Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Volkswagen má v Brazílii škraloup: spolupráci s diktaturou

  9:45aktualizováno  9:45
Brazilská odnož Volkswagenu podle všeho donášela na vlastní zaměstnance a některé dokonce mučila. V jejím hledáčku byl i budoucí brazilský prezident.

Volkswagen je v Brazílii přítomný od roku 1953, kdy tam začal montovat legendárního Brouka a T1 Bus. | foto: Reuters

Vojenská junta vládla v Brazílii více než dvacet let, od roku 1964 do roku 1985, a její éra patří dodnes k černým obdobím v historii země. Ve snaze udržet se u moci si nebrala servítky, pronásledováni byli nejen příslušníci levicových guerill, ale i umělci, novináři a občanští aktivisté. Vyvrcholením represí byla tzv. Operace Condor, která probíhala v celé Jižní Americe a prý si vyžádala až 60 tisíc obětí nejen z řad komunistických bojůvek.

Třicet let po pádu diktatury vyplývá najevo, že se do represí zapojily i automobilky. Podezření padá na Mercedes-Benz, Ford, Fiat, Toyotu a hlavně na Volkswagen. O brazilském automobilovém trhu čtěte zde.

VW Classic Expo v brazilském Sao Caetano do Sul

V roce 2014 byl v archivu v São Paulu objeven jmenný seznam, který zahrnuje osobní údaje vybraných zaměstnanců automobilek. Data jsou velice podrobná a zahrnují i informace o pracovním zařazení, dokonce s interními kódy pracovišť. Seznam sloužil policejnímu „Oddělení politického a společenského pořádku“, které se během vojenské diktatury staralo o kontrolu a represi odborářů a dalších levicových aktivistů. Charakter údajů napovídá tomu, že je policii poskytly přímo automobilky.

V archivech se dají najít i další podklady, které ukazují na zapojení výrobců automobilů, například dopis, který si mezi sebou posílaly policejní útvary. Týká se Davida Rumela, odborářského lékaře, a je v něm přímo uvedeno, že informace byly získány od bezpečnostní služby brazilské dceřiné firmy VW, Volkswagen do Brasil.

Ale vraťme se k seznamu. Lidé na něm byli podle zjištění agentury Reuters na začátku osmdesátých let často vyhozeni z práce a následně měli problém si najít nové zaměstnání. Příčinou bylo nejčastěji to, že se zapojili do různých stávek nebo žádali zvýšení platu.

Fotogalerie

V osmdesátých letech v oblasti São Paula začínalo růst hnutí nespokojených dělníků. Vadily jim nízké mzdy, jimiž se vláda snažila nastartovat ekonomiku. Brazílie totiž zažívala těžké časy, byla tam silná inflace, kterou stát chtěl omezit cenovými regulacemi.

Carl H. Hahn, jenž byl v letech 1982 až 1993 předsedou představenstva Volkswagenu, vzpomíná ve své knize Moje léta s Volkswagenem na to, jak úspěch jihoamerických vlád ovlivňoval výsledky na tamním trhu. Z toho je patrné, že VW a ostatní automobilky musely vládnoucí garnituře vycházet vstříc. Z udávání pro ně mohly plynout nejrůznější výhody.

Jak ukazuje výzkum brazilské vládní Komise národní pravdy, která dokumentuje zločiny vojenské diktatury, byly policii předávány i informace o chystaných stávkách a stížnostech zaměstnanců. Předávaly se rovněž obsahy odborářských letáků. V jedné ze zpráv o demonstracích figuruje i podrobný popis Luize Inácia Luly da Silvy, budoucího brazilského prezidenta (2003-2011), který byl tehdy jedním z vůdců odborů. Přímo pro VW nebo jinou automobilku ovšem nepracoval.

Volkswagen mimo jiné nadělil Brazilcům speciální modely určené přímo pro Jižní Ameriku. Takový Vokswagen SP2.

Volkswagen mimo jiné nadělil Brazilcům speciální modely určené přímo pro Jižní Ameriku. Takový Vokswagen SP2.

Nutno ovšem podotknout, že na začátku osmdesátých let již režim nebyl tak silný. Horší věci prováděl v letech sedmdesátých. A vypadá to, že i v nich měly automobilky prsty. Zatím jediné konkrétní obvinění v celé kauze padlo před rokem vůči Volkswagenu a týká se událostí z roku 1972. Dvanáct bývalých zaměstnanců podalo na firmu žalobu: měli být nezákonně zadržováni a dokonce mučeni přímo v továrně v São Bernardo do Campo. „Byl jsem v práci, když za mnou přišli dva muži se samopaly,“ popisuje svůj případ Lucio Bellentani. „Spoutali mě a odvedli do kanceláří bezpečnostní služby. Tam mě mlátili a fackovali.“

Otázkou je, do jaké míry vedení Volkswagenu ve Wolfsburgu vědělo o tom, co vyvádí bezpečnostní služba její brazilské „dcery“. Podle názoru brazilského historika Sebastia Neta totiž VW v celé kauze hrálo hlavní roli a dokonce koordinovalo udavačskou činnost ostatních automobilek. Historici i organizace zabývající se ochranou lidských práv by pochopitelně rádi zjistili, jaké výhody ze spolupráce automobilkám plynuly.

Volkswagen proto začátkem listopadu pověřil historika Christophera Koppera z univerzity v Bielefeldu, aby celou záležitost vyšetřil. „Chceme, aby byla vyjasněna naše role v období vojenského režimu v Brazílii. A to stejně důsledně jako byly objasněny naše skutky v období druhé světové války a třetí říše,“ prohlásila při té příležitosti Christine Hohmann-Denhardtová, členka představenstva VW zodpovědná za právní záležitosti. V případě zaměstnávání nuceně nasazených za druhé světové války zřídil Volkswagen speciální fond, z něhož byli postižení odškodněni.

VW v Brazílii

Volkswagen je v Brazílii přítomen od roku 1953, kdy začal v továrně Companhia Distribuidora Geral Brasmotor (dnes Multibras) montovat legendárního Brouka a T1 Bus. Od roku 1956 pak fungovala první fabrika VW v São Bernardo do Campo. Později přibývaly továrny i modely.

V roce 1979 začal VW v Brazílii vyrábět i nákladní auta, ve stejném roce byla představena i první generace malého modelu Gol (přibližně velikost evropského Pola), který je dodnes nejoblíbenějším volkswagenem v Brazílii a v letech 1987 až 2014 byl zároveň nejlépe prodávaným vozem na domácím trhu.

Dnes má VW v Brazílii čtyři továrny: Anchieto (resp. São Bernardo do Campo), Taubaté, São Carlos a Curitiba.

Mimochodem volkswageny se do Česka z Brazílie jednu dobu i dovážely, konkrétně městský model Fox, který dnes v nabídce značky nahradil up!

Autoři:




Nejčtenější

Mike Hailwood žene svůj Surtees TS10 z roku 1972 k titulu mistra Evropy F2.
VIDEO: Mistr světa na dvou i čtyřech kolech a jeho osudový okruh

V 83 letech, 10. března letošního roku zemřela motoristická legenda Brit John Surtees, jediný jezdec, který získal titul mistra světa ve formuli 1 i v závodech...  celý článek

Závodní speciál Praga Super Piccolo pro závod 1000 mil československých 1934
Praga: vozy na statisíce kilometrů, oblíbil si je i prezident Masaryk

Historie automobilky Praga se začala psát před 110 lety. Pragovky platily za etalon konzervativní spolehlivosti, uživatel vždy věděl, co od nich čekat. Ne...  celý článek

Ferrari LaFerrari Aperta
Autofotka týdne: Unikátní LaFerrari Aperta je v Česku. Vyrábí se v laboratoři

Legendární italská značka slaví letos sedmdesátiny. K tomuto výročí Ferrari vyrobilo model nazvaný LaFerrari Aperta, který nabídla jen svým nejvěrnějším...  celý článek

Krasavice na veteránském autosalonu classic Show Brno
OBRAZEM: Z českých krásek mezi autodědečky přechází zrak

To jinde nespatříte: promenáda v plavkách mezi autoveterány, dámy jak vystřižené z filmu pro pamětníky, femme-fatale v auťáku, o kterém vám jako malém...  celý článek

H-D Streed Rod. Letošní sezóna ukáže, zda za cenu kolem 220 tisíc přebere část...
Harley-Davidson představuje nové cruisery: nejlevnější a nejdražší

Ikonická americká značka si na jaro schovala dvě novinky a představila novou verzi nejdostupnějšího cruiseru Street Rod 750, který vyrábí ve své zahraniční...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.