Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Ztraceny navždy: automobilové legendy, po kterých pátrá svět

aktualizováno 
Audi se nedávno podařilo získat třetí "stříbrný šíp" Auto Union, který po válce odvezla Rudá armáda do Sovětského svazu. Některá ztracená auta se po desítkách let znovu vynoří, jiné automobilové legendy ale stále čekají na své objevení. Záhadně zmizely před desítkami let a dosud po nich není žádná stopa.

Silnější Auto Union typ D z roku 1939 se pozná podle boule na zadní kapotě. Ta je tu kvůli místu pro druhý kompresor, díky kterému stoupl výkon motoru z 420 na 485 koní. | foto: Audi

Třicátá léta minulého století byla v Německu rájem rychlostních rekordů. Mercedesy si to na závodech rozdávaly s auty se čtyřmi kruhy na kapotě, které se tehdy ještě jmenovaly Auto Union. Koncepčně si nebyly moc podobné. Mercedesy měly motor vpředu, zatímco uniony jezdily s motorem umístěným za řidičem. Spojoval je ovšem nadpozemsky moderní design a rychlosti vysoko převyšující 300 km/h. Pro jejich tvar a barvu se jim říkalo Stříbrné šípy a už tehdy se staly legendou.

Superrychlé šípy Auto Union se ovšem zamlouvaly i Sovětskému svazu, který je z obsazené továrny v německém Cvikově po válce odvezl jako válečnou kořist. V Rusku je místní konstruktéři rozebrali a jejich komponenty použili pro stavbu vlastních závodních strojů. Automobilce zbyl na památku jediný vůz, který ještě před válkou darovala mnichovskému muzeu. I ten byl ale po náletech na město poškozen.

Pravděpodobně by byly stříbrné auto uniony navždy ztraceny, kdyby jejich stopu koncem 70. let nezachytil americký sběratel ruského původu Paul Karassik. Před válkou žil Karassik v Bělehradě, kde se jako divák zúčastnil posledního závodu stříbrných šípů před vypuknutím války. Podle jeho slov to byl životní zážitek, který v něm probudil vášeň k rychlým závodním strojům.

Oba stříbrné šípy z Karassikovy sbírky jsou nyní ve vlastnictví Audi.

Oba stříbrné šípy z Karassikovy sbírky jsou nyní ve vlastnictví Audi.

Vybaven perfektní ruštinou a svou německou manželkou Barbarou, vypravil se v době, kdy v komunistických státech platila Brežněvova doktrína, do hlubin Sovětského svazu. A byl úspěšný. Podařilo se mu najít motory, podvozky, nápravy a převodovky, které provezl ve své dodávce skrze železnou oponu a následně nechal přepravit na Floridu. Následujících deset let pak Karassik přesně nevěděl, která auta se z přivezených dílů dají složit.

Teprve v roce 1990 se s pomocí dobových dokumentů z archivu Audi dozvěděl, že vlastní díly pro Auto Union typ D z roku 1938 s jedním kompresorem a o rok mladší typ D se dvěma kompresory. Rekonstrukce se ujala britská firma Crosthwaite & Gardiner, která s pomocí německé automobilky musela mimo jiné postavit nové karosérie. Z těch se v Sovětském svazu nezachoval jediný díl.

Karassikovo přání postavit auta znovu na start závodu v Bělehradě se kvůli válce v Jugoslávii sběrateli nesplnilo. Starší z obou aut přenechal muzeu Audi, mladší typ se dvěma kompresory odvezl zpátky na Floridu. V roce 2000 jej prodal soukromému sběrateli, od kterého jej v srpnu tohoto roku získala automobilka. Třetí zavlečený stříbrný šíp si automobilka našla sama, z muzea v Rize jej získala krátce po pádu komunismu.

Mercedes s právní vadou

Zatímco návrat ztracených stříbrných šípů byl pro Audi "jedním z nejvíce emotivních momentů v celé historii automobilky," jak uvedl šéf Oddělení tradic Thomas Frank, s jinými dávno ztracenými auty bývá často potíž. Na vlastní kůži to poznal novopečený majitel vzácného roadsteru Mercedes 500 K, který loni na podzim vydražil u známé kalifornské aukční síně RM Auctions za 3,8 milionu dolarů. Auto pocházející z rozsáhlé sbírky amerického důstojníka přivezl letos na výstavu do německého Essenu, kde je chtěl prodat.

Mercedes-Benz 500K

Mercedes-Benz 500K "Spezial Roadster"

Jenže dědicové dávného majitele se o auto přihlásili a soud nechal mercedes zabavit. Vnuk původního vlastníka Hanse Friedricha Pryma přišel s historkou, že jeho dědečka na konci války zatkla okupační vojska. A zatímco seděl ve vězení, vojáci si prý rozebrali jeho majetek. Drahý mercedes, který si vynálezce patentky pořídil v roce 1935 za peníze získané ze svého patentu, skončil ve sbírce generálmajora Williama Lyona, ve které byl až do minulého roku.

Současný majitel, Holanďan Frans van Haaren, si ovšem celou věc nechce nechat líbit. A německá média už spekulují o tom, že zemi čeká zajímavá a dlouhá soudní bitva.

Hledá se nejdražší vrak

Kdyby si v osudný podvečer v září roku 1955 zapnul James Dean na svém Porsche 550 Spyder včas potkávací světla, možná by jej Donald Turnupseed v přijíždějícím fordu uviděl včas. Jenže světla zůstala zhasnutá, nízké slunce Tornupseeda oslnilo a ještě ke všemu jel slavný herec příliš rychle. Vrak, který po srážce obou aut na křižovatce kalifornských silnic číslo 41 a 46 z porsche zbyl, nakonec koupil stavitel filmových aut George Barris.

Nový majitel měl v plánu uspořádat po celých Spojených státech putovní výstavu Deanova vraku, aby tak mladé lidi varoval před rizikem rychlé jízdy. Jenže při jedné ze zastávek na Floridě auto náhle zmizelo a od té doby jakoby se po něm slehla zem. Jedno automobilové muzeum v Illinois dokonce před lety vypsalo odměnu milion dolarů za jeho nalezení, ani to však zničené porsche zpátky na svět nepřivedlo. Deanův spyder je tak dosud nejhledanějším a nejvíce ceněným automobilovým vrakem na světě.

Okradený James Bond

Auta s příběhem patří mezi sběrateli vůbec k těm nejvyhledávanějším. A pokud se takový příběh ještě odehraje na filmovém plátně, bývají někteří z nich k neudržení. Právě na sběratelskou vášeň patrně doplatil majitel Aston Martinu DB5, kterému ho dosud neznámý zloděj ukradl v roce 1997 z letištního hangáru.

Aston Martin DB5 Jamese Bonda

Aston Martin DB5 Jamese Bonda

Ztracené auto hrálo ve filmu Goldfinger a za jeho volantem neseděl nikdo jiný než Sean Connery v roli agenta 007. Protože Goldfinger patří mezi nejlepší bondovky a krásný Aston Martin tu navíc dostal mimořádně velký prostor, může jeho bývalý majitel jen litovat, že auto raději nezaparkoval v trezoru. Domněnce, že auto skončilo v soukromé sbírce Bondova obdivovatele, nasvědčuje fakt, že patnáct let od jeho zmizení se při pátrání po něm neobjevila sebemenší stopa.

Kabriolet, který by chtěl mít každý

I Češi mají své slavné ztracené auto, po kterém usilovně pátrají už bezmála sedmdesát let. Otevřený Mercedes 320 B, auto říšského protektora Reinharda Heydricha, na které 27. května 1942 hodil parašutista Jan Kubiš bombu. Stejný typ vozu vlastní dlouhá léta Národní technické muzeum. A protože tento konkrétní vůz prodělal v minulosti opravy karoserie v místech, kde byl i Heydrichův mercedes podle dobových fotografií nejvíce poničen, historikové se vesměs domnívali, že by to mohl být on.

Heydrichův mercedes těsně po atentátu.

Heydrichův mercedes těsně po atentátu.

Jenže před dvěma lety se u sběratele v Hradci Králové objevil další Mercedes 320 B. I ten podle provedených oprav odpovídal poškozením způsobených explozí bomby. Dokonce tak přesvědčivě, že zmátl i historika Jaroslava Čvančaru, který zkoumáním okolností atentátu věnoval kus života. Auto mělo sváry karosérie v místě, kde bomba utrhla Heydrichovu autu kus podběhu nebo vyměněná okna. Přesně ta, která výbuch poškodil.

Michal Burian z Vojenského historického ústavu zapůjčil kriminalistům náhradní nevybuchlou bombu, kterou odhodil Jan Kubiš na místě atentátu. Pokud by se stopy stejné trhaviny našly v čalounění mercedesu, pak by o jeho původu nebylo pochyb. Jenže v Kriminalistickém ústavu žádné stopy po výbuchu nenašli. Pátrání tak může pokračovat.

Historikovi Michalu Burianovi už atmosféra kolem nacistického mercedesu připomíná scénu z filmu Císařův pekař. "Tam také císař sbíral všechny Mony Lisy, které mu někdo nabídl. Protože, co kdyby ta další byla konečně ta pravá?"

Fotogalerie

 

Burian prozradil, že v současnosti kriminalisté prověřují možné stopy výbušniny v mercedesu ze sbírky Národního technického muzea. "Ale máme zprávy i z Dánska, že tam měli podobně poškozené auto. Jenže to už je po kompletní rekonstrukci, takže jeho původ zjistíme jen těžko."

Pátrání po Heydrichově mercedesu znesnadňuje skutečnost, že po náletech Spojenců v závěru války lehl popelem celý archiv automobilky. "Výrobní číslo vozu tak už nelze dohledat," lituje Michal Burian, kterému nereálná očekávání automobilových sběratelů zpestřují život. "Občas mám pocit, že Heydrichův mercedes je každý, který prošel v minulosti nějakou kolizí," uzavírá Michal Burian.

Autoři:




Nejčtenější

(Ilustrační snímek)
Karambol v Chorvatsku? Nehodu nechte zapsat a pokutám se nebraňte

Zkazila vám dovolenou v Chorvatsku bouračka? Zkuste nepanikařit a nezapomeňte na záznam o dopravní nehodě. A hlavně zavolejte tamní policii - stačí vyťukat...  celý článek

Dřevěný sanitní vůz (v pozadí) z první světové války tahal pár koní.
Autofotka týdne: Kolářský mistr dá do kupy i sanitku z 1. světové války

Kolář Aleš Uherka právě renovuje dřevěný sanitní vůz z první světové války, který tahal pár koní. Jde o muzejní exponát z rakouského města Laa an der Thaya. Na...  celý článek

BMW Lipsko
BMW Lipsko: Továrna na sny, kde automechanikům vidíte až do kuchyně

V německém Lipsku, kousek od českých hranic, vyrostla a v roce 2013 zahájila produkci jedna z nejmodernějších továren automobilového průmyslu. BMW zde...  celý článek

Další z rubriky

Brno Revival Mezi pavilony
OBRAZEM: Autodědečci závodí i když leje, je to náramná podívaná

Po dlouhých 50 letech se do areálu brněnského výstaviště vrátily historické závodní motocykly, formule a auta. Závody Brno Revival Mezi pavilony byly jedním z...  celý článek

Renault 4CV
První západní auto prodávané v socialistické ČSR byla francouzská želva

Na den přesně před 70 lety začala sériová výroba malého Renaultu 4CV. Ten si vydobyl prvenství prvního francouzského vozu s více než milionem vyrobených kusů a...  celý článek

Ferrari 340 Barchetta Touring Superleggera America
Autofotka týdne: vzácné ferrari a další dědečci řádili na klopené dráze

Na stařičký velodrom ve švýcarském Oerlikonu na předměstí Curychu pustí jednou ročně staré závodní stroje. Volný závod na oválné dráze s prudce klopenými...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.