Nejstarší porsche nalezeno v haraburdí. To se ještě jmenovalo 901

  • 30
Porsche 911 je jednou z největších automobilových ikon všech dob. Málokdo však ví, že nebýt Peugeotu, asi bychom dnes opěvovali model s označením 901. Díky náhodnému objevu v garáži získala automobilka unikát, který bude tuto málo známou historii navždy připomínat.

V září roku 1963 se na domácím frankfurtském autosalonu veřejnosti poprvé představil větší, silnější a po všech stránkách komfortnější nástupce modelu 356, Porsche 901. Jenže novinka pojmenovaná podle číselné řady projektů automobilky neměla na růžích ustláno.

Když se v říjnu 1964, měsíc po zahájení sériové výroby, objevilo Porsche 901 na stánku pařížské autoshow, Peugeotu se to příliš nelíbilo. Automobilka se lvem ve znaku totiž měla pro své modely registrovány všechny trojciferné číselné řady s nulou uprostřed už od roku 1920. A protože se Porsche chtělo vyhnout sporům, přejmenovalo záhy své sportovní kupé na 911.

Vozů s označením „devětsetjedna“ proto bylo celkem vyrobeno jen 82, přitom dochovaných exemplářů do dnešní doby zůstalo jen minimum. Z historického hlediska jde o velmi ceněnou raritu, po které řadu let toužilo i muzeum automobilky. Teď se sedmapadesáté Porsche 901 (911) vrací po 51 letech domů.

Představujeme vám úžasný příběh opomíjeného auta, které se brzy stane muzejním exponátem.

Prolog

Bylo nebylo. V městečku Branitz nedaleko Postupimi, jihovýchodně od Berlína, žil pán, který miloval svoji práci mechanika. Jmenoval se Bernd Ibold, a aby se měl v důchodu čím zabavit, nasbíral jedenáct aut a k nim ještě celé hromady součástek a nářadí. Jeho plány ale zkřížily zdravotní problémy, sen o spravování aut se mu rozpadl a on se dal do pláče.

Porsche 901 s výrobním číslem 57

Protože neměl dost peněz, věděl, že bude muset vyklidit svůj dvorek i kůlnu, které byly plné jeho automobilových miláčků. Ve věku sedmdesáti let mu patřila spousta věcí, přitom ale vlastně neměl vůbec nic. Nenacházel sílu zbavit se minulosti a prodat všechno, co nasbíral. Až nakonec jeho dcera, která si také nevěděla rady, přišla s myšlenkou vyhledat pomoc. A ta se také objevila.

Kapitola první

Otto Schulte je člověk, který celá léta hrál automobilového experta v dokumentární mýdlové opeře Der Trödeltrupp – Das Geld liegt im Keller („Skvadra vetešníků: ve sklepě máte peníze“), která se vysílá na německé televizi RTL 2 a vypráví o skutcích tří pánů, kteří pomáhají lidem vyklízet domovy, sklepy, kůlny a dvorky a prodávat na bleších trzích a podobných místech věci, které ještě mohou být někomu k užitku. Obvykle se jim podaří nashromáždit kolem tisíce eur. Občas i čtyři tisíce.

Když Schulte poprvé navštíví Bernda Ibolda, na tváři se mu rozhostí šokovaný výraz. Všude, kam pohlédne, vidí haraburdí. Dvorek je přímo posetý auty. Většina z nich je stará deset nebo dvacet let a často byly vystaveny větru a dešti. Skoro žádné není pojízdné a jen hrstku z nich je vůbec možné nastartovat.

Porsche 901 s výrobním číslem 57

Až úplně vzadu v kůlně najde dva vraky, které také působí dojmem, že se už nikdy nerozjedou. A oba vypadají jako Porsche 911. Každá pohádka má ale i svou stinnou stránku. Rez už pohltila skoro celé prahy a proděravěla mnoho dalších míst. Blatníky, dveře i sedadla jsou fuč. Oba sporťáky jsou pokryté silnou vrstvou prachu, pod níž lze jen matně rozeznat, že jeden byl kdysi červený a druhý zlatý.

Schulte ví, že blázni do aut by zaplatili slušné peníze i za vraky. Spočítá tedy, že obě rachotiny by mohly vynést deset tisíc eur, částečně i proto, že jejich majitel tvrdí, že má někde další chybějící součástky. Ibold se pak také mimoděk zmíní, že zkoušel od Porsche získat lacinější chybějící části, protože má jeden z velmi starých sporťáků s číslem 57. Ale nevyšlo to. Schulte polkne nasucho.

Kapitola druhá

Alexander Klein, který je správcem vozového parku v muzeu Porsche, často dostává podobné telefonáty. Tentokrát je na drátě paní z RTL 2. „Neměli byste zájem koupit staré Porsche?“

„Jaké?“ zeptá se Klein. Když se dozví, že v dokladech je uveden šestiválcový motor boxer o výkonu 130 koní při 6 100 otáčkách s výrobním číslem 300057, najednou nastraží uši.

300057? To by mohlo být sedmapadesáté Porsche 911, sestavené v roce 1964, kdy se mu ještě říkalo 901. Loni už pátrání po devět set jedničce vzdal. Chtěl zaplnit mezeru ve sbírce, protože nejstarší dostupné 911 mělo číslo 302503. Nemohl ale najít žádné auto, které nebylo zrekonstruované. Ale právě takové potřeboval, protože specialisté vždycky přesně vědí, které části jsou původní, aby ho pak mohli znovu sestavit s vlastními materiály a podle svých nejnáročnějších standardů.

Porsche 901 s výrobním číslem 57

Podle záznamů o prodeji bylo auto, které Ibold koupil v roce 1971 a přestalo mu sloužit v pětasedmdesátém, dodáno do města Krefeld 27. listopadu 1964. Žádné další záznamy o porsche ve svítivě červené barvě (6407 B/P) s černými sedadly Pepita neexistují. Ibold je jeho minimálně pátým majitelem. Pak se paní z televize zeptá na peníze. „A kolik by jich asi tak mohlo být?“

Kapitola třetí

Ředitel archivu Porsche Dieter Landenberger a šéf dílny Porsche muzea Kuno Werner se vydávají do Branitzu, kde už na ně čeká televizní štáb. Schulte, za každých okolností profesionální televizní moderátor, by chtěl hned slyšet nějaká čísla, aby si mohli plácnout přímo před kamerou. Oba zástupci Porsche jsou ale také profesionálové. Bez důkladné prohlídky žádná dohoda nebude. Odešlou obě auta do Zuffenhausenu a nechají je prozkoumat dvěma nezávislými odborníky.

Výsledek nadchne úplně všechny. Číslo 57 žije, je to opravdový originál. Podařilo se to potvrdit díky velké řadě čísel na karoserii i palubní desce, ale i díky nápisům křídou na zadní straně výplní dveří. Auto je v bídném stavu, ale nic není beznadějné. Porsche se jej rozhodne koupit a stanovuje jeho současnou hodnotu na 107 tisíc eur (cca 2,9 milionu korun).

Nestává se příliš často, že by Otto Schulte ztratil řeč. Porsche ocenilo také zlatý vůz vyrobený v roce 1967, který bude za dalších 14 500 tisíc eur (cca 390 tisíc korun) dobrým zdrojem součástek. Bernd Ibold stěží věří svým uším. Jeho obavy se rozplynuly. A brzy bude moct navštěvovat „své“ 901 v muzeu Porsche tak často, jak se mu zlíbí. Zase jednou se mu v očích lesknou slzy, tentokrát jsou to ale slzy štěstí.

Epilog

Kuno Werner má před sebou obrovský úkol. Asi 20 procent čísla 57 chybí. Původní odhady napovídají, že jen asi pětatřicet procent karoserie je v provozuschopném stavu, což znamená, že se dá použít asi polovina „sedmapadesátky“. Právě teď má auto kompletně rozebrané. Motor a převodovka byly opraveny. Celou karoserii chemicky zbavili původní barvy a pečlivě opravili s použitím současných kovů. Původní střechu, přední část auta s identifikačním číslem, palubní desku, středový tunel, možná zadní dětské sedačky a zadní plato ještě opravy čekají.

Porsche 901 s výrobním číslem 57
Porsche 901 s výrobním číslem 57

Kabely s původními zástrčkami a konektory budou znovu nainstalovány později. Přístroje, volant, dveřní panely, sedadla a okna jsou pečlivě přepracovány a znovu nainstalovány, a to včetně patiny. Práce na karoserii a lakování není možné provést přímo v dílně muzea, ale všechno ostatní se dělá na místě, ve spolupráci s Porsche Classic.

Rekonstrukce bude stát čtvrt milionu eur a zabere dva roky, než auto splní standardy společnosti. Pak se čeká, že se Porsche 901 (911) s číslem 57 vrátí na silnice a objeví se na vybraných událostech. A také se projede závody podobně jako ostatní auta v muzeu Porsche.

Porsche 901 v číslech

Výrobní číslo: 300057
Rok výroby: 1964
Motor: plochý šestiválec s protiběžnými písty (boxer)
Zdvihový objem: 1 991 ccm
Maximální výkon: 96 kW (130 koní) při 6 100 ot/min
Kroutící moment: 174 Nm při 4 200 ot/min
Převodovka: pětistupňová manuální
Zrychlení 0–100 km/h: 9,1 s
Maximální rychlost: 210 km/h