Zkušební polygon zatím zakouší námitky a spory

  • 1
Pokud by se laický návštěvník dostal do prostoru, v němž se testují nové automobily, pak by z toho příliš moudrý nebyl. Několik aut monotónně krouží po zkušebním okruhu. Pokud zastaví, tak jen proto, aby se změnilo nastavení nějakého zkoušeného agregátu či prvku v autě a předala disketa či CD-ROM z měřicího zařízení instalovaného v tomto voze k vyhodnocení do nedalekých budov, v nichž sídlí techničtí specialisté. Žádné dramatické situace na pořadu dne nebývají.

Spíše kulisu dokresluje šumění stromů, dokonce je slyšet zpěv ptáků. Takové testovací areály mají prakticky všechny významné automobilky. Mladoboleslavská Škoda jako jediná značka začleněná do koncernu VW takovým polygonem nedisponuje. Chce ho stavět v bývalém vojenském prostoru sovětské armády u Milovic na pomezí Nymburska a Mladoboleslavska. Zatím však naráží na odpor ekologů. Nyní je na tahu zastupitelstvo Středočeského kraje, které má schvalovat příslušný územní plán.

Kdyby se projekt nakonec automobilce podařilo prosadit, mělo by se příští rok začít se stavbou a areál by byl dokončen zřejmě v roce 2006. Škodovka argumentuje tím, že polygon nutně potřebuje hlavně kvůli vývoji nových modelů, a chce ho budovat i nyní, když vinou horších prodejů musí omezovat některé investice. Naopak odpůrci říkají, že když se Škodovka bez polygonu obešla dosud a když navíc má svůj zkušební areál v Úhelnici na Mladoboleslavsku a existuje polygon v Kopřivnici, může bez něj být i nadále. To však kategoricky vyvrací mluvčí Škody Roman Meliška.

Je nutné si uvědomit, že polygon Kopřivnice byl postaven pro zkoušení terénních nákladních vozidel a jednotlivé dráhy neodpovídají pro zkoušení osobních vozů. Proto je vhodný pouze pro několik málo specifických zkoušek, které jsou především informativního a porovnávacího charakteru. Nelze tam plnohodnotně provést certifikované zkoušky dle požadovaných předpisů. Dalším negativním faktorem je to, že je prakticky nemožné utajení prototypů na těchto dráhách. To, že areál je koncipován především pro nákladní vozy, přiznávají i v Tatře a uznávají i to, že utajit zkoušené prototypy by tu dost dobře nešlo. "Řadu jiných zkoušek by tu však Škoda dělat mohla," tvrdí Miroslav Křížek ze zkušebního centra kopřivnické Tatry.

 Areál v Úhelnici je podle Melišky možné využívat jen pro některá měření, například zrychlení, brzdné dráhy a podobně. Ostatní zkoušky se dělají buď za běžného provozu na normální silnici, nebo se vozy vozí testovat na polygony například do Německa. To je pro Škodovku samozřejmě nepraktické, a navíc i drahé. "Navíc testy na veřejných komunikacích jsou na základě měnícího se stavu komunikací a dopravních poměrů špatně reprodukovatelné. Díky polygonu se kvalita zkoušek výrazně zlepší," tvrdí Meliška. Podle něho by každý den na novém polygonu jezdilo zhruba patnáct až dvacet vozů. "Málokdo ví, že je nutno najezdit desetitisíce kilometrů nejen s novým modelem, ale i s každým modelem, do něhož se začíná montovat nový motor nebo například jen stěrač s pozměněným tvarem," vysvětluje mluvčí.


Co se například skrývá za plotem polygonu:

1) Rychlodráha - je to 5720 metrů dlouhá dráha oválného tvaru. Má dvě vždy 1000 metrů dlouhé rovinky a dvě dostředně klopené zatáčky. Umožňuje testování vozů do rychlosti 200 kilometrů za hodinu bez působení odstředivých sil.

2) Plocha pro dynamiku jízdy - jde o kruhovou plochu o poloměru 100 metrů. Na ní se sleduje chování vozů v zatáčkách a v nestandardních situacích. Zkoušejí se zde manévrovací schopnosti auta a simuluje se například i podélný a příčný aquaplaning.

3) Dráha pro měření účinnosti brzd - je to dráha vybavená úsekem se speciálními povrchy. Zkouší se zde chování brzdného systému a elektronických bezpečnostních systémů automobilů při nejrůznějších jízdních režimech.

4) Dráha EVP - jde o přesnou kopii dráhy na polygonu Ehra v Německu. Je dlouhá 2,3 kilometru a zajímavostí je, že má různorodé povrchy, které se mění v úsecích od třiceti do padesáti metrů. Díky tomu je možné udělat zkoušky vozu při najetí čtrnáctkrát menšího počtu kilometrů než při zkouškách na běžných silnicích.

5) Dráhy strmých stoupání. Mají délku 2,1 kilometru a jsou na nich různé podélné sklony od šesti do 30 procent. Zkouší se zde mechanické části vozidel při stoupání - zejména brzdy a spojka i při rozjezdech s připojeným vozíkem.

Polygon má zabírat území o velikosti přibližně 400 hektarů. Všechny komunikace v celém areálu měří celkem 36 kilometrů. Na polygonu bude zaměstnáno zhruba 150 lidí, třetina z toho budou nová pracovní místa. Nejbližší obec, Lipník, je od oplocení areálu vzdálena šest set metrů a od rychlodráhy 840 metrů.