Příběh největší ruské automobilky může sloužit i jako ilustrace ruské transformace. "Togliatti - to je Rusko v miniatuře. Se zastaralou výrobou, chabými technologiemi, lidmi nespokojenými se svým osudem," napsal nedávno list Izvestija, považovaný za blízký Kremlu.
"Vztah Rusů k Ladě je směsí lásky a nenávisti," uvedl Christian Esteve, viceprezident automobilky Renault, které v AvtoVAZu patří čtvrtinový podíl a s níž ruská vláda nyní spojuje naděje na záchranu.
Překlad z francouzské poezie do ruské prózy znamená, že stále více Rusů dává před novou ladou přednost zahraniční ojetině. Ačkoliv trh nových aut se od začátku krize ztenčil na polovinu, automobilový "second hand" se skoro nezmenšil.
Gigant na výrobu osobních aut, které původně vycházely z Fiatu 124, vítěze ankety Auto roku 1967, vyrostl v éře socialistického plánování doslova na zelené louce u řeky Volhy.
Výstavba začala v září 1966, v dubnu 1970 sjel z pásu první vůz. V Československu se "žigulíky" objevily o rok později. Ve srovnání se socialistickou konkurencí vynikaly kvalitou.
"Závod vznikl na základě italského vozu, který jsme racionalizovali, čili model od modelu se vůz zhoršoval," připouští s odstupem let průmyslník Viktor Gluchich.
S rozpadem Sovětského svazu se Togliatti přeměnilo v ruské Chicago, ovládané gangy. Tehdy se matematik Boris Berezovskij pustil do obchodování se žigulíky a zakrátko se stal jedním z největších boháčů a šedou eminencí prezidenta Borise Jelcina, než musel před hněvem jeho nástupce Vladimira Putina prchnout do Británie. Za údajně zcizená auta jej dodnes stíhá ruská justice.
AvtoVAZ byl zprivatizován a kromě Renaultu čtvrtina patří ruské investiční skupině Trojka Dialog a další čtvrtina jedné z velkých státních korporaci, zrozených v Putinově éře, jejichž neefektivnost nyní připouští Putinův nástupce Dmitrij Medveděv. Zbytek vlastníků je nepřehledný. Výsledkem je, že automobilce chybí strategie přežití, kromě spoléhání na pomoc státu.
"O vašem městě dnes hovoří celá země. Všichni na vás myslíme. Jak vás uživit, ale bez vašich aut. Snad jsme už blízko epochálnímu objevu, jak zařídit, aby výrobní linka běžela 24 hodin, ale nevyráběla," žertoval satirik Michail Žvaneckij před dělníky. Sál zamrzl, pak aplaudoval.
Lada Kalina
Lidé v Togliatti (původně Stavropol na Volze, v roce 1964 přejmenováno po italském komunistickém vůdci Palmiru Togliattim) by si přáli, aby byl znovu srpen. Výroba se zastavila, ale dostali výplatu. Místní cestovky vyprodaly všechny zájezdy do Turecka.
Někteří nečekají jen na pomoc shůry. Policie zatkla skupinu dělníků přivydělávajících si krádežemi součástek, které ze střežené továrny propašovávali kanalizací v nafukovacích člunech. Tak se ven dostaly díly za pár milionů. Ale podniku chybí i 7500 aut za 1,7 miliardy rublů.
Automobilce stále patří čtvrtina ruského trhu, který loni v létě předháněl Německo v roli největšího evropského odbytiště. Ale zastaralé vozy nejnižšího segmentu místo zisku přinášejí ztrátu. Odhaduje se, že dluh podniku k Novému roku přesáhne 75 miliard rublů.
Odborníci jako Vladislav Inozemcev hovoří o pasti nízké produktivity, ze které se Rusko nedostalo ani v letech ropného boomu. Předloni 106 000 zaměstnanců AvtoVAZu vyrobilo 736 000 aut. BMW se stejným počtem zaměstnanců v německých továrnách vyrobilo 1,54 milionu mnohem vyspělejších aut. Zisk ruské firmy byl 13krát menší než německé. O rok později se podnik propadl do ztráty, která jen roste.
"Příběh AvtoVAZu je historií naší hanby," napsal časopis Russkij Newsweek, podle něhož problém nemá nic společného s výrobou aut, ale s ruskými poměry, v nichž se "privatizuje zisk a znárodňují ztráty".
Lada 4x4 (Niva)
Nejen nezávislí auditoři, ale i ministerstvo průmyslu dospěli k závěru, že další státní pomoc nemá smysl, bez propuštění poloviny osazenstva a změny na výrobní lince. Nový model z Togliatti ale naposledy vyjel před deseti lety a nástupce je v nedohlednu.
Ačkoliv předchozí subvence 25 miliard rublů zmizela v nenávratnu, premiér nyní slíbil fabrice dalších skoro 60 miliard. Ještě nedávno titulky ruských novin hrozily vyhozením skoro třetiny pracovníků, nyní vicepremiér Šuvalov slíbil, že nikdo propuštěn nebude. Stát vytvoří v automobilce dvě společnosti, které se postarají o 15.000 přebytečných pracovníků, prý s měsíčním platem nejméně 15.000 rublů.
"Nikdo si nevezme na triko rozhodnutí nechat AvtoVAZ zbankrotovat. Za dva roky budou volby," míní analytik Kirill Tačennikov. Není jisté, zda poslat podnik ke dnu by bylo lacinější, protože nikdo nespočítal, kolik by se muselo zaplatit propuštěným dělníkům.
Na demonstracích odborářů znějí dva požadavky - fabriku znárodnit a do jejího čela postavit premiéra Putina, který se domácí průmysl rozhodl podpořit i koupí terénního vozu z Togliatti. Lada Niva sice bývala bestsellerem i na Západě, ale před čtvrt stoletím. V Česku ji znají všichni, kteří viděli populární dětský seriál Návštěvníci.
Podle optimistů je teď ta poslední šance na záchranu, pokud se podniku podaří vykročit ve šlépějích české Škody či rumunské Dacie. V opačném případě se rozrostou šiky nezaměstnaných o nejméně 100 000 lidí.
