Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vzpomínky na Volhu aneb rok s carevnou

aktualizováno 
Doba komunistických papalášů pominula, čas vymývá ze vzpomínek hořkou příchuť. Relikty temných časů přestaly budit odpor, dlouhá desetiletí jej přeměnila v nostalgii. Jak se jezdilo řidičce už tehdy historickým modelem právě nyní zanikající značky? Plout se dalo nejen na Volze, ale též ve Volze.

Přečtěte si: Ruský mercedes
za 300 tisíc = volha

Vzpomínky na carevnu
Když jsem se dočetla, že výrobou volhy definitivně končila, zavzpomínala jsem sentimentálně na polovinu 80. let. Měla jsem tehdy to potěšení jezdit s carevnou.

Byla to krásná bleděmodrá a chromovaná Volha 21. Vypadala trochu jako plagiát amerického bouráku a už tehdy to byl vlastně letitý veterán.

Přesto byla pro mě jízda s carevnou opravdovým zážitkem. Předesílám, že jsem poněkud vysazená na veterány (mám na mysli ty se čtyřmi koly), takže mě neuráželo prohánět se po silnicích ve starém autě. Ostatně setkávala jsem se vesměs s přátelskými ohlasy.

První prototyp GAZ M-21 Volga byl dokončen v roce 1955. Auto svými tvary i bohatým chromováním připomínalo tehdejší americké automobily.

Prostorný interiér nabídl pětičlenné posádce velký komfort. Součástí standardní výbavy byl radiopřijímač, výkoné topení a ventilace, plyšové koberečky a zapalovač cigaret. Kromě posádky odvezl obří sedan také 0,55 m3 nákladu.

Čtyřválcový motor o objemu 2445 cm3 nabídl maximální výkon přibližně 60 kW. Spotřeba paliva se podle provozních podmínek pohybovala mezi 9 a 13,5 litry benzinu na sto kilometrů. Spotřeba 9 litrů byla naměřena při rovnoměrné jízdě rychlostí 40-50 km/h.

Čtyřdveřový sedan byl vyráběn také v luxusnějším exportním provedení a ve speciálních modifikacích. Vyráběly se verze s dvoubarevnou karoserií, pravostranným řízením a speciální vozy taxislužby. V roce 1962 byla nabídka rozšířena o pětidveřové, o 10 mm vyšší kombi, označené jako GAZ M-22 Universal.

Pohotovostní hmotnost carevny je 1460 kg, celková pak o 375 kg vyšší. Ač se to na první pohled nezdá, má auto pod pět metrů. Míry ruské krasavice jsou: 4830 mm délky, 1800 milimetrů šířky a 1620 mm výšky. Rozvor je 2700 milimetrů. Rozchod předních kol činí 1410 mm, zadní se rozkročily o centimetr více.

Maximální rychlost na třetí (nejvyšší) převodový stupeň je 130 km/h. Zrychlení z nuly na osmdesátikilometrovou rychlost trvá 19,7 s.

Konec carevny nastal v roce 1970, kdy ji nahradil model GAZ M-24.

Více ZDE

Auto kdysi patřilo řediteli jedné fabriky a bylo podle toho pečlivě opečovávané. Bylo patrné, že se o něj papalášký řidič dobře staral.

Poněkud svízelné bylo ale už tehdy shánět náhradní díly. Kola se dala použít z dalšího divu své doby - žuka. Ale pro všechno ostatní se muselo do Brna. Tam se v jednom nenápadném krámku dalo sehnat skoro všechno.

Jezdila jsem tam ráda. Prodavač byl totiž velice vtipný a rád používal slovo totok. Například: "....totok tedy opravdu nemám". Stalo se to ihned oblíbenou součástí našeho rodinného slovníku.

Jezdit s carevnou bylo pravé potěšení. Na silnici jsem byla královna, protože škodovky i tehdejší drahé tuzexové vozy mi šly raději včas z cesty. Mohla jsem jezdit stylem dnešních kamionů: já jsem král a kdo je víc.

Sice mě to ani nenapadlo, ale nestávalo se, že bych na křižovatce jaksi přirozeně nedostala přednost. Podotýkám, že všichni ti řidiči viděli za volentem ženskou. A k těm tehdy - stejně jako dnes - valný respekt neměli.

Bylo třeba si zvyknout na tři rychlosti ovládané "klikou od blázince" pod volantem, poněkud složitou pumpu, startovat se čas od času muselo klikou, světla ovládalo dynamo a podobně.

Také se jezdilo od pumpy k pumpě, protože obří nádrž věčne zela prázdnotou. Řadit s meziplynem jsem tehdy pokládala za lahůdky. Člověk měl pocit, že ovládá autobus.

Něco na tom bylo. Váhu vozu bylo potřeba brát na silnici v potaz. Setrvačnost byla veliká, takže třeba řezat zatáčky byl docela problém.

Lepší bylo zvládat všechno v předstihu a s přehledem. Také zastavit mi trvalo trochu déle něž ostatním, i s tím se muselo počítat.

Ale to pohodlíčko! Spousta místa, nerozdělené sedadlo poskytovalo vpředu komfort i třem cestujícím. Vzadu mohl klidně sedět basketbalista a vešla se mu tam v pohodě kolena. Kufr jako rokle.....

Jezdila jsem s carevnou asi rok. Dodnes na to ráda vzpomínám a vidím-li podobnou na silnici, pokaždé se s potěšením otočím. Jejich majitelé si jich dodnes váží a každá je napucovaná zrovna tak, jako ta moje.

Čtěte také: Na svoji volhu nedá dopustit...

A:Level Volha V12 Coupé
Základem vozu je karoserie z Volhy 21, zbytek  pochází z BMW 850 CSI se šestistupňovou manuální převodovkou a dvanáctiválcem o objemu 5,6 litru s nejvyšším výkonem 380 koní (280 kW). Auto zrychlí z nuly na stovku za 6,6 sekundy, maximální rychlost se pohybuje kolem 260 km/h. Celá karoserie byla vyrobena ručně, práce na voze trvaly 17 měsíců. Cena přesahuje 13,6 milionu korun. Fotografie ZDE

Volha GAZ 21 v rallyeovém provedení

Volha GAZ 21 v barvách VEŘEJNÉ BEZPEČNOSTI

Volha GAZ 21 v barvách VEŘEJNÉ BEZPEČNOSTI

Autoři:




Nejčtenější

Porsche Mission E
Elektřina brzy vytlačí motory. Vyvíjet se budou nabíječky a baterie

Po roce 2023 skončí vývoj spalovacích motorů. Agentuře Reuters to řekl finanční šéf technologické firmy Continental Wolfgang Schaeffer. Příčinou jsou emisní...  celý článek

BMW Lipsko
BMW Lipsko: Továrna na sny, kde automechanikům vidíte až do kuchyně

V německém Lipsku, kousek od českých hranic, vyrostla a v roce 2013 zahájila produkci jedna z nejmodernějších továren automobilového průmyslu. BMW zde...  celý článek

Infiniti Prototype 9
OBRAZEM: Nejkrásnější koncept roku je stříbrný šíp z Japonska

Třicátá léta minulého století jsou jednou z vrcholných ér automobilových závodů. Bájné monstrózní stříbrné šípy značek Auto Union a Mercedes krotili na...  celý článek

Dřevěný sanitní vůz (v pozadí) z první světové války tahal pár koní.
Autofotka týdne: Kolářský mistr dá do kupy i sanitku z 1. světové války

Kolář Aleš Uherka právě renovuje dřevěný sanitní vůz z první světové války, který tahal pár koní. Jde o muzejní exponát z rakouského města Laa an der Thaya. Na...  celý článek

Další z rubriky

Ferrari 340 Barchetta Touring Superleggera America
Autofotka týdne: vzácné ferrari a další dědečci řádili na klopené dráze

Na stařičký velodrom ve švýcarském Oerlikonu na předměstí Curychu pustí jednou ročně staré závodní stroje. Volný závod na oválné dráze s prudce klopenými...  celý článek

Audi Asso di Picche
VIDEO: Pikové eso je zapomenutá designová perla

Pikové eso, italsky Asso di Picche, je jeden z prvních konceptů Audi. Kdo se rád dívá na auta, pozná v něm na první pohled tužku jednoho z nejslavnějších...  celý článek

Rekonstrukce rally čtyřkolky Renault 12 Sinpar
VIDEO: Závodní kombík Renaultu znovu ožil

Před čtyřiceti lety, v lednu 1977, zvítězil s vozem Renault 12 Sinpar Jean-Claude Briavoine v rallye Abidžan - Nice. Letos byla dokončena důkladná rekonstrukce...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.