Mrzne, hustě chumelí, na cestě z letiště je v Detroitu tma. Větší než v jiných letech. Nesvítí u ní žádné billboardy s reklamami automobilek, jedinou výjimkou je japonský Lexus. Žádné slavnostně nasvícené centrum s mrakodrapy, mžourá jen pár světel.
Logo General Motors na jeho sídle, Renaissance Center, září dost matně, ostatně jako celá automobilka. Automobilový průmysl zažívá nejhorší časy v historii, tvrdí statistici. Lidé přestali kvůli strachu z krize kupovat auta, továrny nevyrábějí, dva z největší trojky - GM a Chrysler - dočasně zachránila vláda obrovskou půjčkou, Ford zatím bojuje sám.
Lincoln C Concept
A do toho největší americký autosalon. Nic není jako dřív. Letos nebudou ani hot dogy zdarma, ani Firehouse, bývalá požární zbrojnice, proměněná na restauraci, v níž v časech hojnosti teklo proudem pivo a všichni si poroučeli steaky - vždyť to platil Chrysler.
A místo Mitsubishi stojí uprostřed hlavní výstavní haly Číňané, kteří v minulých letech měli skromné stánky v podzemí haly. Vysmívaná firma BYD, proslavená výrobou falzifikátů známých značek, a Brilliance, která by letos chtěla prorazit i do Česka.
Naopak některé velké značky chybí - překvapivě i Porsche nebo Ferrari, a také Nissan, Suzuki nebo Mitsubishi. Dealeři této značky sice nakonec pár aut dovezli, nikdo u nich ale nestojí a jsou zamčená. Smutná prezentace.
Autosalon Detroit 2009: stávka odborářů před Cobo Centrem
Že je opravdu zle, dokazuje i demonstrace odborářů přímo před vchodem do výstavní Cobo Hall. Je jich sice jen čtyřicet, ale chodí v kruhu s transparenty a nepřeslechnutelně skandují. "Zabijte auta, zabijete Ameriku", "Potřebujeme nová auta, ne válku v Iráku" nebo "Američané musí kupovat americká auta".
Jsou opravdu naštvaní a z jejich pohledu se není čemu divit. "Bude mi padesát a poprvé zažívám, že mí kamarádi a spolupracovníci přicházejí o práci, nemůžou uživit rodiny. Nikdo z nás přece krizi nezavinil, to udělali ti chamtiví bankéři a bossové, kteří vytahali z automobilek miliony na odměnách," rozčiluje se odborový předák Frank Warren, který v michiganské továrně General Motors ještě práci má.
Autosalon Detroit 2009: odborový předák Frank Warren
Odborářem je už třicet let, převzal štafetu od svého otce a dědy. "V automobilkách naše rodina pracuje už skoro sto let, a nikdy nebylo tak zle. Vůbec tomu nerozumím. Vždyť přece vyrábíme moderní, konkurenceschopná auta, tak v čem je problém?" nechápe Frank.
Problém je, že moderní auta začaly velké automobilky vyrábět až teď v časech krize, ale hlavně v tom, že "velkou trojku" táhnou ke dnu obrovské náklady na vyplácení důchodových programů a zdravotního a sociálního pojištění.
"To přece nemůže být problém. Vždyť bossové berou čtyřistakrát víc, než je našich průměrných 28 dolarů na hodinu, noví zaměstnanci berou polovinu," nevěří Frank. Celkové náklady na jednoho zaměstnance se započtením důchodů a benefitů jsou však 72 dolary, a to automobilky pohřbívá.
Doplácejí na velkorysé nabídky, které dávaly lidem v časech prosperity, a závazků se nemohou zbavit. Jedině bankrotem, o tom však nechtějí odboráři ani slyšet. "V automobilových fabrikách pracují tři miliony lidí, další desítky milionů v dodavatelských firmách. Dokážete si představit tu katastrofu?" ptají se odboráři.
Ve stínu těchto problémů se automobilky snaží vymýšlet, čím krizi porazit. Šetří. "Pořád žijeme a bojujeme. Musí být lépe, už proto, že jen loni se americký trh propadl na nejhorší úroveň za 26 let. Ořezali jsme náklady o 2,4 miliardy dolarů, zrušili čtyři modely, děkujeme Americe a vládě, že nám půjčila peníze pro přežití. Myslím, že z krize vyjdeme dobře, protože vyrábíme auta, která lidi chtějí a milují a jejich kvalita je nejvyšší v historii. Děláme auta úspornější - 73 procent z nich spotřebuje méně paliva než před rokem. Chystáme spoustu novinek - v příštích čtyřech letech jich bude 24, osm v nejbližším roce a půl. Letos dodáme do firemních flotil stovku ryze elektrických vozů, v roce 2010 se začnou běžně prodávat zákazníkům," říká například viceprezident Chrysleru Jim Press.
Stejně jako on mají i o u ostatních automobilek pocit, že "zelená auta" budou tím pravým řešením. Experti z renomované agentury J. D. Power totiž předpovídají, že prodeje hybridů budou pořád sílit - nyní tvoří ani ne čtyři procenta ze všech prodaných osobních aut v USA, za dva roky to má být šest procent. To je asi dvacet milionů aut, tedy pořádný kus koláče.
Takže do "zeleného vlaku" naskakují i firmy, u nichž by to málokdo z Američanů čekal. Zatímco hybridní Toyota Prius, světově nejprodávanější auto tohoto typu, je na trhu už jedenáct let a stále se vylepšuje, návštěvníkům autoshow padá brada až ke kolenům při spatření hybridních mamutích "trucků" GMC Sierra či luxusních cadillaců a buicků, a už vůbec, když vidí na stánku Chevroletu malinkého sparka. V Evropě je oblíbený, v Americe ho neznají; těmhle nákupním taštičkám budou muset teprve přijít na chuť.
Autosalon Detroit 2009 - Kia Soul´ster
Konkrétně třeba Chrysler představil celou řadu elektrických aut ENVI, což jsou vozy s prodlouženým dojezdem kombinující spalovací a elektrický motor. "Čistě na elektřinu přitom dokážou ujet 40 mil, což je vzdálenost, kterou 80 procent Američanů najede při cestě do práce a zpět," říká Frank Klegon, který má u Chrysleru na starosti vývoj nových vozů.
Elektrickými hybridy jsou přitom i takové "americké obludy" jako Chrysler Town Country či terénní Jeepy. A stejné to je i u dalších typicky amerických značek. Zelená revoluce je prostě tady - zbývá otázka, jestli to bude k vybřednutí z krize stačit.
