Já moc nejezdím, ale za těch čtyřicet let jsem najel přes půl miliónu kilometrů, a to i po silnicích Balkánu a Turecka. A musím říct, že i když se snažím předvídat za ostatní, teprve posledních pár roků se na silnicích fakt bojím. Kdybych nemusel jezdit, asi bych řídit přestal, i když nemám žádné obtíže. Pro mladé šílence za volanty třílitrových zabijáků, pokud tam nestojí policajt, neplatí prakticky nic z předpisů. Blikají na vás a předjíždí (někteří vpravo), i když jedete v obci šedesát (tedy víc, než smíte), zabrzdíte před přechodem a oni vás sejmou, nebo předjedou. O chování na dálnici ani nemluvě. Chápu, že řidič začátečník si tak nějak představuje peklo a snaží se rychle přizpůsobit.

Už holt stárnete.

V dobe, kdy jsem ja delal autoskolu, zadne airbagy nebyly. A drzueni volantu za deset dve bylo to, co se ucilo jako jedine spravne.

Na novy uchop mne upozornili az synove, a ma to logiku.

Ale trva to, nez se clovek preuci.

Nenauci, je to pravda. Kdyz obcas vidim ty autoskoly co predvadi na silnici a instruktor vedle pohodicka kaficko, tak co potom taky maji umet.

Naučí, když máte dobrého instruktora. Měl jsem jako instruktora chlápka kolem 45 let, hulil jednu od druhé, nadával jak čert, ale driloval mě tak, že jsem nejen zvládnul praktickou zkoušku velice dobře (dle zkoušejícího instruktora), okamžitě po získání ŘP jsme mohl začít jezdit ve špičce po Brně a už měsíc po získání ŘP jsem zvládnul i noční cestu na dovolenou do Chorvatska.

Bohužel takto profesně dobrého instruktora má málokdo, to je stejné jako narazit na dobrého učitele.

Spíše vidím problém ve vývoji společnosti jako takové. Většina novopečených řidičů se po získání oprávnění učila jezdit sama a tak nějak cítila, co si může dovolit. Pravda, nebyl takový provoz a vozy se řídily tak nějak realističtěji o proti dnešním vozům s elektronikou. Možná by stálo za to zavést omezení nových adeptů například obsahem motoru nebo rychlostí jízdy. Myslím, že nastává i čas, kdy by měli psychotesty absolvovat i amatérští řidiči

Psychotesty bych zavedl i u zkušených, a stejně tak pravidelné přezkušování stávajících, protože mnozí "zkušení" jezdí hůř něž začátečníci.

Ten obsah motoru asi nemá význam, rychlost by byla vyloženě kontraproduktivní. Myšlenka toho že méně zkušený řidič může jezdit mimo obec jen 70 km už tu byla...a jistě si umíte představit co by to přineslo v praxi. Kolonu aut za takovým začátečníkem, který by byl ve stresu jak ho všichni předjíždí, troubí na něj atd.

Ano, autoškoly vychovají držitele řidičského oprávnění. A někteří jsou těmi pouhými držiteli až do smrti!

Před autoškolou jsem nikdy neřídil, ale po autoškole jsem byl za volantem první rok asi 10 krát nez jsem měl auto, ale od té doby jezdím velmi často a nikdy žádná nehoda (autoškolu jsem dělal v Brně).

Nehoda přichází najednou a nečekaně. jsou lidi kteří nebourali celý život, jiní mají nehod na kontě nepočítaně.

Nejde ale o nehody jako takové, ale o dopravní přestupky, kterých denně nasekáme desítky. naštěstí, zpravidla ten druhý tu naši blbost vychytá za nás a příště zas my za toho druhého.

Tak nevím, je to už pár let, ale já byl po autoškole schopen normálně jezdit. Autoškolu jsem dělal v Praze a vyzkoušel si vše. Nikdy jsem neměl nehodu a to jezdím každý den.

Mám to stejně ale to je právě o tom hned často jezdit v provozu, jak někdo po autoškole jede 2x za rok tak má papíry tak na zátop.

Ten kdo se zajímal o jízdu autem již před autoškolou, ten problémy nemá. Kdo si ji dělal z donucení nebo že zrovna to bylo v kurzu je na tom o hodně hůř. Já nemám strach, že někoho sejmu, ale bojím se  ostatních co z nich vyleze. a někdy to je opravdu síla. No a dnešní mladí? ty normální v pohodě a ty supermani mají hrobečky u silnic, v lepším případě jsou tam sami.

Tohle je klasický problém. To by vyřešila organizace výcviku z letectví. A to samostatné jízdy. V letectví si nikdo netroufne pustit žáka na sólové lety (jsou nedílnou součástí výcviku, žák se tak zdokonaluje v létání sám, pod dozorem instruktora ze země, někdy ani to ne...) pokud si není jistý, že to žák umí. V sázce je mnoho - žákův život, finanční ztráta na letadle, pověst školy. Kdybychom to měli aplikovat na autoškolu, tak před závěrečnou zkouškou by žák musel sám naplánovat cestu třeba z centra Prahy do Mělníka, tam si dát oběd a zase odjet sám zpět. Dnes je autoškola o tom, že se to nějak odjezdí, závěrečná zkouška je o tom, zda bude mít žák štěstí a když se při první sólové jízdě žák zrakví tak se nikdo nezajímá o to, kdo ho to naučil, ale jen o to, zda měl papíry, nebyl ožralej a zda neměl sjetý gumy. A to ještě jenom pro to, aby se pojišťovna mohla vyhnout plnění.

My zkušení řidiči jsme asi povel, protože nemáme adrenalin, nejsme ožralí, neužíváme drogy apod. Jsme taková spodina ve silničním provozu, která se musí podřizovat těmto negramotům.

Je potřeba z moci úřední tvrdě zasáhnout.