Přiznává, že občas má sice se svým Chevroletem Silverado problém zaparkovat, ale změnu rozhodně neplánuje.
"Mně se 'ameriky' vždycky líbily.
Tohle je už moje pátá, z toho třetí pick-up. Je to pohodlné a díky prostoru vzadu nemusím shánět dopravu na převezení čehokoliv, protože skoro všechno se tam vejde," říká Zdeněk Izer. "V autoškole jsem s instruktorkou jezdil na kafe"
Není velikost auta někdy překážkou?
Snad jedině při parkování. Občas trochu déle hledám místo, ale jinak s ježděním žádný problém není. V chevroletu se cítíte jako v osobáku.
Jak jste na tom se spotřebou?
Žere mi to čtrnáct litrů benzinu, což je vzhledem k víc než pětilitrovýmu obsahu motoru celkem příznivý.
A kolik platíte za povinné ručení?
Platím necelých jedenáct tisíc. To znamená o pět set víc než autobus MHD. To mi připadá na palici. Argumentace úředníků spočívá v tom, že velké auto způsobuje větší škodu. Přitom autobus je ještě horší.
Nebyl jedním z důvodů pro pořízení takového vozu i větší pocit bezpečí?
Zabít se dá v čemkoliv. To platí i o tomhle autu. Je to jen v lidech. Někde jsem četl, že řidiči by jezdili jinak s vědomím toho, že z volantu kromě airbagu může vyletět i bajonet. To by určitě přispělo ke zklidnění těch, kteří jezdí jako prasata, protože mají velký auto s osmi airbagy.
A co automatická převodovka?
Při první cestě s automatem jsem pořád myslel na to, že musím mít levou nohu pod sedadlem, abych si nešlápnul na brzdu. V okamžiku, kdy to uděláte, totiž končíte s hubou na předním skle, protože v té noze není cit. Dneska mám opačný problém: když skočím do normálního auta, semtam startuju přes kvalt.
Jste vyučený automechanik. Znamená to, že vztah k automobilům jste měl už odmalička?
Mě bavilo malovat, takže jsem dělal přijímačky na grafickou školu. Tam jsem se nedostal, protože rodiče nebyli komunisti. Z nouze jsem se pak přes nějaké známé dostal na automechanika. Skousnul jsem to s tím, že si aspoň budu umět opravit auto. Nicméně v prváku jsme furt vrtali a pilovali a auto jsme neviděli, takže jsem tam moc pravidelně nechodil. Ale nějak jsem to dokončil. Jako automechanik jsem se živil dva roky.
Uživil byste se tím i dnes?
Dneska už je tohle povolání někde jinde. I automechanik musí být odborník, který ví, jak na moderní auta. Všechno se dělá přes počítač. Dřív se dal motor seřídit takzvaně na ucho, ale to skončilo s favoritem.
Jak vzpomínáte na začátky v autoškole?
Když člověk leze do autoškoly, většinou už někdy předtím jel. Totéž platilo i o mně. S otcem mi to moc nešlo, ale v autoškole to byla pohoda. Dokonce taková, že jsem většinou ani nebrázdil ulice, ale s paní instruktorkou jsem jel domů na kafe. Aby ušetřila benzin.
V tomhle věku se začíná i s motorkami...
Řádil jsem na babetě a fichtlu, ale dál jsem se nedostal. Motorky se mi líbí, jenže mi to přijde jako nesmysl, který má o dvě kola míň, než by mít měl. Vautě kolem sebe máte plechy, jsou tam pásy, airbagy... Na motorce nic. Pokud to není velorex.
V tom byste se nebál?
To jo, ale zažil jsem s ní dost. Když mi bylo asi čtrnáct, tak kamarád někde sehnal velorex bez papírů. Udělali jsme mu plechový předek a asi z metrový meze jsme skákali do šípkovýho keře. Nikdy se nám nepodařilo jím proletět (smích).
Jaká auta jste vystřídal?
Začínal jsem na "stodvacítce", následovala Škoda Favorit, Fiat Uno, Suzuki Vitara, Jeep Wrangler, Jeep Cherokee, Chevrolet ChevyVan, teď mám Chevrolet Silverado a chystám se na Chevrolet Avelanche. Ten má oproti silveradu delší kabinu a kratší valník.
Dokážete si představit, že byste musel jezdit třeba v matizu?
Představa je to hrozná, ale jezdit se dá v lecčems. Asi bych po půl dni vymýšlel, jak se toho zbavit.
Auta kupujete nová, nebo ojetá?
Já jsem snad nový auto neměl nikdy. Přijde mi to jako hloupost. Sotva s ním vyskočíte z vitríny, je dvacet procent ceny dole.
A co dopravní nehody? Boural jste někdy?
Za volantem nikdy. Jen jako spolujezdec v Itálii. V Peugeotu 205 jsem s paní, kterou jsem stopnul, projížděl tunelem a ona to asi ve stovce čelně napálila do zdi. Auto nešlo poznat, jako zázrakem jsem z toho vylezl jen potlučený.
Moderujete pořad, který vychází z vtipných scének z českých filmů. Máte nějakou oblíbenou, která se vztahuje k motorismu?
No určitě. Miluju tu z filmu Kulový blesk, kdy Ladislav Smoljak testuje airbag ve své "stodvacítce" tím, že z garáže vyjíždí do popelnic. To je výborný.
Jak vnímáte alkohol za volantem?
To je tady problém. Jednou jsem viděl nabouranou Škodu 1203, kolem níž běhal pán s hlavou od krve. Zastavil jsem a ptám se ho, jestli nechce pomoct. Samozřejmě byl ožralej a pořád opakoval: "Já jsem měl incident." Vzápětí přijela Škoda 1000 MB s ještě víc nalitým chlápkem, který mě vyhnal. Radši jsem jel.
Co byste na českých silnicích změnil?
Uvítal bych, kdyby ubylo kamionů. Když jedete po brněnský dálnici, je jimi pravý pruh v podstatě pořád ucpaný. Zamyslet se nad sebou by měli i policajti. Je to asi měsíc, kdy mě v Praze málem "sestřelila" policejní dodávka, jejíž řidič navíc telefonoval. Když jsem mu chtěl říct něco od plic, tak mě ještě poslal někam.
Jak jste na tom s dodržováním rychlosti?
Na dálnici sto třicet nejezdím. Ale pick-up má omezovač na necelých sto padesáti, takže "střelec" nejsem. Pokutu jsem platil před hodně dlouhou dobou. V Hloubětíně jsem se otáčel na křižovatce a policajt za mnou vystartoval tak, že to málem narval do blízký protihlukový stěny. Z legrace mu povídám: "To jste řídil vy? To bylo pěkný." Jenže příslušník moc smyslu pro humor neměl a nadělil mi pětikilo.
Máte nějaký vysněný automobil?
Asi nový Cadillac Escalade.
A jaký byste nikdy nechtěl?
Fiata Uno vyrobeného koncem června v pátek večer (smích).
 OSOBÁK S VALNÍKEM: Zdeněk Izer si nákladní prostor svého rozměrného Chevroletu Silverado nemůže vynachválit. "Co potřebuji odvézt, to se mi tam vejde," vysvětluje oblíbený bavič |
