Je to zvláštní pocit. Jako bychom vystoupili ze stroje času, který nás posunul o deset let zpátky. Stojíme totiž u auta, které vypadá, jako by vyjelo z autosalonu. Jsme ovšem v bazaru Auto ESA na pražském Černém Mostě. Na ceduli za oknem se neskví číslice 339 900 jako u nejlevnějšího nového Volkswagenu Golf, ale o dvě stě tisíc méně: 134 000 Kč.
VW Golf IV. generace v číslech
|
Pravda, není to golf sedmé generace, ale čtvrté. Najeto ovšem má však jen 17 tisíc kilometrů. Z výrobní linky sjel před dlouhými deseti lety, v roce 2003. Od té doby měl tenhle kompaktní volkswagen lehkou službu: stál v garáži a jediná majitelka ho pravidelně vyvážela jen na krátké cesty za nákupy. Měsíčně najela průměrně ani ne 150 km! Těšíme se: ještě nikdy jsme neměli možnost testovat "nové" auto po 10 letech a srovnat ho se současnou produkcí!
Krásný zvenku i zespoda
Ještě než sedneme dovnitř, obcházíme auto ze všech stran a zvedáme jej na zvedák. Spolu s mechanikem zíráme na absolutně netknutý podvozek, nikde není ani nejmenší stopa po korozi, ani na výfuku ne; nápravy, poloosy, manžety, vše jako nové. Test tlumičů ukazuje, že i ony jsou jako nové. Karoserie není nikde poškrábaná, dokonce ani nárazník; majitelka měla štěstí, nikdo jí auto na parkovišti neodřel. Motor je ve výtečné kondici, bez jakýchkoli stop po oleji. Kromě jeho výměny se dost dlouho nebude muset na nic v servisu sáhnout, říká mechanik. Inu, garáž je garáž.
Servisní knížka potvrzuje to, čemu věříme už na první pohled. Kilometry jsou skutečné. Moc se proto nedivíme, že autobazar si za vůz říká 134 tisíc korun, což je jedna z nejvyšších částek za golfa čtvrté generace v Česku. Běžně se prodávají kolem sto tisíc korun, nejolítanější kusy s nájezdem přes 200 tisíc km seženete i za pětatřicet tisícovek. Plná polovina z nich má pod kapotou naftovou 1.9 TDI, náš kousek má benzinovou šestnáctistovku.
Motor nezlobí, musí se však hlídat
A je to 1.6 v osmiventilové verzi s výkonem 74 kW (později byl zvýšen na 75 kW). Jen pro úplnost: narazíte i na silnější verzi se čtyřmi ventily na válec (77 kW), tu však experti nedoporučují: v nízkých otáčkách motor vůbec nejede a do roku 2003 mu chronicky selhávaly zapalovací cívky.
Náš osmiventil je rozhodně lepší. Jeho hlavní devizou je pružnost, jíž hodně pomáhá variabilní délka sacího potrubí. Jak s uspokojením zjišťujeme, motor hezky táhne už od nízkých otáček (nad 1 500) a překvapivě svižně se nechá vytáčet. Spotřeba přitom není horentní, v nedávných mrazivých dnech jsme jezdili za 7,2 litru na 100 km. Spočítat jsme to ovšem museli sami, palubní počítač ve výbavě auta chybí.
Mechanicky je motor odolný a bezproblémový, lze ho jen doporučit. Není ovšem úplně bezúdržbový: po 90 a pak vždy po dalších 30 tisících ujetých km by měl být v servisu zkontrolován rozvodový řemen s kladkami. Majitelé aut z praxe radí vyměnit řemen (celkem včetně práce cca 5 000 Kč) po najetí 120 tisíc km, a to přestože některé VW servisy tvrdí, že to stačí udělat až ve 180 tisících. Řada lidí však udělala fatální zkušenost, když popraskaný řemen nevydržel a výsledkem byl zničený (potkaný) motor. U našeho exempláře sice ještě do 120 tisíc km zbývá více než stovka, přesto by nebylo od věci pryžový řemen po deseti letech provozu zkontrolovat.
Uvnitř malý, ale komfortní
Sedáme za volant. Ouha, mohutná středová konzola s ovládáním ventilace a rádiem tlačí do pravého kolene, až je to nepříjemné. Pro řidiče s běžnými 178 cm výšky musíme posunout sedadlo víc dozadu, naštěstí je volant seřiditelný výškově i podélně. Problém však je, že vzadu už zbývá opravdu málo místa na kolena. Vzpomínáme na sesterskou Škodu Octavia, která také měla rozvor 2 512 mm a pasažéři vzadu získali víc místa až po vybrání zadní stěny opěradel. Vnitřním prostorem prostě Golf IV neoslní.
Co se naopak hodně povedlo, je zpracování interiéru. Všude jsou měkké plasty, špičkově zpracované, připomíná to spíše vozy Audi, v kompaktní třídě té doby stěží seženete něco lepšího. S tak málo najetými kilometry není divu, že uvnitř nic nevrže ani na obávaných žulových "kočičích hlavách". Přístroje vypadají díky tmavě modrému podsvícení efektně.
Přesto se jedna slabina daná věkem najde: sedačka řidiče se mírně viklá, což bývala známá bolest některých exemplářů. Přece jen, majitelka jezdila málo, ale často nasedala a vysedala. Za jízdy si toho ovšem ani nevšimneme.
Jízda jako v novém autě
Golf překvapivě dobře sedí na silnici, přestože nemá nijak sofistikovanou zadní nápravu. Stopu drží velmi dobře, dlouho vzdoruje začínajícímu smyku (stabilizace ESP chybí) a když nastoupí, nechá se lehce korigovat přesným řízením, jež zatáčí velmi ochotně. Jízdní vlastnosti nejsou sportovní, podvozek boduje spíše komfortem. Opravdu by nikdo neřekl, že takhle dobře tlumí české výtluky desetiletá ojetina.
Kdybyste náhodou bourali, je golf slušně vybaven. Karoserie byla na svou dobu robustní, plná výztuh, má velmi dobře řešenou deformační zónu a masivní prahy. Golf taky v roce 1998 dostal od EuroNCAP tehdy vynikající čtyři hvězdičky v nárazových testech. A vzhledem k absenci koroze u našeho exempláře nepředpokládáme, že by se jeho pasivní bezpečnost výrazně zhoršila.
Náš kousek má čtyři airbagy, v základní výbavě přitom bývaly jen dva. Nápisy na dveřních prazích prozrazují, že máme co do činění s limitovanou edicí Ocean, a tak si nemůžeme stěžovat na nedostatek výbavy. Jinak bylo u golfů obvyklé, že se připlácelo téměř za všechno. Najdeme zde tedy originální rádio (bohužel přehrává jen kazety, zvuk je ale skvělý), všechna okna a zrcátka ovládaná elektricky a hlavně klimatizaci. Navíc si majitelka nechala zabudovat alarm, jeho ovladač poslouchá i centrální zamykání.
Čtyřkový golf je poctivé auto ze staré školy. A spolehlivéRadek Špulka, cenový specialista Auto ESA Mezi mladými lidmi jsou starší golfy hodně oblíbené, hlavně kvůli své spolehlivosti. Co se týče mechaniky, golf je poctivé auto ze staré školy, které není poruchové, má spolehlivé motory a náhradní díly jsou dostupné za dobré peníze. V golfu můžete najít plejádu benzinových motorů, v bazarech se nejčastěji vyskytuje línější 1.4 s 55 kW a naprosto dostačující 1.6 v několika verzích. Určitě nemůžu doporučit benzinový dvoulitr 2.0 85 kW, je to zbytečně velký palivožrout. Nejlepší svezení je samozřejmě s famózními a dnes už legendárními 1.9 TDI, které fantasticky jedou a spotřeba se dá udržet pod hranicí pěti litrů na 100 km. Navíc mají neuvěřitelnou výdrž. Jedinou nevýhodou je, že dnes už mají většinou najeto kolem 200 tisíc kilometrů, a tak je může trápit řada závad, od zatuhávajících lopatek turbodmychadla přes zanesené EGR ventily až po odcházející vstřikovací trysky. Kromě nich najdete v golfech i slaboučký, ale extrémně spořivý atmosférický diesel 1.9 SDI (50 kW). Čtyřkové golfy mohly mít i čtyřstupňovou automatickou převodovku (kromě SDI a 1.8T), která sice zvýšila spotřebu zhruba o tři čtvrtě litru na 100 km, ale provozně je velmi spolehlivá až do statisíců najetých kilometrů a hlavně její kompletní repase přijde na nějakých 15 tisíc korun, což je u automatů "za hubičku". Typických závad nemá Golf IV mnoho, nejčastěji se objevují vůle v zavěšení předních kol. Přestože jsou komponenty robustní, rozbitým českým silnicím nedokážou vzdorovat. Jinak se golf spokojí s běžnou údržbou, jako je výměna oleje. Tlumiče často vydrží až do 150 tisíc kilometrů. Plně pozinkovaná karoserie výborně vzdoruje korozi, což je velký rozdíl oproti předchozí třetí generaci golfu (1991–1997). Té běžně hnily lemy blatníků a prahy, zatímco u "čtyřky" se problémy objevily jen u kusů po nehodě nebo zanedbaných odřeninách. |
