vrakem. Zafarovi trvalo několik let, než se mu podařilo sehnat všechny součástky a dostat automobil do původního stavu. Podnikl kvůli tomu i několik cest do zahraničí.
Právě shánění náhradních dílů je podle pákistánských sběratelů nejnáročnější součástí jejich záliby. Součástky si často objednávají ze Spojených států či z Evropy. V zahraničních novinách nechávají otiskovat inzeráty, a dokonce žádají o pomoc i přátele cestující do ciziny.
V reakci na takový inzerát z roku 2004 sehnal londýnský zprostředkovatel pro obchodníka Karíma Čapru z pákistánské finanční metropole Karáčí originální tachometr, který Čapra potřeboval pro model Rolls-Royce Silver Ghost z roku 1924. Součástka ho tehdy vyšla na 725 dolarů (18 300 Kč).
Uvedený Rolls-Royce získal první cenu na mezinárodní výstavě automobilů Concours D’Elegance v Kuvajtu v roce 2012 a Čaprův americký vůz Hupmobile z roku 1929 skončil na druhém místě.
Vůz Rolls-Royce původně vlastnil princ Naváb Sádik Muhammad Chán Abbásí z někdejšího indického státu Bahávalpur, který se později stal součástí Pákistánu. Poslední indický místokrál Louis Mountbatten a zakladatel Pákistánu Muhammad Alí Džinnáh jeli v tomto autě společně v roce 1947 při ceremoniálu pořádaném u příležitosti vzniku Pákistánu.
Čapra si vyžádal od svého syna slib, že auto nikdy neprodá a že vůz zůstane v rodině. Když příležitostně s automobilem v odhadované hodnotě 462.000 dolarů (11,7 milionu Kč) vyjede, lidé v ulicích ho zastavují, aby se s ním vyfotografovali.
Počet členů Pákistánského klubu veteránů v posledních letech vytrvale rostl a nyní dosáhl 10 000, upozorňuje předseda klubu Mohsin Ikrám, podle něhož sběratelé pomáhají uchovat část historie regionu. Klub sponzoruje řadu propagačních akcí, při nichž majitelé předvádějí své starožitné kousky, ať už se jedná o výroční výstavy automobilů či setkání, na která se sběratelé vydávají stovky kilometrů přes celý Pákistán.
Princ měl asi stovku aut, z nichž většina byla prodána v aukci, říká jeho vnuk Solejmán Abbásí, který rovněž patří mezi členy klubu veteránů. Abbásí uvedl, že řadu let pracoval na opravě jiného auta, které zdědil po svém dědečkovi, černé elegantní limuzíny značky Jaguar z roku 1948. Při rekonstrukci vozidla s takzvanými sebevražednými dveřmi (tedy dveřmi, které mají panty vzadu) Abbásí každou fázi opravy vozu pečlivě fotografoval.
Láska k automobilovým veteránům si nežádá jen vášeň, ale také trpělivost, zdůrazňuje automechanik Alí Husain, který od roku 1972 starobylá auta opravuje ve své dílně ve městě Rávalpindí, ležícím nedaleko metropole Islámábádu. V současnosti pracuje Husain na vozech Wolseley z roku 1934 a Chevrolet z roku 1944.
Tento koníček je náročný, přiznává prezident klubu Ikrám, který je mimo jiné majitelem kabrioletu Lincoln Continental s motorem V12 z roku 1947, v němž údajně jezdil počátkem 70. let poslední afghánský král Záhir Šáh. Kupříkladu dvanáctiválcové Ferrari z roku 1963, které bylo přepraveno z Pákistánu do USA, se v dražbě prodalo za dva miliony dolarů.
Rozvíjející se odvětví automobilových veteránů má podle Ikráma v Pákistánu hodnotu téměř 11 milionů dolarů (278 milionů Kč), což je ohromující suma v zemi, kde většina ze 180 milionů obyvatel žije za méně než dva dolary na den.
