Litr motorového oleje může stát méně než sto, ale i téměř tisíc korun. Pětilitrová náplň přijde na pět set, ale i pět tisíc korun. »Všechny oleje mají stejný základ, který se u dražších olejů snaží jejich výrobci vylepšovat aditivy, ale pokud i levnější olej splňuje výrobcem předepsané požadavky, není nutné utrácet. Rozdíly mezi oleji jsou malé,« říká Vladimír Matějovský z Ústavu paliv a maziv, který tuto problematiku přednáší na Strojní fakultě ČVUT.
Nejrozšířenější jsou v tuzemsku motory, které potřebují olej viskozitní třídy 15W/40. »Viskozita česky znamená vazkost a je opakem tekutosti,« vysvětluje Vladimír Matějovský. Druhým charakteristickým znakem motorového oleje je jeho výkonová charakteristika. »Ta nesouvisí s výkonem motoru, ale zastřešuje další vlastnosti oleje. Například v těžkých klimatických podmínkách.«
Proč nelze motorové oleje jednoduše porovnat v nějakém nezávislém testu, aby se poznalo, který je lepší než ostatní? »Jedna zkouška by přišla nejméně na pět milionů korun,« prozrazuje Vladimír Matějovský. Motory jsou stále technicky vyspělejší, a proto platí, že s modernějšími se objevují i nové oleje.
»Lidi se často ptají, proč se začíná prodávat nový olej a jestli byl ten starý snad špatný. Zapomínají ale, že se stále prodlužují intervaly výměny maziva a není daleko doba, kdy olej bude nutno měnit až po třiceti tisících kilometrech,« říká Vladimír Matějovský. Například Octavie, které mají pod kapotou moderní motory koncernu Volkswagen, vystačí s jednou olejovou náplní na patnáct tisíc kilometrů.
U jen o pár let starších aut se olej mění každých deset tisíc kilometrů a ještě majitelé škodovek stodvacítek pamatují na záběhové oleje. Jak si ale s delšími intervaly výměny poradí výrobci olejů, kterým se tak snižuje prodej? »V Evropě budou zvyšovat ceny, v Americe by si to ale nemohli dovolit.
Ve Spojených státech to funguje tak, že když výrobce předepíše pro své motory nový olej, nesmí být jeho cena o hodně vyšší než cena předchozího oleje,« tvrdí Vladimír Matějovský. Na trhu s příslušenstvím se to jen hemží přípravky, které po přidání do oleje »zaručeně« vylepší jeho vlastnosti a lépe chrání motor.
»Tak jako výrobci aut nabízejí hotový automobil, tak i olejáři prodávají kompletní olej,« pokračuje Vladimír Matějovský. »Olej má vyvážené vlastnosti. Jeho rovnováhu mohou přísady naopak nabourat. Slyšel jsem o vymletých ložiscích po přidání přípravku, který sliboval generálku motoru.« Přísady nedoporučují ani výrobci aut a samozřejmě proti jsou i olejářské firmy.
»Tyto sekundární přísady jednu vlastnost zlepší, ale jinou zase zhorší,« říká Romana Kučerová z firmy Shell, která oleje také vyrábí. »Přísady nedoporučujeme. Když někdo takovou přísadu do auta, které je ještě v záruce, naleje, může o tuto záruku přijít,« varuje Evžen Krauskopf z tiskového oddělení Škoda Auto.
A jak je to s těmi, kdo tvrdí, že jejich přísada sníží spotřebu paliva? »Technicky je možné dobrým olejem snížit spotřebu asi o jedno procento, kdo tvrdí, že o víc, nemá pravdu,« míní Vladimír Matějovský. A ještě několik praktických rad. Protože jsou si oleje navzájem hodně podobné, je možné i navzájem míchat.
Když olejářská firma tvrdí, že dražší syntetický olej není možné míchat s levnějším minerálním, nemá pravdu. »Existují i oleje částečně syntetické a částečně minerální, takže tady není problém,« radí Vladimír Matějovský. Že to s motorem není tak, jak má, nesignalizuje rychlé tmavnutí oleje. To je v pořádku. Problematičtější je to, když motor začne olej spalovat, což se pozná podle toho, že z výfuku vychází modrý kouř. Pak auto musí do servisu.
 V záplavě nabídky olejů v obchodech není snadné se vyznat |
