Jezdím autem, protože musím. Moje líné a civilizací zhýčkané tělo nechce jít v šest ráno na autobus a nechce pak městskou hromadnou dopravou s dalšími dvěma přestupy pokračovat na druhý konec Prahy a být přesně v 8.00 ve škole. To je přesně ta situace, kdy se z ekologa stává automobilista.
Mým problémem je rozmrazování. Brzo ráno moje auto vypadá jako sáňky dědečka Mrazíčka. Nemuselo by tak vypadat, máme přece garáž. Ale tam bydlí sekačka, kola, přezimující muškáty, stará skříň a plynový sporák - přece to nevyhodíme! A samootvírací brána na dálkové ovládání je prorostlá skrz naskrz růží, že ani nevím, jestli by ještě vůbec šla otevřít…
Říkám si, že třeba na sídlištích se lidé taky obejdou bez garáže, tak proč ne já? Můj muž Zdenek problém s rozmrazováním auta nezná, myslím, že ještě nikdy v životě nevstal před jedenáctou. To už mu ty ledy většinou rozmrazí sluníčko nebo manželka omete sníh z auta a okolí. Každý motorista má své triky, já se s vámi podělím o ty své.
Na sníh se mi velice osvědčil smeták s rýžovými štětinami. Štětiny vlhkem změknou a nepoškrábou sklo a sníh se mi nedostane do rukávů. Jen násadu musíte zkrátit tak, aby se vešla do kufru auta. Další smeták musíte mít v záloze doma pro případ, že nasněží a vy se nemůžete kvůli sněhové čepici dostat do kufru. Pochopitelně už nastala situace, kdy v kufru nebo doma byly smetáky oba a hodil by se ještě třetí.
Zora Jandová
Umím si poradit
tvrdí, že proti ledu nejlépe funguje Karel Gott
Na jinovatku už dávno nepoužívám škrabku. Od té doby, co jsem ji jako na potvoru nemohla najít a po ruce bylo jen CD s hity Karla Gotta. Karel mě pak nerozlučně provázel celou zimu a škrábal a škrábal. Nevěřili byste, o co širší záběr takové cédéčko - resp. jeho krabička - má oproti obyčejné škrabce a jak na rozdíl od ní pružně kopíruje oblý tvar předního skla. Díky, Kájo!
Jistě by to šlo provádět i prázdnou krabičkou, ale věřte mi, není nad pomoc vašeho oblíbeného interpreta. Nebo i neoblíbeného, aspoň něčemu pořádnému ta osoba konečně poslouží.
Pokud máte nějaký podobný fígl, o který se se mnou i se čtenáři nezištně a nehamounsky podělíte, budu ráda. Jen mi prosím neraďte, abych vyklidila garáž, to vím taky… Šťastnou jízdu - i životem - přeje Zora Jandová.
 |
