Za alkohol za volantem někdo neplatí

  • 44
Opilí řidiči si mohou z úřadů dělat dobrý den. Existují totiž finty, jak se i se dvěma promilemi v krvi dá vyhnout trestu.

Přestože opilých lidí za volantem podle statistik magistrátu rok od roku přibývá, mnohým se daří po konfliktu s policií vyváznout bez trestu.

A to i když byli natolik opilí, že si na svůj alkoholický výlet s volantem v ruce pamatují jen matně. Jak je to možné? Trik spočívá například v oddálení rozhodnutí o trestu.

Promlčecí lhůta pro prohřešek je totiž krátká - trvá pouhý rok. Přitom jen než nehodu vyšetří policisté a předají spis provinilce magistrátu k potrestání, mohou podle zákona uplynout celé dva měsíce.

Navíc úředníci magistrátu řeší tisíce přestupků řidičů. Ne všem případům se tedy mohou věnovat pečlivě, a někteří řidiči jim tak proklouznou mezi prsty.

Uniknout se dá

Úředníci i policisté sice popírají, že by se řidiči mohli vyhýbat trestu za alkohol, a argumentují tím, že takové případy jsou velmi výjimečné. MF DNES se však podařilo jen během jediného dne sehnat tři řidiče, kteří vyvázli bez potrestání.

Podle všeho je podobných příběhů mnohem víc. „Když člověk nechce přijít o řidičský průkaz, protože ho auto a řízení živí, stačí, když se poradí s právníkem. Trestu se dá vyhnout,“ je přesvědčen jeden z těchto lidí.

Sám se vykroutil z trestu přesto, že zelená trubička ukázala v jeho případě 1,8 promile alkoholu. Ředitel odboru dopravně správních agend magistrátu však tvrdí, že za loňský rok jeho podřízení kvůli krátké promlčecí lhůtě nestihli vyřídit jen tři případy z více než pěti tisíc tří set.

„To jsme ještě neměli dostatečný počet úředníků. Teď už se to prakticky nemůže stát,“ tvrdí. Na druhou stranu přiznává, že je problematické svolat všechny účastníky nehody dohromady. „Ale na to obrovské množství nehod to ještě zvládáme slušně,“ tvrdí.

I tak loni v metropoli uniklo trestu celkem 180 lidí, kteří řídili pod vlivem alkoholu nebo opilí způsobili nehodu. Jejich případy byly odloženy nebo zastaveny úplně.

Novela opilcům přitíží

Ministerstvu dopravy však nepotrestaní řidiči nedávají spát. Připravuje proto novelu zákona o pozemních komunikacích. „Navrhujeme, aby policista mohl odebrat řidičský průkaz na místě.

Řidič bude muset navíc po zákazu řízení projít povinným přezkoušením a za spáchaný delikt obdrží trestné body,“ popsala mluvčí ministerstva Ludmila Roubcová. „To znamená, že když počet bodů bude vysoký, řidič bude vědět, že stačí, aby spáchal další méně vážné přestupky, a velice rychle mu bude hrozit zase zákaz řízení,“ uvedla.

Ministerstvo také navrhuje prodloužit promlčecí lhůtu na tři až pět let u závažných přestupků. „A tím jízda v opilosti rozhodně je,“ míní šéf pražských dopravních policistů Zdeněk Bezouška.

„Je dobré, že novela chce odstupňovat závažné a méně závažné přestupky. Pokud projde, bude trestání alkoholu za volantem mnohem přísnější,“ dodal.

Trestu jsem se vyhnul, říká řidič

Po bujarém večírku si za volant sedl s pocitem, že jemu se přece nemůže nic stát. Takový dojem má však s téměř dvěma promile alkoholu v krvi každý. Třicetiletý Pražan, který si kvůli možným potížím s policií nepřál zveřejnit své jméno, se předloni v hluboké podzimní noci a v rozjásané náladě jel projet kolem magistrály. Dodnes neví, proč vlastně.

„Asi jsem si říkal, že pod svícnem je největší tma. Samozřejmě se hned u Muzea objevila plácačka hlídky a chytili mě. Ještě teď se za to stydím,“ říká mladý muž. „Když jsem druhý den vystřízlivěl a došlo mi, co se mohlo stát, polilo mě horko. Naštěstí to dopadlo dobře.

Taky to bylo poprvé a naposledy, co jsem sedl za volant opilý,“ říká zkroušeně. O řidičák však nepřišel a pokutu taky platit nemusel. „Poradil mi právník. Jde o to, co nejvíc oddálit rozhodnutí o trestu nebo okamžik, kdy by nabylo právní moci,“ vysvětluje. „Hádat se s policií, když je člověk opilý, je nesmysl.

I když na to mnozí spoléhají a snaží se sehrát různé finty, aby nemuseli dýchat nebo dát krev.“ Jak to vypadá v praxi? „Vždycky, když se měl můj případ projednávat, posílal jsem omluvy a neschopenku. Nebo se dá použít výmluva na zahraniční či služební cestu,“ popisuje.

„Jen člověk nesmí zapomenout zdůrazňovat, že má zájem věc řešit a chce se projednání účastnit. Zkrátka jednat slušně.“ Úřad sice může projednat přestupek i bez řidiče a rozhodnout o trestu i bez přítomnosti provinilce, ale většinou se snaží vyjít slušným lidem vstříc. „A tak se stane, že promlčecí lhůta rychle uteče a člověk ujde trestu,“ popsal řidič.

Povolání: řídit auta s jejich podroušenými majiteli

Chybí mi jen ferrari, tvrdí řidič služby, která získává na oblibě

Službu "střízlivého šoféra" pro řidiče, kteří popili něco alkoholu, a přitom chtějí odvézt domů vlastním vozem, znají už mnohá česká i moravská města. Volající takovým zájmem nepřekvapí taxi dispečinky třeba v Olomouci nebo v Plzni. "Kam to bude?" zeptají se rovnou.


Kdo je tím člověkem, který bude řídit váš automobil, odkud přišel a jaké má řidičské zkušenosti? - na to se ptala MF DNES. Vzácnou sbírku zážitků s řízením těch nejdražších automobilů, ale i nejneuvěřitelnějších "křápů" má sedmadvacetiletý Martin Šála: "Jezdit jako řidič aut, jejichž majitelé se pozapomněli kdesi v restauraci, je někdy zábava a někdy hra na nervy."


Máte za sebou nějaké školení?

Žádné. Před tímhle jsem jezdil jako řidič v armádě. Nejdůležitější je zásada jet s vozem lépe, než jak by ho řídil sám majitel. Lidé prostě musí být spokojeni.

Zažil jste nespokojeného zákazníka?

Snad ani nezažil. Jen jednou vzpomínám si - jsem ještě před nastartováním musel majitele fungl nového modelu za nějaké tři miliony přesvědčovat, že mu to auto opravdu neukradnu.

Na váš styl jízdy si nikdy nikdo nestěžoval? Třeba když usednete do hodně silného auta, to přece bude každého zkušeného řidiče silně lákat přišlápnout plyn...

To bude lákat spíš nezkušeného. Já sám mám zájem jet podle předpisů. A navíc za mnou jede druhé auto, které mě má odvézt zase zpátky, a to opravdu není žádný sporťák. Nechci mu ujet, aby mě dlouho nemusel hledat a já nemusel někde dvacet minut mrznout.

Jaké lidi vozíte?

Často dobře situované manažery, politiky, ale i běžné lidi.

Pijí manažeři a politikové hodně?

Někoho vysloveně opilého vezeme výjimečně. Spíš si jenom dají dvě tři sklenky po večeři a problémy po přistižení s alkoholem za volantem jim prostě nestojí za to. To je v mých očích dost sympatické.

Máte nějaké obzvláštní zážitky?

Jednou jsem řídil snad dvacetiletého opela, který neřadil.

Myslím zážitek se zákazníkem.

Kolegovi se zákazník vysvlékl do naha a na křižovatce vyběhl z auta.

A co v takové situaci...

Coby? Nechal ho proběhnout. Pak se vrátil do auta a jeli dál.

Utkal jste se někdy s agresivním opilcem?

Ne že bychom se prali. Ale kdyby někdo začal být opravdu agresivní, třeba i jenom slovně, tak nastupuje jednoduché opatření...

Zmlátíte ho?

Zastavím, vypnu motor, vyndám klíče, dám mu je do ruky a vystoupím. Dál je všechno jeho starost. Já mám odvoz jistý.

Někteří pijáci bývají hovorní.

To jo. Ale žádná tajemství se nedozvídám. Chtějí klábosit o ženských nebo o počasí. Normál.

Z přemíry alkoholu bývá i špatně od žaludku...

... A měl byste vidět, jak se rozpačitě tváří, když si uvědomí, že si pozvraceli vlastní auto!

Vás policie, počítám, ani nekontroluje.

Ale jo, občas i dýcháme do trubičky.

V kolika autech za noc usednete za volant?

Někdy vezu až osm vozů. Jsou extrémy, kdy vezeme třeba dvanáct zákazníků. A to už celou noc jezdíme a jezdíme.

V kterých značkách aut jste zatím nejel?

Ve ferrari.

Opravdu jste jinak řídil úplně všechny?

Když si vezmu automobilový magazín a listuju, tak si říkám: Tohle znám, tohle taky...

Máte nějaký řidičský sen?

Sen už ani ne. Samozřejmě to ferrari mě pořád pronásleduje. Ale i to jednou přijde. Kamarádi už ho řídili.

A co třeba nejluxusnější BMW?

To je stará vesta. Mercedesy třídy S taky. S tím jedu rád, to je lahoda.


Pivo s alkoholem řidiči pít nesmějí, nealkoholické pivo ale mnohým nechutná.