Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

První Zetor vyjel před 70 lety. Byl to výrobní rekordman i exportní hit

aktualizováno 
První typ traktorů Zetor dobyl svět a díky své spolehlivosti sklízel úspěchy i na západních trzích. Byl dokonce nejvíce vyráběným typem brněnských traktorů a ještě dnes se některé dochované kusy zapojují do tvrdé práce.

Zetor 25 | foto: Archiv společnosti ZETOR TRACTORS a.s.

První prototyp traktoru Zetor 25, který stál u zrodu legendární brněnské traktorové dynastie, opustil výrobní halu Zbrojovky Brno přesně před 70 lety, 14. listopadu 1945. Tento historický okamžik nastal tři čtvrtě roku před vznikem samotné značky Zetor. Ta byla registrována u Obchodní a živnostenské komory Republiky Československé 17. srpna 1946 a její název je složen z hláskovaného prvního písmene Zbrojovky, tedy „Zet“, a posledních dvou písmen slova traktor.

Pohled zpět

V prvorepublikovém Československu vyrábělo traktory několik firem. Těmi hlavními byly Praga, Škoda, Wikov a Svoboda. Jejich výrobky začaly postupně doplňovat domácí trh sycený importovanými traktory, především ze Spojených států a v menší míře i z Německa, a získávat významnější místo na trhu. Například v roce 1930 bylo u nás v provozu 3 až 4 tisíce traktorů a motorových pluhů. Z traktorů bylo kolem 75 % amerických Fordson, John Deere a Harvester.

Fotogalerie

V následujících letech došlo ke zvýšení prodeje traktorů a s odezníváním velké hospodářské krize se pak udává jejich roční tuzemský prodej v objemu až 1000 kusů. Během druhé světové války pak nastal markantní útlum v oboru zemědělských traktorů a navíc vzhledem k vypjaté hospodářské situaci Říše se musela realizovat nestandardní řešení, jako změna pohonu na dřevoplyn.

Po válce bylo do Československa v rámci obnovy poválečného hospodářství dodáno asi 2 tisíce traktorů prostřednictvím organizace UNRRA (United Nations Relief and Rehabilitation Administration) a také naši tradiční výrobci opět plánovali vesele se pustit do výroby svých typů.

Nový traktor z Brna

A jak už víme, objevil se zde výrobce traktorů nový, stará známá Brněnská zbrojovka. Již v meziválečném období se realizovala v tomto koncernu také výroba automobilní, konkrétně v letech 1924 až 1936, zkušenosti s kolovými motorovými prostředky tedy měli. V roce 1935 nastoupil do firmy ing. František Musil, konstruktér automobilových a leteckých motorů, a právě pod jeho vedením zde krátce po osvobození vznikl během necelých šesti měsíců nový traktor.

Jeden z prvních Zetorů 25

Jeden z prvních Zetorů 25

První prototyp, nebo spíše funkční vzorek, se zkoušel od poloviny listopadu 1945 a na základě poznatků z jeho zkušebního provozu zrála podoba traktoru pro sériovou výrobu. První tři kusy takřka finálních traktorů Zetor 25 rané konfigurace pak byly slavnostně odhaleny 15. března 1946. Postupně se rozeběhla sériová výroba.

A také přišlo ministerské rozhodnutí, že traktory se v socialistickém Československu budou do budoucna vyrábět pouze v Brně. Výroba konkurenčních typů tak byla na přelomu 40. a 50. let postupně ukončena, pouze traktor Škoda 30 se udržel až do roku 1954.

Na druhou stranu nesmíme vidět za úspěchem Zetoru 25 pouze tento, pro ostatní nepopulární krok. Přes 60 % z nich se exportovalo, a to i do západních zemí, kde měli samozřejmě na výběr i jiné alternativy.

Výrobce

Sériová výroba Zetorů 25 byla zahájena ve znárodněné Zbrojovce Brno. V první polovině 50. let se jejich výroba přesunula do nového výrobního areálu v Líšni. Tato továrna byla již samostatným národním podnikem.

Zetor 25

Postupně zde vzniklo několik úspěšných typových řad traktorů. V roce 1992 byl podnik privatizován. Produkce traktorů Zetor moderních typů probíhá v Líšni i dnes.

Pomůže Vám hladce, zdolat těžké práce

Zetor 25 byl kolový traktor lehké kategorie určený pro polní a další hospodářské práce, včetně zemědělské dopravy. Dal se použít i jako stacionární pohon různých hospodářských zařízení, tj. mlátiček, řezaček, šrotovníků, cirkulárek nebo čerpadel.

Konstrukce je bezrámová s pevným nosným trupem. Vznětový řadový čtyřdobý dvouválec o objemu 2078 ccm dává výkon 25 k, což se právě promítá v typovém označení. Chlazení je vodní s nuceným oběhem. Samozřejmostí je možnost měnit rozchod dle potřeby, u přední nápravy stupňovitě, u zadní nápravy spojitě.

V průběhu výroby byl traktor postupně konstrukčně vylepšován. Tuhá misková sedačka byla nahrazena odpruženou vypolštářovanou s malou opěrkou spodních zad. Objevil se elektrický startér. Do standardní výbavy přibylo hydraulické zdvihací zařízení pro ovládání neseného hospodářského nářadí, jako jsou pluhy, kultivátory, hrobkovače nebo plečkovače. V závěru výroby (1960-61) přibyla ochranná budka pro řidiče.

Navíc vznikaly další verze. Základní Zetor 25 nahradila tzv. verze agregační, nebo-li Zetor 25A. Ještě předtím však vznikl Zetor 25K, kde písmeno „K“ znamenalo označení kultivační. Zetor 25K, dodávaný od roku 1948, se tak navíc hodil k meziřádkové kultivaci. Aby nebyly poškozeny plodiny, měl traktor výrazně zvětšenou světlost zvýšením přední nápravy a použitím zadních kol většího průměru. Rozsah stavitelnosti rozchodu zadních kol se dal zvětšit otočením disků.

Srovnání půdorysů verzí traktorů Zetor 25. Zadní kola kultivačního typu Z 25 K jsou užší a mají větší průměr, měl tedy i více zvýšenou přední nápravu, bylo to kvůli dosažení větší světlosti. Rozchod zadních kol Z 25 K se ještě zvyšoval obrácením disků, pak se mohl nastavit až na hodnotu 1720 mm.

Srovnání půdorysů verzí traktorů Zetor 25. Zadní kola kultivačního typu Z 25 K jsou užší a mají větší průměr, měl tedy i více zvýšenou přední nápravu, bylo to kvůli dosažení větší světlosti. Rozchod zadních kol Z 25 K se ještě zvyšoval obrácením disků, pak se mohl nastavit až na hodnotu 1720 mm.

Exotickou verzí byl polopásový Zetor 25A Z-76, kde Z-76 je typové označení montovaného polopásu. Tento traktor se s úspěchem nasazoval v náročném lesním terénu pro sbližování a odvoz dřeva. Nezastavily ho ani mohutné pařezy a povalené kmeny. Oproti čistě kolovým pětadvacítkám zvládal i mnohem blátivější a kluzčí povrchy. Byl z pětadvacítek nejstabilnějším, nejen pro svou šířku, ale přidané polopásy snižovaly také těžiště. Samotné pásy samozřejmě nebyly kovové, ale textilně-pryžové. Navlékaly se totiž na kola s pneumatikami, na standardní velké zadní hnací a nově vložené vodící/napínací kolo (s dvojmontáží) před ním.

Za zmínku stojí ještě Zetor 25H Sadař. Ten vznikal mimo výrobní podnik koncem 60. let, dávno po skončení produkce typu 25. Stroje měly původ ve vyřazených traktorech Zetor 25A a K, které byly ve Strojní traktorové stanici Hodonín (proto písmeno „H“ v označení) repasovány a menší přestavbou optimalizovány pro práci v sadech. Sadař měl nastaven co nejužší rozchod kol a přečnívající hřídele byly odřezány, aby mohl traktor projíždět mezi řadami stromů a nedrásal jejich kmeny. Přední náprava byla snížena a zadní kola měla menší průměr, čímž se dosáhlo výrazného zmenšení výšky traktoru. Zablokován byl nejvyšší převodový stupeň, protože sad není žádná závodní dráha.

Zetor 25A polopás se uplatňoval především při práci v lese.

Zetor 25A polopás se uplatňoval především při práci v lese.

Rekordman

V letech 1946 až 1961 opustilo výrobní linky celkem 158 570 Zetorů 25, 25K, 25A a 25A Z-76. Z evropských traktorů tak pětadvacítka patřila objemem výroby k těm nejvýznamnějším. Byla také žádaným exportním artiklem. V množství přesahujícím 97 tisíc kusů končila v osmi desítkách zemí celého světa a díky své spolehlivosti sklízela úspěchy i na západních trzích.

Vedle toho, že jsou dnes Zetory 25 svými majiteli často hýčkanými veterány, tak je můžete na venkově spatřit i v tvrdém pracovním zápřahu.

Zdroje a doporučená literatura:

  • Antonín Andert, František Macháček: Využití traktorů ZETOR 25 v zemědělství. Státní zemědělské nakladatelství, Praha, 1958
  • Marián Šuman-Hreblay: Historie traktorů Zetor. CPress, Brno, 2012
  • Arthur Nutbey: Zbrojovka Brno, From Firearms to Tractors. Consus Media, Alphen aan den Rijn, 2015






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.