Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Wartburg byl dvoutaktní kočár, před 25 lety s ním byl amen

aktualizováno 
Východoněmecký automobil Wartburg zůstává ve stínu menšího a slavnějšího trabantu, ve své době však těchto celkem majestátních dvoutaktů jezdily i po československých silnicích desetitisíce.

Wartburg 353 vydržel ve výrobě 25 let. | foto: Lukáš Hron, Mobil

Podobně jako za menším bratříčkem zůstávaly i za „warťasem“ oblaka dýmu, také on ale majitelům poskytoval spolehlivé služby.

Poslední wartburgy sjely z výrobních pásů v Eisenachu 10. dubna 1991, jen tři týdny předtím, než se rozloučil i trabant.

Motor wartburgu byl sice dvoutakt jako u trabantu, na rozdíl od něj byl ale vodou chlazený a disponoval třemi válci o objemu 900 a později 992 kubických centimetrů a zhruba dvojnásobným výkonem až 50 koní.

Jeho původ je možné vystopovat do doby před druhou světovou válkou, kdy firma DKW vyvíjela vůz, později vyráběný jako dvoudveřová IFA 9. Z něj první wartburg převzal i přední poháněnou nápravu a systém odpružení. Typ, který nesl označení 311 a který začal z bran továrny vyjíždět v roce 1956, patří dodnes k nejelegantnějším vozům východní provenience.

Wartburgů 311 bylo vyrobeno téměř 260 000 v 11 variantách

Wartburgů 311 bylo vyrobeno téměř 260 000 v 11 variantách

Automobil s oblými tvary se vyráběl v řadě variací - základem byl čtyřdveřový pětimístný sedan, existoval i kombi, kupé nebo kabriolet. Právě „třistajedenáctka“ patří mezi sběrateli k ceněným kusům, zachovalé se v Německu prodávají za (v přepočtu) čtvrt milionu korun i dráž. Devět let po představení modelu 311 přišel do výroby mezityp, označený 312, který v karoserii stávajícího modelu skrýval podvozek teprve chystaného typu 353. Všech provedení tohoto vozu se vyrobilo na 300 000 kusů.

Wartburg 353 byl veřejnosti představen na lipském veletrhu v roce 1966 a tehdy asi nikdo netušil, že jen s dílčími úpravami bude z výrobních pásů sjíždět celé čtvrtstoletí. Karoserie nového typu ztratila téměř vše z elegance předchůdce, její tvary ze všeho nejvíc připomínaly několik vzájemně pospojovaných krabic. Co ale zůstalo, byl velký vnitřní prostor a také nemilosrdně zastarávající dvoutaktní motor.

Konstruktéři v NDR přišli s několika návrhy na novou pohonnou jednotku (včetně rotačního Wankelu), případně na celý nový vůz.

Už v roce 1968 se ve vývojovém oddělení VEB Automobilwerk Eisenach zrodil wartburg kupé se zbrusu novou karoserií z plastu a motorem od Renaultu. Ze spolupráce s francouzskou automobilkou ovšem nakonec sešlo a bez dopadu na vozový park skončil i několikaletý vývoj automobilu, který měl vznikat v kooperaci NDR a ČSSR.

Wartburgy se proslavily řazením manuální čtyřstupňové převodovky napravo pod volantem. Subtilní tyčka chodila v drahách naprosto přesně. I řidiči s krátkými prsty na ni dosáhli bez sundavání rukou z volantu. Časem se do nabídky dostalo i provedení s řazením na podlaze, bylo za příplatek.

Wartburgy se proslavily řazením manuální čtyřstupňové převodovky napravo pod volantem. Subtilní tyčka chodila v drahách naprosto přesně. I řidiči s krátkými prsty na ni dosáhli bez sundavání rukou z volantu. Časem se do nabídky dostalo i provedení s řazením na podlaze, bylo za příplatek.

Z plánů ale nakonec zůstalo jen několik osamocených prototypů v muzeích v České republice a Německu. Nového motoru se wartburg podobně jako věrný souputník trabant dočkal až na konci kariéry v roce 1988. I v jeho případě se jednalo o pohonnou jednotku z produkce Volkswagenu, tentokrát o objemu 1,3 litru. Ani nový motor, kvůli kterému museli konstruktéři wartburg podstatně předělat, ale zastaralý automobil, kterého se celkem vyrobilo skoro 1,4 milionu kusů, nemohl zachránit.

Fotogalerie

Výroba aut v Eisenachu má bohatou tradici, první vůz se jménem Wartburg (podle blízkého hradu) vznikl ve francouzské licenci už v roce 1898. Začátkem 20. století začala továrna vyrábět auta pod značkou Dixi a v roce 1928 celou firmu převzalo BMW. „Bavoráky“ se zde vyráběly až do roku 1942, kdy dostala přednost válečná výroba. Po válce se Eisenach ocitl v sovětské zóně a zařízení poničené továrny mělo skončit v SSSR.

Nakonec ale v továrně znovu začala výroba aut, z bran vyjížděly předválečné modely, od roku 1951 pod označením EMW - v té době totiž obnovila výrobu i bavorská továrna a prosadila svá práva na značku (všechny „bavoráky“ z let 1945 až 1951 tedy pocházejí z Eisenachu). V polovině 50. let nakonec přišlo nové zadání a továrna se z luxusních šestiválců přeorientovala na dvoutakty pro širší okruh zákazníků. Automobilový průmysl z Eisenachu ale neodešel ani po roce 1991, dnes za městem vznikají vozy Opel.

Autoři: ,




Nejčtenější

BMW NineT Racer
Tak má vypadat retro. Superbike BMW je syrový drsňák ze stroje času

Každá sportovní motorka má dnes pět počítačů, osm asistenčních systémů a její nastavení je složité jako instalace nového počítače. Proto je stále populárnější...  celý článek

Subaru XV
Nové Subaru XV: zvenku evoluce, uvnitř všechno lepší

Organičtější design, ale také výrazně přepracovaná technika – to je nový crossover od Subaru, který vzdáleně odkazuje na úspěchy slavné imprezy.  celý článek

Škoda Vision E
Škoda odhalila jméno nového konceptu pro Čínu, bude to Vision E

Čína je dnes pro autoprůmysl jedním ze stěžejních trhů. Jeho důležitost vnímá také Škoda, pro kterou je to po stránce objemu prodejů největší trh. Na autosalon...  celý článek

Mike Hailwood žene svůj Surtees TS10 z roku 1972 k titulu mistra Evropy F2.
VIDEO: Mistr světa na dvou i čtyřech kolech a jeho osudový okruh

V 83 letech, 10. března letošního roku zemřela motoristická legenda Brit John Surtees, jediný jezdec, který získal titul mistra světa ve formuli 1 i v závodech...  celý článek

Motor EA211 TSI evo
Potvrzeno: benzinové škodovky dostanou částicové filtry příští rok

Nové benzinové motory budou muset plnit stejné limity emisí pevných částic jako diesely. Zprvu to bude platit jen pro nově homologované modely, později pro...  celý článek

Maserati GranCabrio
Maserati GranCabrio

r.v. 2010, naj. 7 900 km, benzín
1 998 000 Kč (s DPH)

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.