Pěkný příběh s nepěkným koncem. Nástupce T87 byla T603. Tu jsem čirou náhodou ještě jako dítě zažil popojížďkou po Praze. Auto jelo po dlažebních kostkách, jakoby tam ani nebyly, motor jen neslyšně brumlal, a zadní sedačky tak měkké, že takový posez není ani v Mercedesu. T603 figuruje i ve filmu Jáchyme hoď ho do stroje, jak T603 jako kompenzaci za chybný výpočet věnují auto se slovy, "vůz je vybaven novým pertinaxovým karburátorm ..... ,tak hodně štěstí s tím pertinaxem.

Je smutné, že ani zde jsme nebyli schopni využít potenciálu našich kontruktérů a návrhářů.

Slovenská strela - zázrak na kolejích

Jediná movitá kulturní památka v Moravskoslezském kraji prochází dvouletou renovací a bude umístěna novém pavilonu v Kopřivnickém muzeu

https://www.youtube.com/watch?v=yCn_5ZHVr_U

https://pamatkovykatalog.cz/?legalState=39991572&action=legalState&presenter=LegalStatesResults

http://www.speaker.cz/localbahn/view.php?cisloclanku=2006071401

jinak pan Barchánek tuto Tatru nejen vlastní, ale i ji sám renovoval, jako mnoho jiných vozů, dřív jezdil i s krásným modrým Renaultem Alpinou.....

Tuhle Tatru jsem ještě jako dítě párkrát zahlédla v ulicích.

Ale pak otec koupil ojetý Tatraplán a s tím jsem prožila svou pubertu a jezdili jsme s ním až do mé svatby v roce 1968. Taky jsem se naučila ho řídit už ve čtrnácti letech. To byl vůz k nezaplacení, obrovský dříč, tři roky jsme za ním dokonce tahali vlek s plachetnicí naložený potřebami na kempování - stany, spacáky, bylo nás pět (v té době už skoro dospělých),a i při této zátěži byl vůz schopen vyvinout až stodesetikilometrovou rychlost, ale to jen otec zkoušel na poloprázdné polské dálnici, běžně s vlekem jezdil osmdesátkou. Byl to nejlepší vůz, jaký kdy naše rodina vlastnila. Měl jen jednu velkou chybu - neměl topení, takže když jsme s ním jeli lyžovat na Slovensko, byli jsme důkladně oblečeni a pod nohama jsme měli termofory.

Výroba Tater 87 byla ukončena ještě dříve, než se cestovatelé H+Z vrátili domů, takže rozjednané obchody na export přišly kvůli komančům vniveč. Když se jim ale nelíbily ruské reprezentativní vozy, zařídili si výrobu Tater 603...

Vedení Tatrovky vždy dokázalo uvnitř podniku vytvořit zónu jen s minimálním vlivem komunistů, aspoň těch, co dokázali všechno kazit. A sehnat na ty práce schopné lidi.

Tatrovka v Kopřivnici taky měla v tom směru výhodnou polohu, okresní město, Nový Jičín, byl poměrně daleko a navíc novojičínští komunisté v okresním výboru strany na Tatrovku nemohli, protože jakožto velký podnik s vojenskou výrobou ji řídil přímo krajský výbor KSČ. A ten zas neměl na Kopřivnici moc času, protože přímo v Ostravě byl OKD, Vítkovická a Nová huť a další firmy dohromady snad se 200 - 300 tisíci zaměstnanci... Takže kopřivnická Tatrovka se svými "pouhými" 20 tisíci zaměstnanci v krajském výboru KSČ moc často na pořadu dne nebyla.

Vrak jedne z nich byl leta k videni v krovi na Bear Creeku pobliz Dawson City na Yukonu. Zjistil jsem, ze si 3 tyhle auta kdysi objednala spolecnost, ktera tam pomoci plovoucich bagru (dredge) tezila zlato.

a jeho výrobcích před válkou, po válce a ještě v 50.letech, tak zjišťuje člověk, že Československo opravdu patřilo ke světové špičce. A je šílené, co s tím během 2 generací dokázali komouši udělat. Zhuntovat zemi na úroveň rozvojové země.

Vypadl mi omylem začátek věty: Když si člověk čte o Československu...

a jaká byla odměna geniálním konstruktérům a válečnému řediteli? vězení a vystěhování......p.Ledwinka potom ještě vytvořil další legendu rakouský Pinzgauer.....

Je třeba doplnit, že vozila nejen "zlé estebáky", ale také zatčené "hodné diverzanty"

Áááá zkušenosti :-)

Pěkný článek a krásné auto....