Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Životopis legendy: VW Transporter

  14:55aktualizováno  14:55
Z historického hlediska není na světě automobil, který by se mohl pyšnit takovou tradicí jako VW Transporter. Model, jehož kořeny sahají až do doby, kdy válkou zpustošená Evropa začala znovu budovat automobilový průmysl, žije i po pětapadesáti letech výroby.
Továrna VW v Hannoveru

Továrna VW v Hannoveru - Hannover: výrobní závod, kde se transportery vyrábí od roku 1956 dodnes | foto: VW

Nápad na výrobu dodávkového vozu transporter se zrodil v hlavě holandského importéra vozů Volkswagen Bena Pona již v roce 1947.

Toho inspiroval nevzhledný, ale praktický plošinový vůz postavený na podvozku válečného automobilu Kdf 82, který měl poněkud netradiční uspořádání.

Řidič a spolujezdec tohoto stroje seděli nad motorem za zadní nápravou, přičemž ložná plocha se nacházela před nimi.

Ben Pon pouze posunul kabinu pro cestující před přední nápravu a vzduchem chlazený motor typu „boxer“ ponechal na původním místě.

1948
Prvního ledna 1948 nahradil britského majora Ivana Hirsta v čele automobilky Volkswagen ing. Heinrich Nordhoff (bývalý manažer firmy Opel). Tomu se Ponův nápad zalíbil a rozhodl se jej podpořit. Na podzim dostal projekt zelenou a začal se jím zabývat konstrukční tým vedený ing. Alfredem Haesnerem, šéfem vývoje automobilky VW.

1949
Na jaře byly dokončeny makety budoucího modelu v měřítku 1:10 a v aerodynamickém tunelu Vysoké školy technické v Braunschweigu začalo jejich testování. Na základě zkoušek se konstruktéři rozhodli zaoblit přední partie vozu, čímž se podařilo snížit součinitel odporu na hodnotu 0,43. Posléze byl zkonstruován první provozuschopný model s provizorní karosérií.

Brzy se však ukázalo, že podvozek odvozený z Volkswagenu Brouk není dostatečně tuhý pro potřeby užitkového vozu. Došlo tedy k zesílení závěsů kol a podvozek dostal pomocný žebřinový rám. Dvanáctého listopadu byli novináři poprvé seznámeni se čtveřicí nových vozů postavených na stejném základu (dvě užitkové varianty, jedno provedení kombi pro přepravu osob a nákladů a jeden minibus schopný převážet až devět pasažérů).

1950
Probíhaly poslední dílčí úpravy a zlepšování prototypů. Osmého března byla v továrně ve Wolfsburgu zahájena výroba skříňových verzí, o dva měsíce později následovaly i verze kombi a minibusy. Koncem roku 1950 bylo denně vyrobeno 50 exemplářů vozu transporter.

Všimněte si: Vývoj celého auta trval pouhé DVA roky.

1952
Nabídka verzí se dále rozšířila. Byl představen komfortní osmimístný minibus s panoramatickými střešními okny, sanitní, hasičský, policejní a poštovní vůz a obytný automobil s variabilním interiérem od firmy Westfalia (interiér se dal jednoduše vyjmout a vůz mohl sloužit jako běžná dodávková verze).

1952
Transporter byl na počátku roku vybaven novým čtyřválcovým motorem o zdvihovém objemu 1,2 litru a výkonu 22 kW (30 koní).

1955
Došlo ke zdokonalení brzdové soustavy, původní šestnáctipalcová kola byla nahrazena moderními ráfky o velikosti 15“. Jelikož poptávka po užitkových vozech neustále stoupala, odsouhlasila dozorčí rada dne 24. ledna výstavbu nového pobočkového závodu v Hannoveru – Stockenu.

1956
Výroba modelu transporter byla přemístěna z Wolfsburgu do nové továrny v Hannoveru, kde se tento typ montuje dodnes. Toho roku se celkově prodalo 6 666 transporterů.

1962
Transporter dostal novou plně synchronizovanou převodovku, výkon motoru 1,2 litru byl zvýšen na 25 kW (34 koní). Verze pro americký trh byly osazeny čtyřválcem 1,5 litru (31 kW / 42 koní). V říjnu sjel z výrobní linky hannoverského závodu VW Transporter s pořadovým číslem 1 000 000.

1963
U většiny modelů byla zvýšena užitečná hmotnost na 1 000 kg. ZA příplatek se do evropských verzí začal montovat čtyřválcový agregát 1,5 litru, určený původně jen pro Ameriku.

1966
V polovině roku dostal transporter dvanáctivoltovou elektroinstalaci.

1967
Srpen 1967 byl ve znamení debutu druhé generace modelu transporter. Ten se od první generace lišil prodlouženým předním a zadním převisem (o 100 mm), jednodílným čelním sklem a moderním zavěšením zadních kol na trojúhelníkových ramenech. Transporter II byl vybaven dvouokruhovou brzdovou soustavou a větší palivovou nádrží o objemu 55 litrů.

1971
V srpnu byla nabídka obohacena o motor 1,7 litru o výkonu 49 kW (66 koní). V září opustil výrobní linku v Hannoveru třímiliontý transporter.

1972
Léto 1972 bylo pro transporter ve znamení bezpečnosti. Příď vozu byla kompletně přepracována. Přibyly deformační zóny a nové řízení s bezpečnostní tyčí volantu, nárazníky dostaly mohutnější tvar a přední blikače byly umístěny nad hlavní světlomety po obou stranách mřížky větrání.

1973
Denní produkce modelu transporter dosáhla rekordní hranice 1 200 kusů.

1975
V červenci vyjel z montážní linky hannoverského závodu čtyřmiliontý transporter

1976
Postupně se zvyšovaly zdvihové objemy a výkony pohonných jednotek. Po motoru 1,8 litru následoval další čtyřválcový agregát s obsahem 2 litry a výkonem 51 kW (70 koní).

1978
Na bázi modelu transporter byla představena pětice prototypů se zvětšenou světlou výškou a pohonem všech čtyř kol.

1979
V květnu 1979 byla představena třetí generace modelu transporter. Oproti dvěma předchozím generacím se lišila výrazně hranatějším tvarem, rozvorem prodlouženým na 2 460 mm a prostornější 4,6 metru dlouhou karoserií. V létě téhož roku byla započata sériová výroba. Zákazníci mohli vybírat mezi dvěma vzduchem chlazenými čtyřválcovými agregáty se zdvihovými objemy 1,6 a 2 litry (37 kW / 50 koní a 51 kW / 70 koní).

1980
Na trh byl uveden první transporter s kapalinou chlazeným vznětovým čtyřválcem 1,6 litru o výkonu 37 kW (50 koní) uloženým za zadní nápravou. Vůz byl opatřen chladičem na přídi vozu, což prozrazovala horizontálně umístěná mřížka nad předním nárazníkem.

1982
V létě tohoto roku pokračoval přechod na kapalinou chlazené motory. Do auta se začaly montovat dva ploché zážehové čtyřválce o shodném zdvihovém objemu 1,9 litru a výkonech 44 respektive 57 kW (60 a 78 koní). Se silnější pohonnou jednotkou dosahoval transporter třetí generace rychlosti přes 130 km/h při průměrné spotřebě 9,5 litru benzínu na 100 km.

1985
V roce 1985 představila automobilka Volkswagen verzi označenou Syncro, která byla první sériovou variantou transporteru s pohonem čtyř kol. Nabídku pohonných jednotek obohatil zážehový čtyřválec se vstřikováním paliva. Motor 2,1i poskytoval výkon 82 kW (112 koní) a autu uděloval rychlost atakující hranici 150 km/h

1986
V lednu byl vyroben již šestimiliontý transporter. Ve výrobním programu expandovaly komfortně vybavené verze pro volný čas a modely Syncro.

1990
Čtyřicáté narozeniny modelu transporter oslavil Volkswagen uvedením jeho čtvrté generace (T4). Od předchozích generací se lišil zcela novou koncepcí s motorem umístěným vpředu napříč a pohonem předních kol. Výroba, která započala v září roku 1990, zahrnovala oblíbenou užitkovou verzi a stále populárnější velkoprostorovou limuzínu Caravelle. Ta byla dodávána se základní nebo prodlouženou karoserií a s pohonem přední nebo obou náprav (Syncro).

1991-1993
Nabídka užitkových a osobních verzí nadále rostla. Do výroby byly uvedeny různé užitkovo-osobní mutace a obytné verze (California)

1996
Caravelle a Multivan, oblíbené osobní verze transporteru, prošly částečnou modernizací. Jejích úkolem bylo odlišit je od běžných užitkových verzí a zároveň zdůraznit charakter konkurenčních velkoprostorových vozů a minibusů. Novinky se objevily i pod kapotou motoru. Nabídku obohatily pohonné jednotky 2,8i VR6 a 2,5 TDI, ktré byly donedávna výsadou pouze luxusních a sportovních modelů VW. Modernizace se dotkla i bezpečnosti vozu.

Brzdová soustava byla vybavena kotoučovými brzdami i na zadní nápravě a za příplatek i protiblokovacím systémem ABS kombinovaným s elektronickou uzávěrkou diferenciálu EDS. V sériové výbavě verze Caravelle nechyběla ani dvojice airbagů.

2001
Na lednovém autosalonu v americkém Detroitu představilo kalifornské designérské a vývojové středisko automobilky Volkswagen atraktivní studii minibusu Microbus. Retrospektivní automobil vybavený špičkovou koncernovou technikou zaujal řadu příznivců značky svým vzhledem, odkazující na původní modely transporter ze šedesátých let.

Luxusním minibusem však nebyly možnosti designérského studia zdaleka vyčerpány. Následovala verze pick-up pro přepravu pěti osob a rozměrného nákladu a kempingová verze se zdvihací střechou.

2002
Dvanáctého června rozhodlo vedení Volkswagenu o výrobě modelu Microbus. Ten se k velkému překvapení bude montovat v německém Hannoveru, tedy v závodě, kde byli jeho předchůdci vyráběni již od roku 1956. O výrobě odvozených užitkových a kempingových verzí se zatím nepočítá.

2003
Začátek roku byl pro wolfsburgskou automobilku ve znamení debutu páté generace modelu transporter. Krátce poté byla představena obytná varianta s označením California. Ještě v témže roce získává VW Transporter T5 prestižní ocenění „Van of the year“

2004
Nabídka užitkových verzí se dále rozšiřuje. V nabídce je transporter ve dvou výškách a s klasickým nebo prodlouženým rozvorem. Do prodeje přicházejí varianty Caravelle, Multivan a Business postavené na základech modelu T5.

Koncem září sjel z výrobní linky závodu VW v německém Hannoveru jubilejní desetimiliontý transporter.

Koncept Microbus představený na detroitském autosalonu v roce 2001 dostal znovu zelenou. První vozy začnou sjíždět z montážní linky hannoverského závodu na počátku roku 2007.

***

Od roku 1950 bylo v pěti generacích vyrobeno přes deset milionů vozů transporter a jeho modifikací. Z tohoto počtu tvoří asi 6,7 milionů modely s motorem umístěným za zadní nápravou.

Do roku 1998 se v mexickém závodě ještě montovaly „transportéry“ druhé generace. V továrně v jihoafrické republice (JAR) se ještě dnes vyrábí VW Transporter T3.

Autoři:




Nejčtenější

Dřevěný sanitní vůz (v pozadí) z první světové války tahal pár koní.
Autofotka týdne: Kolářský mistr dá do kupy i sanitku z 1. světové války

Kolář Aleš Uherka právě renovuje dřevěný sanitní vůz z první světové války, který tahal pár koní. Jde o muzejní exponát z rakouského města Laa an der Thaya. Na...  celý článek

Řidičovy ruce kryjí stylové blastery.
Speciál pro vysokorychlostní turistiku má duši supersportu

Recept na výrobu tohohle bombarďáku není složitý. Vezměte jeden supersport, odmontujte maximum kapotáže, instalujte zvýšená řídítka, vysoké plexi, cestovní...  celý článek

BMW Lipsko
BMW Lipsko: Továrna na sny, kde automechanikům vidíte až do kuchyně

V německém Lipsku, kousek od českých hranic, vyrostla a v roce 2013 zahájila produkci jedna z nejmodernějších továren automobilového průmyslu. BMW zde...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Karambol v Chorvatsku? Nehodu nechte zapsat a pokutám se nebraňte

Zkazila vám dovolenou v Chorvatsku bouračka? Zkuste nepanikařit a nezapomeňte na záznam o dopravní nehodě. A hlavně zavolejte tamní policii - stačí vyťukat...  celý článek

Další z rubriky

Horch 750 Tourenwagen
Autofotka týdne: Nádherný veterán českého sběratele okouzlil v Německu

Horch 750 je pořádný kus auta, pod dlouhatánskou kapotou má rozvážně se převalující osmiválec podmanivého hlasu a k tomu nádhernou karoserii meziválečné...  celý článek

Jak by mohl vypadat Peugeot 205 GTI pro 21. století
Božský Peugeot 205 GTI pro 21. století je jen hříčka designérů

Svět aut, těch přísně mechanických strojů, je plný nečekaných záhad, nelogičností a občas snad i kouzel. A má taky své svaté; některá auta si prostě ten status...  celý článek

Audi Asso di Picche
VIDEO: Pikové eso je zapomenutá designová perla

Pikové eso, italsky Asso di Picche, je jeden z prvních konceptů Audi. Kdo se rád dívá na auta, pozná v něm na první pohled tužku jednoho z nejslavnějších...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.