Globální týden bezpečnosti silničního provozu je tentokrát věnován bezpečnosti chodců. BESIP jako jeden z organizátorů vymyslel ještě speciální kampaň na prověřování kvality zraku řidičů. "Řada lidí si udělá řidičský průkaz v osmnácti, dvaceti letech a pak jezdí desítky let bez toho, aby se starali o svůj zrak," varuje vedoucí BESIP Roman Budský. Teoreticky se tak může stát, že se na horší zrak řidiče přijde až na povinně předepsané lékařské kontrole v 65 letech.
Otestujte se"Zdravotní způsobilost je uznána, pokud lze rozlišit písmeno o velikosti 11 milimetrů na vzdálenost 5 metrů," uvádí specializovaný server optikarium.cz Takový test si můžete provést i sami. "Pozorujete jej samozřejmě oběma očima a s nasazenou korekcí, což jsou buď brýle, nebo kontaktní čočky," připomíná. |
"Situace se zlepšuje, ale pořád jsou desítky procent lidí, kteří řídí s nezkorigovaným zrakem," upřesňuje Jiří Žaloudek, manažer oční kliniky Duovize, která na pražském Dni bezpečnosti vyšetřovala zrak. Podle prezidentky Mezinárodního sdružení optiků a optometristů Ivany Urválkové by až čtyři z pěti řidičů mohli některou z vad trpět a přitom o tom ani nemusí vědět.
"Málokdo ovšem přizná, že špatně vidí a kvůli tomu došlo k nehodě," přemítá Budský. Špatný zrak tak může být příčinou mnoha nehod, ale žádná přesná statistika neexistuje. Už dnes platí, že pokud lékař zjistí jakékoliv zdravotní problémy, které by měly vliv na řízení, musí to ohlásit úřadům.
"Zdravý člověk by si měl nechat vyšetřit zrak aspoň jednou ročně. Starší lidé nebo ti, kdo mají onemocnění, které se může na očích projevit, by měli zajít na vyšetření dvakrát do roka," radí Jiří Žaloudek. Vyšetření na korekci refrakční vady podle něj trvá deset až dvacet minut. Důkladnější vyšetření je asi na dvě hodiny.
Až do konce roku probíhá kampaň, při které optometristé společně s dopravními policisty nabízejí vyšetření zraku postupně na osmnácti místech po celé republice.
Speciální přístroj pro měření vad oka stojí čtvrt milionu korun. Měří objektivní část vady (refrakci). "Důležitý je také subjektivní vjem. Tedy to, jak si se zachyceným obrazem poradí mozek. Kromě měření přístrojem je tedy důležité i hodnocení, jak reálně vidíme," popisuje Žaloudek. Taková kontrola se dělá třeba známými tabulemi s písmeny různé velikosti.
Ke specialistům dovede člověka hlavně srovnání s někým, kdo vidí opravdu dobře. Varováním může být třeba velký rozdíl mezi kvalitou vidění za šera a za dne. "Řízení za šera je výrazně náročnější pro oko. Zornička se zvětší a každá vada se mnohem výrazněji projeví. Třeba čtvrt dioptrie se za dne může jevit jako malá vada. Ale v noci je ten rozdíl mnohem výraznější," uzavírá Žaloudek.
Brýle v řidičákuV nyní platných eurořidičácích formátu kreditní karty se povinnost nosit brýle, nebo kontaktní čočky skrývá pod takzvanými harmonizačními kódy na zadní straně v nejspodnějším políčku. Tam už nenajdeme text "brýle nutné", protože by mu cizí policista nerozuměl. Místo toho tam jsou číselné kódy: 01.01 značí povinnost nosit brýle, 01.02 kontaktní čočky, 01.06 brýle, nebo kontaktní čočky a třeba 01.04 sluneční brýle. |
