Italská automobilka Ferrari si pečlivě drží status firmy, která vyrábí auta v omezeném množství a své klienty umí zase a znovu překvapovat – v dobrém slova smyslu. Dosáhnout obojího v počtu čtyř stálých modelových řad a objemu produkce okolo nějakých osmi tisíc kusů ročně není jednoduché.
Ferrari 812 Superfast v číslech
|
Ferrari si osvojilo zvláštní taktiku, která už po desetiletí funguje u osmiválcových modelů a teď se univerzálně uplatňuje napříč celým portfoliem. Opravdu nový je každý druhý model, mezi nimi se objevují jakési půlgenerace, které přinášejí výrazné vylepšení techniky a zásadní změny designu; základní konstrukce se mění jen v detailech.
K tomu se navíc přidává přejmenování modelů, které postrádá jakoukoliv logiku. Proč? Protože Ferrari chce být napřed před všemi a být jediné, kdo až do okamžiku prvního odhalení zná název chystané novinky. A tak bylo velkým šokem, když nástupce šestilitrového Ferrari 599, vybavený motorem o objemu 6,3 litru, dostal název F12berlinetta (F jako Ferrari, 12 jako dvanáctiválec, berlinetta znamená malý sedan, přeneseně také kupé).
A jak by se měl jmenovat jeho důkladný facelift? Přece pokud možno co nejvíc jinak – třeba 812 Superfast. Pouze dvanáctka zůstává ve svém původním významu, osmička reprezentuje výkon 800 koní a název Superfast pochází z 2+2místného kupé 500 Superfast, které v letech 1964 až 1967 vzniklo v počtu pouhých 36 kusů. Nový model je dvoumístný, logiku v tom tedy opravdu nehledejte – vzhledem k technickým inovacím si novinka snad ani kontroverze spojené se svým jménem nezaslouží. Na druhou stranu by stálo za to vyslechnout toho, kdo jména u Ferrari vymýšlí...
Nejsilnější
Pod kapotou 812 Superfast se nachází nejvýkonnější motor, jaký kdy poháněl silniční ferrari. Objem vzrostl z 6,3 na 6,5 litru a výkon dosahuje již zmíněných 800 koní při 8500 otáčkách – stejnou hodnotou a ještě o kousek výš se pyšní také motor v hypersportu LaFerrari, 812 Superfast jej ale se svými 718 Nm překonává o 18 newtonmetrů. Točivý moment je rekordem mezi silničními motory bez přeplňování, nový dvanáctiválec navíc dosahuje 80% maxima už při 3500 otáčkách.
Cesta k takovým výkonům bez použití turba vede jen přes unikátní technické postupy. Nové ferrari je prvním autem na světě, které má přímé vstřikování benzinu s pracovním tlakem až 350 bar. Vysoký tlak vstřikování také znamená velmi jemné rozprášení směsi, které by dle vyjádření automobilky mělo zajistit splnění budoucích předpisů ohledně koncentrace pevných částic ve výfukových plynech.
Variabilní geometrie sání se inspiruje ve světě Formule 1 a je zdokonalením obdobného systému použitého v úzkoprofilovém modelu F12tdf – derivátu F12berlinetta s počtem vyrobených kusů 799 a výkonem zvýšeným ze sériových 740 na 780 koní. Nově zkonstruované výfukové potrubí v konfiguraci 6-1 na každé straně zase zajistí snadnější vyplachování válců a současně výraznější zvukový projev.
Sedmistupňová dvouspojková převodovka jde proti dnešním trendům, když se její převody v zájmu zlepšení akcelerace zkrátily o 6 %. Na schopnosti dosáhnout maximální rychlosti 340 km/h to nic nezměnilo, dojde k tomu ale dříve; 812 Superfast se tak stalo nejrychlejším produkčním vozem z dílny Ferrari s výjimkou speciálních vozů s motorem uloženým uprostřed.
Díky kratším převodům a zkrácení doby potřebné pro řazení o 30 % totiž 812 Superfast zrychlí z klidu na stovku za 2,9 sekundy (u F12berlinetta bylo potřeba 3,1 s) a dvoustovka je pokořena za 7,9 místo 8,5 sekundy. 812 Superfast sice není rychlejší než dosavadní vrchol F12tdf, identických parametrů ale dosahuje navzdory o 110 kg vyšší hmotnosti (ta je v suchém, čili s žádným autem jiné značky neporovnatelném stavu 1525 kg).
Pro jízdy na okruhu je převodovka vybavena funkcí „multi-down“, která umožňuje navazující podřazování v ideálních otáčkách. Stačí mít na volantu nastavený ovladač, kterému u Ferrari říkají „Manettino“, v režimu Sport a držet levou páku sloužící k podřazování. Automat pak vše zařídí sám a zajistí maximální brzdný účinek motoru.
Podobně důsledným vylepšením jako pohonné ústrojí prošel i podvozek. Model 812 má novou generaci řízení všech kol, která se v původní verzi objevila v F12tdf a loni představeném GTC4Lusso. Nové provedení, označené Virtual Short Wheelbase 2.0, k mechanicky dořizovaným zadním kolům přidává přední řízení doplněné elektromechanickým posilovačem – v historii značky Ferrari se objevuje poprvé. Díky tomu lze řízení provázat s činností posilovače řízení, což přináší nové možnosti. Elektrický posilovač řízení dokáže zesílit zpětnou vazbu na limitu ovladatelnosti a včas tak varovat řidiče, a v případě přetáčivého smyku naznačit správný směr a intenzitu protipohybu volantem, který srovná smyk.
K tomu se přidávají brzdy z LaFerrari a nově naladěné ABS a ESP. Výsledkem má být zlepšení výkonu brzdné soustavy o 5,8 % – bohužel však Ferrari nikomu neumožnilo změřit brzdnou dráhu u F12berlinetta, takže si pod tímto údajem nelze nic konkrétnějšího představit.
Poslední, ale dost možná nejdůležitější oblastí, kam se zaměřily síly konstruktérů, je aerodynamika. Ferrari 812 Superfast má kompletně přepracovanou karoserii, jejíž tvary, ale i aerodynamické vlastnosti vycházejí z F12tdf. To bude z pohledu sběratelů vždy exkluzivnější záležitostí než standardní provedení nového dvanáctiválce, technicky jde však novinka dál.
Dosahuje stejných hodnot přítlaku a to díky pohyblivým aerodynamickým prvkům, které se ovládají přímo tlakem proudícího vzduchu (pasivní), nebo elektronicky (aktivní). Zároveň se však ve srovnání s F12tdf podařilo zmenšit vstupní otvory pro chlazení brzd a motoru, což pozitivně ovlivňuje součinitel aerodynamického odporu.
Šlechtění aerodynamiky
Konstruktéři si ale vyhráli i s dalšími detaily. Nelze přehlédnout absenci průduchů v blatnících vedle kapoty za předními koly – podobné výkonnosti se podařilo dosáhnout i při jejich diskrétním přemístění dolů k prahům.
Méně viditelná, ale o to sofistikovanější hra se uskutečnila na zádi. Zadní křídlo je vyšší, což samo od sebe znamená větší odpor vzduchu. Zároveň však může být kratší a jeho větší odsazení mění proudění vzduchu kolem kabiny. To co se v aerodynamickém odporu ztratilo na křídle, se víc než bohatě vrátí díky hladšímu obtékání vzduchu přes čelní sklo, nad střechou a podél zadního skla pod křídlem pryč.
Důležitou oblastí dle Ferrari jsou také podběhy zadních kol, kde se podařilo získat 30 % z celkového přírůstku přítlaku. Efektivní vedení vzduchu odbourává turbulence a pomáhá hladkému proudění vzduchu pod karoserií zakončenou difuzorem – právě to generuje další přítlak. Mimochodem, zadní difuzor je opatřen klapkou s rozsahem nastavení 14°, která upravuje momentální přítlak na zadní nápravě.
Proměnil se i vnější design, jehož tvůrci se hlásí k slavné daytoně, tedy typu 365 GTB4 z roku 1969. Ikonickému vzoru odpovídají proporce, kdežto přední full-LED světlomety zapuštěné vedle „nozder“ sání jsou unikátní, stejně jako zdvojených kruhových koncových světel, která takřka dokonale napodobují čtveřici koncovek výfuků.
Při servisním intervalu 20 tisíc kilometrů a sedmileté záruce je po těch všech superlativech to poslední, co by vás zajímalo, cena. „Cena Ferrari 812 Superfast se pohybuje okolo osmi milionů korun, ve kterých už je započtená daň. Jako výhradní zastoupení značky Ferrari v ČR dostane Scuderia Praha letos tři vozy, v dalším roce pak počítáme s deseti exempláři. První vůz by měl do Česka dorazit po prázdninách,“ řekl manažer prodeje Ferrari pro ČR Petr Kabát.
