VIDEO: Jak to dopadne, když objíždíte závory. Crashtest varuje

  • 129
Na přejezdech umírá tolik lidí, jako snad nikdy. Policie, ministerstvo dopravy, správci železnice, nikdo si pořádně neví rady jak kritickou situaci řešit. Chystá se rozsáhlá kampaň nabádající k ostražitosti na přejezdech, za vjezd na koleje na červenou bude sedm bodů. Co dokáže rozjetý vlak, ukazuje ojedinělý crashtest.

V žádné jiné evropské zemi nemají na přejezdech tolik nehod. Může to být i tím, že v Česku je skoro 8 300 přejezdů, z nichž ani ne polovinu chrání signalizace či závory. Dráhu u nás kříží silnice průměrně po každých 874 metrech kolejí, což je nejčastěji v Evropě.

"Při srovnání počtu přejezdů, hustoty železniční sítě a počtů mimořádných událostí na přejezdech nevybočuje Česká republika z evropského průměru, přesto jsou počty obětí nezodpovědného chování řidičů a chodců příliš vysoké," tvrdí Pavel Halla, mluvčí Správy železniční dopravní cesty.

Výzkumný ústav kolejových vozidel provedl na vlečce v Kutné Hoře crashtest, ve kterém vlak smetl Škodu Favorit. Odborníci měřili síly a zrychlení působící na člověka. Náraz probíhal v rychlosti 25 km/hod. "Výsledná data budeme analyzovat několik měsíců a výsledky poslouží například při konstrukci a zabezpečení železničních přejezdů a konstrukci motorových vozidel. Kromě toho se také díky tomuto testu mohou zdokonalit simulační počítačové programy, které se k tomuto účelu využívají," popsal Zdeněk Malkovský, generální ředitel Výzkumného ústavu kolejových vozidel se zkušební základnou v Cerhenicích.

Crastest vlak vs. auto

Už na pohled je jasné, že ve střetu s vlakem by posádka osobního auta neměla šanci. Při střetu na přejezdu jde o obrovský nepoměr sil. Lokomotiva s vlakem váží nepoměrně víc, klidně 200 tun. Osobní auto má tunu až dvě.

Sedm bodů za objetí závor

Odstoupivší vláda Jana Fischera tento týden schválila sedm milionů korun na kampaň, která má řidiče, cyklisty i chodce před nebezpečím na kolejích varovat. "Půjde o natočení spotu na toto téma, který bude vysílaný v televizi," vysvětlil Karel Hanzelka z ministerstva dopravy.

Je paradox, že více nehod se stává na přejezdech, kde jsou závory nebo výstražná světla. A to děsí i politiky, proto chtějí zpřísnit tresty za to, když řidič vjede na koleje, aniž smí. Takový přestupek se podle návrhu novely silničního zákona, který bude brzy projednávat Sněmovna, zařadí mezi ty vůbec nejzávažnější a bude se trestat sedmi body.

S tím souhlasí strojvedoucí vlaků, z nichž značná část musí kvůli hazardérům žít s vědomím, že svojí lokomotivou zmařili lidský život nebo sešrotovali na přejezdu auto.

Například z pražského vršovického depa už mají dvě třetiny zdejších strojvedoucích za sebou zkušenost, kdy jednou rukou křečovitě svírali páku rychlobrzdy a druhou tiskli houkačku. Tolika strojvedoucím už vběhl před mašinu člověk nebo vjelo auto.

"Lidé si neuvědomují, že vlak je mnohatunový kolos. Obyčejný motorák má 25 tun, nákladní soupravy klidně 300 tun. To nezastavíte. Neuvědomil si to ale ani policista, s jehož autem jsem se srazil, ani řidič sanitky, který přejel těsně přede mnou," dodává strojvedoucí Vladimír Zikán.

Většinu nehod zaviní řidiči aut

"Konečným místem zásahu hasičů u nehod na přejezdech jsou místa až několik stovek metrů za přejezdem. Často je také auto narolováno při vzpříčení o pražce pod lokomotivu," popisuje Halla. Podle něj je stále mnoho řidičů, kteří pravidla na přejezdech nedodržují, řádně se nerozhlédnou, nebo i vědomě riskují a nerespektují stažené závory či výstražná světla.

Nehodám na přejezdech padne v Evropě každoročně za oběť nejméně 600 lidí. "Přitom je prokázáno, že v celoevropském měřítku 95 procent těchto nehod zaviní účastníci silničního provozu," říká Pavel Halla.

Dává mu za pravdu analýza záznamu kamerového systému, který má Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) na vybraných přejezdech. "Výsledky této analýzy, která zohledňovala 24 hodin záznamu provozu na jednom železničním přejezdu, byly více než alarmující. Ze 137 případů činnosti přejezdového zabezpečovacího zařízení totiž ve 37 případech kamera zaznamenala porušení zákona ze strany řidičů nebo chodců," vypočítává Halla. Riskovali například řidiči autobusů.

V jednom případě dokonce kamera zachytila extrémně nebezpečnou situaci, kdy řidič vjel na přejezd v době, kdy se zvedaly závory a ty vlivem jízdy vlaku na druhé koleji opět klesly a řidiče tak zablokovaly přímo na kolejích.

"Pokud by se řidiči dopouštěli takového množství přestupků třeba jen na polovině přejezdů s poloviční frekvencí vlaků než na našem sledovaném přejezdu, znamenalo by to každý den přes půl milionu případů porušení zákona, ale hlavně zbytečného hazardu," varuje Halla.

Závory stojí deset milionů

Z dosavadního vývoje nehod podle Správy železniční dopravní cesty vyplývá, že je třeba se zaměřit se na chování účastníků silničního provozu, výuku v autoškolách a na prevenci, protože nehody způsobují řidiči. "Ideální přejezd je pro nás mimoúrovňové křížení, tedy nadjezd nebo podjezd," vysvětluje Halla.

Vybavit jeden přejezd plnými závorami představuje asi deset milionů. "Závory jsou ale jen doplňkem. Někteří řidiči vjíždějí na přejezd v okamžiku, kdy se začnou závory zvedat, ale červená světla jsou stále v činnosti," varuje. "Kdybychom chtěli dovybavit všechny přejezdy světly a závorami, potřebovali bychom přibližně 40 miliard korun."

Částečně se daří rušit zejména nevyužívané přejezdy. Na hlavních tratích se na místo nich staví mimoúrovňová křížení. "Náhrada jednoho železničního přejezdu mimoúrovňovým křížením se v mnoha případech blíží částce 100 milionů korun," doplňuje Halla.

Všechny přejezdy jsou označeny jednotným číslem (například P12345) na zadní straně výstražníku nebo dopravní značky "Železniční přejezd". Když řidič zjistí závadu, stačí zavolat na linku tísňového volání a číslo přejezdu nahlásit.