Yamaha XSR 900

Yamaha XSR 900 | foto: Martin Mičánekpro iDNES.cz

Okreskový rváč v hubertusu po dědovi, to je neoretro scrambler Yamaha

  • 10
Motorkami ve stylu café racer, bobber, brat bike nebo scrambler se ulice měst po celém světě hemží stále více. Yamaha do toho plnícího se rybníku letos vhodila pořádného dravce. Jmenuje se XSR 900 a šikovně se popasuje s nástrahami velkoměsta i okreskami.

Základem masivního scramblera je veleúspěšný model MT-09. Do hliníkového rámu je zavěšena tříválcová osmsetpadesátka se čtyřmi ventily na válec. Celých sto patnáct koní katapultuje tuhle moderní retro mašinu z jakékoli situace způsobem, který tají dech a prověří sílu v rukách.

Yamaha XSR 900

Motorka zcela záměrně provokuje k agresivnímu jízdnímu stylu. Když se nechám strhnout a protočím razantně plynový heft, nastává pořádný rachot. Kostičky otáčkoměru lemující jediný palubní přístroj se rozletí za hranici sedmi tisíc otáček a i přes zapnutou kontrolu trakce rve brutální síla přední kolo od silnice. Zatímco přední kolo svádí souboj s gravitací, krátká výfuková koncovka zní sytým jekotem a každé přivření plynu komentuje zlověstným zabrbláním.

Když po tomhle šíleném úvodu zklidňuji tepovou frekvenci a zvolna vracím zatajený dech do normálu, mám čas si prohlédnout, na čem jsem to vlastně přijel. Což o to, tvary jsou klasické: malé kulaté světlo, jeden kulatý budík posunutý doprava, široká řídítka a placaté sedlo navazující na masivní nádrž. A kolem zadního kola nic. Prostě scrambler jako ze žurnálu.

Ale to je tak asi všechno. Pod tímhle ošuntělým retro hubertusem jsou ukryté ty nejmodernější technologie. Tak třeba ten budík. Kromě již zmíněného otáčkoměru nabídne jeho kulatý TFT displej třeba ještě zařazený rychlostní stupeň, nastavení úrovně odezvy plynu nebo kontroly trakce, stav paliva, samozřejmě aktuální rychlost nebo třeba informaci o tom, jestli jedu na spotřebu nebo pro radost. Hlášku ECO ale příliš často nevidím. I navzdory tomu se hodnota průměrné spotřeby usadila na hodnotě 5,5 litru. Tohle všechno byly údaje, které lze vyčíst z palubky najednou.

Displej září v noci do dálky

Ze začátku je třeba se v té změti informací naučit orientovat. Mezi dalšími volitelnými parametry je například čas, teplota okolního vzduchu nebo aktuální teplota motoru. Menu se ovládá tlačítky umístěnými přímo na těle palubní desky. To je trochu nemotorné. Víc mi ale vadí, že v noci se přístroj nepřepne do reverzního módu nebo alespoň nepřitlumí svit displeje.

V kulatém předním světle a v blinkrech jsou ještě klasické žárovky. Zadní světlo, extravagantně „přilepené“ na zadním blatníku se už ale kompletně pyšní ledkami.

Zatímco vzhledem mašina odkazuje spíš na doby dávno minulé, podvozek, motor a kola už si na nic nehrají. Tady už jde bez kompromisů o nejmodernější technologie. Přední vidlice v upside down uspořádání se pyšní moderními zlatými trubkami a masivními držáky blatníku s povrchovou úpravou leštěného hliníku. Všechny její parametry jsou samozřejmě plně nastavitelné.

Yamaha XSR 900
Yamaha XSR 900

Zadní kolo ubíhá v masivní prohnuté kyvce z hliníkových slitin. Také její odezvu je možno upravit. Tovární nastavení podvozku mi ale plně vyhovuje a tak se do ničeho nehrabu a jenom jezdím. Honba za historickým vzhledem v případě osvalené yamahy nepostihla kola. Zatímco zlatým hřebem všech kafáčů a scramblerů je drátěný výplet, XSR pevně sedí na ráfcích z hliníkové slitiny. Oba mají průměr sedmnáct palců. Ten přední obepíná stodvacítka. Vzadu se točí válec o šířce sto osmdesát milimetrů.

Technické parametry

  • Vodou chlazený, 847ccm, čtyřtaktní tříválec
  • Hliníkové kryty nádrže
  • Kontrola trakce
  • Antihopingová spojka
  • Retro přední a zadní světlo
  • Motor Crossplane
  • Extrémně lehký rám a hliníkové doplňky
  • Nastavitelný podvozek

Rozměry: 2,075 mm x 815 mm x 1,135 mm
Hmotnost: 195 kg
Starter: elektrický
Převodovka: stálý záběr, 6rychlostní
Chlazení: kapalinou
Spojka: mokrá, vícelamelová
Objem palivové nádrže: 14 L
Přední tlumiče: teleskopická vidlice
Zadní odpružení: kyvná vidlice
Zdvih pružiny vpředu: 137 mm
Zdvih pružiny vzadu: 130 mm
Brzda vpředu: hydraulická dvojitá, Ø 298 mm
Brzda vzadu: jednokotoučová, Ø 245 mm
Přední pneumatika: 120/70ZR17M/C (58W)
Zadní pneumatika: 180/55ZR17M/C (73W)
Světlá výška bez zatížení: 135 mm
Výška sedadla bez zátěže: 830 mm
Rozvor: 1 440 mm

Žlutá limitovaná edice 60th výročí: 279 990,- Kč

Přední kolo je z obou stran téměř zakryto brzdovými kotouči o průměru 298 milimetrů se superbikovými radiálními čtyřpístky. Vzadu se veze dvoupístková 245. Brzdy jsou k neutahání a na jistotě neztrácejí ani při razantním zpomalování z hodně vysokých rychlostí. Letošní styl léta prověřil odezvu brzd i na pořádné vrstvě vody. Jejich atomový potenciál se v tu chvíli dávkuje s vítanou lehkostí. Brzdový systém je samozřejmě vybaven protiblokovacím systémem. Mezi další moderní pomocníky se řadí třeba kontrola trakce. Její intenzita je však na rozdíl od ABS volitelná nebo se lze jejích služeb po delším podržení spínače na levém řídítku zcela vzdát.

Skutečný hliník

Základním stavebním materiálem ostrého street biku je jednoznačně hliník. Z jeho sloučenin jsou vyrobena již zmíněná kola, rám nebo zadní kyvná vidlice, z ručně zpracovaného hliníku jsou ale například boční kryty nádrže. Mimochodem, testovaná mašina ji měla vyvedenou ve „výročním“ černo – žluto – bílém provedení, které oslavuje šedesát let od vzniku značky Yamaha. Dalšími stylovými doplňky z lehkého kovu jsou například držáky předního světlometu, úchyt palubní desky, boční kryty vodního chladiče nebo výztuhy podsedlového rámu. Samozřejmě veškeré hliníkové ozdoby jsou děrované jako ementál. Zkrátka a dobře všechno, co vypadá jako hliníkové, skutečně kovové je. Pro parodie tady místo není.

Šestikvaltová převodovka je šikovně odstupňována tak, že motorka zvládá stejně dobře souboj s městskou džunglí i hodně razantní tempo mimo město. Rychlosti se řadí s příjemnou lehkostí a v centru města vystačím v pohodě s prvními třemi stupni. Třístupňové nastavení reakce plynu je citelně odstupňováno. Jednička je nejostražitější a jezdci příliš mnoho divočiny nedovolí. To dvojka v pohodě vystřelí motorku na zadní kolo, kdykoli si vzpomenu. Stačí jenom pořádně protočit plyn.

Přestože síly je v motoru víc než dost, jeho potenciál se dávkuje příjemně a i v prostředním režimu odezvy plynu indikovaném na palubce jako STD si jezdec užije spoustu zábavy. Jen na rozdíl od nejostřejší palby opouští mašina zatáčky s oběma koly na silnici.

Když se malým tlačítkem na pravém řídítku začaruje v palivových mapách, stane se z pohodového svalovce adrenalinem nabitá zbraň. Motor divoce letí do otáček a za hranicí osmi tisíc se otevírají brány zcela jiného vesmíru. Výfuk divoce ječí a neviditelná síla rve jezdci motorku z rukou.

Japonské neoretro letí okreskou jako utržený vagon. Každý metr silnice je třeba si řádně zasloužit. Na rovinkách zběsilá síla cpe mašinu vpřed s obrovskou vervou. Kompaktní konstrukce ale neuhne ani o milimetr a rám je pevný jako skála. Do zatáček jde s motorkou švihnout bez velkého přemýšlení. Ono na hluboké myšlenky stejně mnoho času nezbude.

Yamaha XSR 900

Větrný štít je jen na okrasu

Miniaturní větrný štítek, kterým je možné yamahu dovybavit, vypadá hezky, ale souboj s větrem vzdává téměř okamžitě. Alespoň se díky němu ochrání zadní strana palubní desky před nánosy hmyzu. Dálničních sto třicet se díky příjemnému cestovnímu posazu snáší dobře. Na uzavřené trati ale máme příležitost jít i dál. Kolem stošedesátky už je nutné motorku razantně přilehnout. Nad hranicí dvousetkilometrové rychlosti se stroj začíná mírně vlnit a číslice 206 uprostřed budíku ukončuje honbu za rekordy. Osobně si myslím, že na scramblera je to až dost.

Střídmě se tvářící sedlo nabídne více komfortu, než to na první pohled vypadá. Post jezdce je čalouněn materiálem s hrubou vylisovanou strukturou, zatímco spolujezdec spočine na matně broušeném povrchu. Ani stokilometrová projížďka neznamenala pro spolujezdce žádnou extrémní zátěž. Sedlo se odjišťuje zámkem ukrytým pod krytkou ukrytou uvnitř zadního blatníku. Na tomhle místě bych ho bez předchozího upozornění opravdu nehledal. Pod sedlem je ukryt malý úložný prostor. Vystačí tak na doklady a lékárničku.

Yamaha XSR 900 jde na věc tak trochu od lesa. Zatímco ostatní se honí za detaily v podobě tvaru čísel na budíku, drátěnými koly nebo retro zátkami nádrže, brutální city bike XSR 900 ctí pouze základní siluetu a jinak si nehraje vůbec na nic. Od prvních metrů v sedle je nad slunce jasné, že jeho hlavním posláním je čistě a jenom zábava. A musím podtrhnout, že záměr vyšel na sto procent. Radost z jízdy nedokáže pokazit ani pořizovací cena, která se pohybuje pod hranicí tří set tisíc korun. Tenhle stroj dává označení moderní klasik nový rozměr. A přestože z té klasiky toho moc nezbylo, v sedle se rozhodně nikdo nudit nebude.