Nic nového....

Pomocí setrvačníku se přece již řadu let kumuluje energie kterou dodává např. tramvaj jedoucí z kopce, aby následně pomohla tramvaji, co jede do kopce :-) V Brně tak reší nedostatek trafo stanic, že nainstalují "PowerBridge" - obrovitý setrvačník :-)

Chtěl bych vidět, co by se stalo, kdyby místo setrvačníku použili třeba pružinu

A co torzní moment?!?

Jak s tím budou formule zatáčet? Chápu, když se setrvačník namontuje do těžkého autobusu, ale do lehké formule u které chceme aby dobře zatáčela?!?

Re: A co torzní moment?!?

Nevykládejte o svislé ose otáčení, dnes jsou zatáčky klopené.

Kdo někdy viděl kotouč z frézy uhánět po zdi ...

... bude doufat že to udělají hodně bytelný. Pár desítek deka při 11 tisících ot/min nadělá pořádnou paseku, co teprve 6,5 kila při 60ti tisících. Při karambolu bych v tom sedět fakt nechtěl.

Energie je mala ...

... nepomerujte tento system se systemem pohanejicim kdysi trolejbusy. Zde je energie "jen" 400kJ, což je cca. 100Wh ;) S tim by jste autobusem max. pohnuli ... tento system prave naopak bude pomahat energeticky nejnarocnejsi casti jizdy a to akceleraci ... Proto jsou i otazky lozisek a jejich treni malinko jinde, neb se nepredpoklada hodinove ulozeni energie, ale max. nekolik minut. A v tom je prave ta novost a genialita myslenky ...

Re: Energie je mala ...

taktak, ideální pro popojíždění v kolonách... na cestování po dálnici skoro nemá význam... to je vpodstatě stejné jako u běžných elektro/spalovacích hybridů, které na dlouhé trasy mimo město mají skoro stejné výsledky jako kvalitní moderní dieselové motory (pokud je hybrid na benzin).

Energie rotujicich teles

Kdyz nekolikakilovy kotoucek roztocim na 60000 otacek za minutu a pak ho pustim, nadela docela slusnou paseku.

Maji konstrukteri spocitano, kolika auty by takovy kotoucek proletel, nez by se zastavil?

Re: Energie rotujicich teles

To záleží na kinetické energii, tedy kromě otáček (úhlové rychlosti, abychom byli přesní) také na hmotnosti sertvačníku.

Pokud by chtěli udělat jakousi bezpečnější verzi, pravděpodobně by bylo nejlepší vyrobit setrvačník z kapaliny v pouzdře s přepážkami, které by bránili volnému pohybu této tekutiny po celém obvodu. V případě havárie/závady systému by se přes bezpečnostní ventily tekutina ze setrvačníku vypustila - ideálně tak, aby se neshromážděná energie přeměnila v teplo a tím se spotřebovala např. na odpaření této kapaliny. Ale předpokládám, že tohle nějak vyřeší.

Gyroskop

Co ten setrvacnik bude delat, kdyz bude na maximalnich otackach a auto zacne prudce zacacet. Gyroskopicky efekt asi bude celkem drsny...

Re: Gyroskop

Ten gyroskopický effekt je trojrozměrný. Tak mne zajímá, jak se "konstrukteří" vypořádají se silami=zátěží na osy.

Vpadesátých letech jezdily na tomto principu trolejbusy. Naštěstí jejich nasazení ukončila jakísi občanská válka v Africe..

Ale no taaak,

vzdyt tohle mely uz stare tatrovky

Re: Ale no taaak,

??

muzes to trochu vic rozebrat??

setrvacnikove reseni

Muj tip je ze tohle reseni se nechytne, neni tam totiz moc prostoru k zvysovani ulozene energie (bud musi nahoru vaha nebo uz tak sileny otacky). Napr u reseni se superkapacitorama bude mozne kondenzatory umistit kamkoliv na podlaze a optimalizovat si tim rozlozeni hmotnosti a teziste, s timhle toho moc delat nepujde. Uz se na to tesim, urcite to zatraktivni zavody, bude vic prostoru k predjizdeni a stejne tak k obrane pomoci tohohle systemu.

Re: setrvacnikove reseni

On by setrvačník (nebo dva protiběžné) mohl přispěk ke stabilitě vozu. A to by mohla být  docela výhoda.

air

Napadá mě, když už se tu před nedávnem psalo o autech na stlačený vzduch, nebylo by možné energii z brzdění skladovat právě v nádobě se stlačeným vzduchem? (kde by ostatně vydržela delší dobu než točící se setrvačník, takže třeba do rána na cestu do práce)

hm

jenom 6,5 kg, tak to je mazec, čekal sem právě že s hmotností budou daleko větší problémy... pěkně