Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Se Zastavou je definitivní amen, zbyly po ní miliardové dluhy

  17:23aktualizováno  17:23
Legendární jugoslávská automobilka Zastava v srbském Kragujevaci je historií. Definitivní uzavření po dlouhé nečinnosti vyvolalo u mnohých Srbů bolestné vzpomínání na část minulosti, která je teď nenávratně pryč.

Zastava 1100 | foto: Jaroslav Halamka, iDNES.cz

Auta, kdysi oblíbená nejen v bývalé Jugoslávii, se už léta nevyráběla. Ale „zámek na bráně“, který minulý týden přikázal pověsit srbský soud, znamená konečné rozloučení s tím, co podle některých byly „lepší časy“, napsal magazín BalkanInsight.

Na společnost Zastava automobili z Kragujevace byl vyhlášen konkurz ve čtvrtek kvůli hromadícím se dluhům a poté, co byl její bankovní účet zablokován už 701 dní. Obchodní soud v Kragujevaci zahájil konkurzní řízení na návrh ministerstva hospodářství, a sice na základě toho, že záporná hodnota majetku dosáhla 410 milionů eur (11 miliard korun).

„Továrna byla postavena v padesátých letech, po druhé světové válce. A když jsme ji budovali a vyráběli v ní auta, budovala továrna i nás,“ říká bývalý dělník Zastavy Slavoljub Bataveljić, který je předsedou klubu fanoušků jednoho z nejpopulárnějších vozů automobilky, Fića fan klubu. „Měla velký dopad na Kragujevac, který po otevření automobilky začal vzkvétat,“ dodal.

Zastava 750 Fića
Zastava 750 Fića

Zastava 750 Fića

Malá Zastava 750, vyráběná na základě italského modelu Fiat 600 a přezdívaná Fića, se stala symbolem modernizace a úspěchu nové socialistické jugoslávské společnosti. Do roku 1985 sjelo z montovacích linek téměř milion těchto vozů, které obrazně řečeno postavily Jugoslávii na čtyři kola.

Bataveljić přiznává, že definitivní uzavření továrny ho hluboce zasáhlo. Lépe na tom není ani 300 dalších bývalých zaměstnanců automobilové Zastavy, jimž společnost dluží v přepočtu kolem milionu eur za nevyplacené mzdy z let 1997 až 2001. Chtěli konkurzní řízení pozdržet, dokud nebude zjištěna skutečná hodnota celého majetku firmy. Poukazovali přitom na to, že tento majetek je rozsáhlejší, než se tvrdí.

V době uzavření měla společnost pouhé tři zaměstnance. V roce 1989, ještě před uvalením mezinárodních sankcí na Srbsko a vypuknutím války v bývalé Jugoslávii, zaměstnávala 13 500 lidí a vyráběla ročně 220 000 aut. Devadesátá léta, válka a sankce, vše změnily.

V roce 2008 byly majetek a zařízení firmy Zastava automobili převedeny na novou společnost FIAT Srbija, v současné době FIAT Chrysler Srbija (FCA). Dluhy a přebytek pracovníků ale zůstaly Zastavě.

Zastava se stala jedním z velkých symbolů bývalé Jugoslávie, protože vozy, které továrna vyráběla, řídila většina dospělé populace staré Jugoslávie, ale také proto, že tato auta byla oblíbená po celém Balkánu i mimo něj. V regionu je stále řada klubů fanoušků vozidel Zastavy, zejména vozů Fića.

Fotogalerie

Výroba tohoto auta, které bylo vůbec prvním modelem automobilky, začala v roce 1955 a skončila až o 30 let později.

„Lidé si už dneska neumějí představit, jaké velké úsilí vložili dělníci do vybudování této továrny. Když se fabrika otevřela, nikdo nebyl vyučen v práci, kterou jsme dělali, takže jsme se všechno učili za pochodu,“ vzpomíná Bataveljić.

Fićami jezdil po celé Jugoslávii. Dobře si pamatuje, jak se v době prázdnin spakovaly do těchto malých aut celé rodiny a vyrazily k moři nebo někam jinam.

„Organizujeme v Kragujevaci festivaly vozů Fića i jiných modelů Zastavy už 12 let a rozšiřujeme se. Teď se festival jmenuje Balkan Fića Fest. Lidé se na něj sjíždějí ze všech zemí bývalé Jugoslávie, ba i z Francie a Švýcarska,“ chlubí se Bataveljić.

Aut Fića bylo celkem vyrobeno téměř milion a zaslouží si svůj pomník, protože jejich dopad na kulturu a ekonomiku v Jugoslávii byl tak velký, říká.

Jeho klub fanoušků již shromáždil více než 3000 podpisů pod petici žádající, aby tento symbol již dlouho zaniklé země a její kultury byl zvěčněn na jednom z náměstí Kragujevace.

Autoři: ,




Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.