Reklama

VIDEO: Volvo slaví devadesát let, ze švédských krabic jsou dnes krasavci

Assar Gabrielsson, prodejce kuličkových ložisek švédského výrobce SKF, který byl dodavatelem pro autoprůmysl, viděl při sledování rozrůstajícího se nadšení pro motorismus v USA a v Německu velkou obchodní příležitost. Tak vzniklo Volvo, první vůz značky vyjel na den přesně před 90 lety, 14. dubna 1927.

Gabrielsson vystavěl svůj plán na dostupné švédské oceli, levné pracovní síle a kvalifikovaných inženýrech. Na to SKF slyšelo a dohodli se. Výrobce ložisek tedy zainvestoval do výroby automobilů pod značkou AB Volvo.

Volvo ÖV4

Volvo ÖV4

Tak vznikla dnes ikonická automobilka Volvo, jejíž jméno znamená latinsky „valím se“. Prvního Volva ÖV4 vzniklo 275 kusů, což je skromné množství dokonce i na jeho časy.

První masově vyráběný švédský model byl vcelku konvenčním vozem s americkými designovými prvky, s dřevěným rámem z jasanového a bukového dřeva, čtyřválcovým 1,9litrovým motorem s rozvodem SV a se sadou kol s dřevěnými paprsky. K dispozici byla pouze jedna barevná varianta: tmavě modrá s černými blatníky. Pro drsné severské klima se ale neosvědčil, byl to totiž kabriolet (název byl zkratkou slov čtyřválcový otevřený vůz, švédsky öppen vagn) a nebyl příliš silný, měl 28 koní.

Automobilka se definitivně prosadila na samém konci 20. let, kdy se objevil model PV651 se šestiválcem o výkonu 55 koní; tento motor pak automobilka používala s úpravami až do konce 50. let. Ke stabilitě firmy ale pomohly ve 30. letech zejména nákladní automobily a autobusy; první nákladní vůz představilo Volvo už v roce 1928.

„Automobilka Volvo je velmi hrdá na svou historii. Dosavadních 90 let naší minulosti bylo vzrušujících, ale těch dalších deset, která zbývají do stoletého výročí značky, přinese podle všeho ještě větší vzrušení, protože se průmysl soustředí na posun směrem k autonomnímu řízení, elektrifikaci a konektivitě,“ předpovídá Håkan Samuelsson, generální ředitel automobilky.

Symbol kvality a bezpečnosti

Zlom ve výrobě osobních vozů znamenal rok 1949, kdy Volvo slavilo úspěchy s modelem PV444, automobilem amerického střihu, jehož se mezi lety 1944 a 1958 vyrobilo téměř 200 000 kusů. Jeho nástupce, model PV544, během dalších sedmi lety sjel z výrobních pásů téměř ve čtvrtmilionu exemplářů. Oba typy se úspěšně prodávaly také v USA, kde se později stal oblíbeným elegantní model P120 Amazon, jehož se v letech 1957 až 1970 prodalo přes 660 000 kusů.

V polovině 60. let přišla firma s vozem, který předznamenal design značky na dalších skoro 20 let. Volvo 144 - elegantní hranatý automobil - sice nebyl žádný zázrak moderní techniky, stal se ale symbolem bezpečí.

Bezpečnosti cestujících se firma Volvo věnovala dlouhá léta. Z jejích dílen pochází například tříbodový bezpečnostní pás (1958), dětská pojistka v zadních dveřích (1966), tříbodové pásy vzadu (1967), bezpečnostní opěrky hlav (1968) či výztuhy dveří, které chrání posádku při bočním nárazu.

V 80. letech přišla éra hranatých krabic, pro někoho nejošklivějších vozů se značkou Volvo, pro řadu fandů ale nejdokonalejších a nejosobitějších aut, která kdy z továrny vyjela. Po řadě 700 (a později 900) přišlo v roce 1991 Volvo 850, které mělo pod kapotou nejlepší motory, jaké v té době firma mohla nabídnout.

Nová éra značky Volvo nastala s rokem 1999, kdy divizi Volvo Car koupil za 6,45 miliardy dolarů (zhruba 161 miliard Kč) americký koncern Ford Motor. Volvo definitivně opustilo tradiční hranatý design a pod kapotou se objevily pohonné jednotky z produkce Fordu. Mezi společné díly s jinými značkami koncernu patří i podvozky.

V roce 2009 Ford nabídl svou ztrátovou švédskou divizi k prodeji, za preferovaného zájemce o převzetí podniku zvolil čínskou automobilku Geely. Závaznou smlouvu o převzetí Volvo Car od Fordu podepsala Geely v březnu 2010, čínská společnost koupila Volvo za 1,8 miliardy USD (44 miliard Kč).

Fotogalerie

Volvo pod čínskými křídly zažívá rozkvět. Výsledkem investičního programu za 75 miliard švédských korun jsou například nové verze populárních modelů do lehčího terénu XC90 a XC60.

Vloni firma zvýšila provozní zisk o dvě třetiny na 11 miliard švédských korun (31,4 miliardy Kč) a prodala rekordních 534 332 vozů, o 6,2 procenta více než před rokem. Prodej aut byl přitom už třetí rok za sebou rekordní.

Volvo se také v současnosti chystá po dvou desetiletích k návratu na akciový trh. Přesto automobilka na domácím trhu jeden primát v loňském roce ztratila. Ve Švédsku totiž poprvé za více než 50 let nebyl nejprodávanějším automobilem vůz značky Volvo, ale Volkswagen Golf.

Češi volva uznávají

Celkový počet osobních vozů značky Volvo na českých silnicích vzrostl za poslední rok o desetinu na 44 000 aut. Prémiová švédská značka je tak 22. nejrozšířenější na trhu. Vyplývá to z údajů Svazu dovozců automobilů.

Kolem 20. místa se Volvo pohybuje i v aktuální prodejní statistice. Za první čtvrtletí se prodej zvýšil o 17 procent na 558 aut. Pro srovnání, konkurenční Audi ve stejném období prodala 1 320 vozů a nejprodávanější Škoda Auto 20 200. Mezi dováženými ojetinami patří značce 14. místo s 211 registrovanými vozy za první čtvrtletí.

Vozy švédské značky se do Česka dovážely i před sametovou revolucí prostřednictvím podniku Tuzex. V nabídce byly v 80. letech například typy 340 a 360.

Společnost Volvo vyrábí také nákladní vozy, autobusy a stavební techniku nebo oblíbené lodní motory Volvo Penta a je druhým největším výrobcem nákladních vozů na světě (po firmě Daimler AG). Nákladní auta vyrábí i pod značkami Renault, Mack, UD Trucks a Eicher. Volvo je čtvrtým největším prodejcem nákladních aut na českém trhu.

Reklama
Sdílet článek Facebook Twitter Google Plus
Reklama

1 příspěvek v diskusi

Další z rubriky Stará auta

Reklama