Autoalarm je v žebříčku elektronických ochranných systém ů prvním z aktivních. Na rozdíl od pasivní techniky, která vůz jenom mlčky zamyká, vyřazuje z provozu či jinak blokuje, se alarm staví zloději tváří v tvář. V jednodušších verzích spustí rámus a varovně bliká, dokonalejší provedení vžene do kabiny plyn či s pobertou zastaví a zamkne všechny dveře v okamžiku prvního sešlápnutí brzdy. Zní to slibně,ale je poctivé přiznat, že ve lhostejném Česku má obyčejnější alarm zásadní handicap: troubící a blikající auto u chodníku málokoho vzruší a přiměje k ochraně cizího majetku.
Přesto alarm zaslouží respekt. »Ve většině případů bývá jednookruhovým, ale i tříokruhovým imobilizérem, takže po uvedení do pohotovosti rozpojí v autě až tři elektrické okruhy,« upozorňuje Martin Pajer, ředitel pražské firm y zaměřené na prověrky původu motorových vozidel a jejich zabezpečení. »Alarm střeží všechny vstupy do vozidla dveře i víka motoru a zavazadlového prostoru. Lze k němu připojit řadu čidel a rozšířit tím funkci. Například náklonové čidlo reaguje na pokus o naložení auta na odtahový vůz, otřesové čidlo zaznamená snahu o rozbití okna, prostorové čidlo chrání vnitřní prostor vozidla a podobně.« Protože profesionální zloději umějí napodobit kód dálkového ovládání, doporučují experti alarm s plovoucím - proměnným kódem, který nepovolané odjištění systému komplikuje. »Z praxe plyne,že zkušený zloděj si s alarmem poradí podle typu do dvaceti minut,« tvrdí Michal Roček, který se v Praze zabývá bezpečnostní identifikací motorových vozidel. Nicméně ne každý zloděj je profesionál, a také čas zdolání alarm u není nejhorší. Vždyť jiná zařízení, o nichž jsme informovali v předchozích dílech seriálu, odolávají třeba jen vteřiny či pár minut. A utoalarm stojí od 3500 do 13 000 korun ve verzích v tuzemsku obvyklých. »Technika však jde rychle kupředu a nové výrobky svou složitostí, způsobem ovládání a komfortem různých funkcí již předběhly kapesní databanky a ovladače mají až šestnáct možností volby. Však také návod k použití může zahrnovat dvacet stran textu,« říká Michal Roček a upřesňuje, že cena takového zařízení se pohybuje kolem pětadvaceti tisíc korun. Jindřich Sojka, pražský obchodník s autodoplňky,ví, že nejlevnější autoalarm y kupují lidé, kteří původně měli zájem jen o dálkové ovládání centrálního zamykání vozu. »To stojí zhruba dva tisíce korun, zatímco za alarm, k němuž dálkové ovládání centrálu také patří, se platí jen zhruba o patnáct stovek víc,« podotýká Jindřich Sojka. Sám však doporučuje alarm y s plovoucím kódem, které lze pořídit od čtyř a půl tisíce korun. »Perspektivnější je nákup u značkových prodejců než na tržištích se zbožím nejistého původu,« dodává. Aktivním ochráncem automobilu, který v mnohém připomíná alarm, je pager. »Ten sice v autě nevydává zvukové ani světelné signály, ovšem prostřednictvím malého přijímače inform uje na vzdálenost pěti set metrů až tří kilometrů v nezastavěném prostředí o tom, že do vozidla někdo vnikl,« popisuje funkci zařízení Martin Pajer. Pager, který vůz střeží při parkování na ulici i v garáži, stojí od 3500 do 9000 korun. V olba typu je dána podmínkami, v nichž má zařízení pracovat. »Jestliže k alarm u v akci jsou mnozí lidé na ulici lhostejní, varuje pager při pokusu o krádež auta přímo jeho majitele,« zdůrazňuje hlavní přednost pageru Jindřich Sojka.
Přesto alarm zaslouží respekt. »Ve většině případů bývá jednookruhovým, ale i tříokruhovým imobilizérem, takže po uvedení do pohotovosti rozpojí v autě až tři elektrické okruhy,« upozorňuje Martin Pajer, ředitel pražské firm y zaměřené na prověrky původu motorových vozidel a jejich zabezpečení. »Alarm střeží všechny vstupy do vozidla dveře i víka motoru a zavazadlového prostoru. Lze k němu připojit řadu čidel a rozšířit tím funkci. Například náklonové čidlo reaguje na pokus o naložení auta na odtahový vůz, otřesové čidlo zaznamená snahu o rozbití okna, prostorové čidlo chrání vnitřní prostor vozidla a podobně.« Protože profesionální zloději umějí napodobit kód dálkového ovládání, doporučují experti alarm s plovoucím - proměnným kódem, který nepovolané odjištění systému komplikuje. »Z praxe plyne,že zkušený zloděj si s alarmem poradí podle typu do dvaceti minut,« tvrdí Michal Roček, který se v Praze zabývá bezpečnostní identifikací motorových vozidel. Nicméně ne každý zloděj je profesionál, a také čas zdolání alarm u není nejhorší. Vždyť jiná zařízení, o nichž jsme informovali v předchozích dílech seriálu, odolávají třeba jen vteřiny či pár minut. A utoalarm stojí od 3500 do 13 000 korun ve verzích v tuzemsku obvyklých. »Technika však jde rychle kupředu a nové výrobky svou složitostí, způsobem ovládání a komfortem různých funkcí již předběhly kapesní databanky a ovladače mají až šestnáct možností volby. Však také návod k použití může zahrnovat dvacet stran textu,« říká Michal Roček a upřesňuje, že cena takového zařízení se pohybuje kolem pětadvaceti tisíc korun. Jindřich Sojka, pražský obchodník s autodoplňky,ví, že nejlevnější autoalarm y kupují lidé, kteří původně měli zájem jen o dálkové ovládání centrálního zamykání vozu. »To stojí zhruba dva tisíce korun, zatímco za alarm, k němuž dálkové ovládání centrálu také patří, se platí jen zhruba o patnáct stovek víc,« podotýká Jindřich Sojka. Sám však doporučuje alarm y s plovoucím kódem, které lze pořídit od čtyř a půl tisíce korun. »Perspektivnější je nákup u značkových prodejců než na tržištích se zbožím nejistého původu,« dodává. Aktivním ochráncem automobilu, který v mnohém připomíná alarm, je pager. »Ten sice v autě nevydává zvukové ani světelné signály, ovšem prostřednictvím malého přijímače inform uje na vzdálenost pěti set metrů až tří kilometrů v nezastavěném prostředí o tom, že do vozidla někdo vnikl,« popisuje funkci zařízení Martin Pajer. Pager, který vůz střeží při parkování na ulici i v garáži, stojí od 3500 do 9000 korun. V olba typu je dána podmínkami, v nichž má zařízení pracovat. »Jestliže k alarm u v akci jsou mnozí lidé na ulici lhostejní, varuje pager při pokusu o krádež auta přímo jeho majitele,« zdůrazňuje hlavní přednost pageru Jindřich Sojka.
