Přestože za posledních dvacet let u nás došlo k několikanásobnému snížení počtu obětí nehod dětí a Česká republika dlouhodobě patří mezi státy s nejmenším počtem dětí usmrcených v souvislosti se silniční dopravou, jsou děti stále nejohroženějšími účastníky silničního provozu. Ročně se jich při dopravních nehodách stovky zraní a desítky jich také umírají.
V roce 2014 se trend snižování počtu dětských obětí navíc otočil a letošní rok už má na kontě deset dětských životů. Podle statistik nejčastěji utrpí dítě úraz jako chodec, a to ve věku šesti až sedmi let, navíc chlapci jsou zraněni třikrát častěji než dívky.
Řidiči totiž velice často přeceňují schopnosti dětí pohybovat se bezpečně v silničním provozu. Zvláště dítě do jedenácti let vnímá dopravní situaci zcela jinak než dospělý: neodhadne vzdálenost auta ani jeho rychlost, má menší zorný úhel pohledu a při své výšce nemůže mít dostatečný přehled. Navíc se často plně nesoustředí na dopravní situaci, lehce se nechá vyrušit a jedná nepředvídatelně.
„Řidiči bez osobní zkušenosti s dětmi si často ten rozdíl neuvědomují. Pokud sami nejsou rodiči, často je nenapadne, že dítě na ulici je zkrátka nevyzpytatelné, a to v jakémkoli věku. Nelze předvídat, co se může stát, proto je nezbytná stoprocentní pozornost a naprosté dodržování pravidel,“ upozorňuje psycholožka specializující se na stresové situace Lenka Čadová.
Vedoucí BESIPu Martin Farář navíc řidičům radí: „Zkuste se na provoz podívat z výšky dítěte, ať víte, co vidí. A mějte na paměti, že dítě vnímá jen to, co vidí před sebou.“
Dítěti věřte, ale kontrolujte je
Podle psycholožky Čadové záleží na věku, vyzrálosti a také zkušenosti dítěte. „Rodiče, kteří si chtějí zajistit bezpečnost dítěte tím, že je budou dovážet až ke škole, dělají velkou chybu,“ připomíná s tím, že takzvané mamataxi není dobré pro rozvoj ani pro samoobslužnost dítěte. To si pak důkladně neosvojí bezpečné chování v ulicích a na přechodech a není schopné se samostatně adekvátně rozhodovat.
Bezpečná cesta do školy
Martin Farář, BESIP |
„Pro dítě je zásadní, pokud má nějaké dopravní návyky z předškolního období a ty s rodiči upevňuje. Je samozřejmostí školáka v prvních dnech do školy doprovázet, poté chodit stejnou a nejbezpečnější cestou do školy. Pomáhá cestu si předem nacvičit, aby se se zcela novou situací dítě nesetkalo až prvního září,“ dodává psycholožka spolupracující s BESIPem.
Pokud bydlíte blízko školy a cesta je bezpečná, není nutné přecházet několik přechodů a procházet kolem víceproudých silnic, zvládne postupem času trasu i šestiletý školák. Jak jej to naučit? „Formou hry jej postupně zasvěcujte do problematiky a kontrolujte, zda si dítě pravidla osvojilo a že ví, co má dělat. Pomáhá neustálé opakování a odměna. Je však nutná kontrola a usměrňování, Později je proto dobré nechat dítě naoko samotné a sledovat zpovzdálí, jak situaci zvládá,“ radí Lenka Čadová.
Školáci napodobují, i špatné chování
Správné chování v ulicích ovlivňují starší spolužáci i ostatní chodci. Dítě se totiž učí nápodobou, je to jeho nejsnazší cesta k efektivnímu řešení. „Instinktivně přejímá vzorce chování ze svého okolí, ať už se jedná o rodiče, starší spolužáky, či cizí lidi na přechodu. Pokud tedy začnou lidé přecházet na červenou nebo přebíhat vozovku mezi auty v místě, kde není přechod, s největší pravděpodobností to udělá i školák,“ upozorňuje psycholožka.
A právě na to, že nejen dobré, ale především ty špatné příklady táhnou, se zaměřuje jedna z nejnovějších kampaní ministerstva dopravy, nazvaná „Děláš to taky!“. „Každý rok zemře na silnicích dvacet dětí. Někdy se pod neštěstím podepíše ojedinělá souhra nepříznivých okolností. Někdy je to ale důsledek špatného vzoru, který děti opakovaně zažily. Děti si samy od sebe neuvědomí rizika silniční ho provozu. Je to stejné jako v jiných oblastech našeho života, na silnicích jde ovšem o život. Proto vznikla kampaň, která chce rodiče varovat na rizika spojená s nedodržováním pravidel,“ uvedl ministr dopravy Dan Ťok.
Kampaň připomíná nejčastější negativní příklady ze strany rodičů vůči svým dětem. Cíl je jasný: apelovat na rodiče, aby si uvědomili, že svým neodpovědným chováním a špatným příkladem hazardují se životy.
Nová kampaň BESIPu:
Stresující není jen první školní den
Děti jsou velmi snadno ovlivnitelné. A jakákoli frustrace pak změní jejich vnímání dopravy na vozovce. Může to být jen hádka s kamarády nebo pětka ve škole. „V tu chvíli není pro dítě bezpečnost prioritou. Je pod silným emočním tlakem a jeho reakce se vůbec nedá předpokládat. Velmi snadno pak může dojít k nehodě,“ doplnila Čadová.
Lenka Čadová upozorňuje i na velké stresové zatížení řidičů - profesionálů, kteří si svou zodpovědnost plně uvědomují. „Protože doprava je stresující i pro děti, potkávají se dva jedinci ve stresu. Přicházejí vyhrocené situace, kde zkrátka nelze vyvozovat adekvátní a běžné reakce,“ vysvětluje.
