"Znám případ, kdy na jednom parkovišti vystoupil elegantní mladý muž z pěkného auta venku tou dobou bylo přes třicet stupňů - a po pár krocích se skácel jako podťatý. Křísili ho pěknou chvíli," vzpomíná ředitel jihlavské záchranné služby Jan Sedlák. Vysvětlení tohoto konkrétního případu bylo velmi prosté, onen muž měl v autě nastavenou klimatizaci na osmnáct stupňů a po vystoupení jeho tělo zažilo tepelný šok. Řidič, je-li vystaven teplu nad 25 stupňů, stává se malátným a má tendenci usínat za volantem.
Tím je horko na silnicích, a zvlášť na delších cestách hodně nebezpečné. "Je třeba se bránit častějšími zastávkami a pít víc tekutin. Ale ne nějaké hodně sladké limonády, nejlepší je studený čaj," radí Jan Sedlák. Za nejlepší považuje přes poledne auto odstavit do stínu a počkat. Ale sám přitom přiznává, že něco takového nedělá ani on sám kvůli nedostatku času.
Dost rezignovaně se k letním pařákům v kabině staví řidič avie Martin Zelner, který v sezoně jezdí i čtyřikrát týdně se zeleninou na Slovensko: "Když je opravdu horko, pověsím si mokrý ručník za krk a občas si otřu tvář. V náklaďáku klimatizaci nemám a jet musím." Podle výzkumů dosáhnou černé plastové části interiéru na slunci zaparkovaného auta až 60 stupňů.
Zprvu hasly motory
"Když se začaly objevovat první klimatizace, měly tak velký energetický příkon, že mohl motor v okamžiku zapnutí klimatizace zhasnout," vzpomíná technický inspektor Peugeotu Pavel Cigánik. Dnes je realita úplně jiná. Klimatizace jsou už méně energeticky náročné a potom - pokud jsou instalovány automobilkou - jsou zapojovány jako součást elektroniky vozu podléhající řídící počítačové jednotce. "Takže když počítač v autě zapne klimatizaci, zároveň přidá na přívodu paliva.
Běžný řidič okamžik spuštění kompresoru klimatizace na chodu motoru ani nepozná," míní Pavel Cigánik. Přes všechny modernizace zůstává air-condition systém v autě velmi podstatným spotřebičem. Obecně odebírá zhruba 5 až 6 koní z celkového výkonu motoru. U turbodieselů s vysokým kroutícím momentem je to úbytek sotva rozpoznatelný, u nižších benzinových kubatur je i pět koní dost, takže jejich majitelé si už zvykli před těžším stoupáním klimatizační jednotku vypínat.
Dva druhy zimy
Dnes instalované air-condition systémy jsou navzájem už dost podobné a v zásadě jsou v nabídce dva: manuální (na ovladači teploty bývají rozlišené teploty jen červeným a modrým polem) a digitální (automatický). Samozřejmě dokonalejší a dražší je klimatizace automatická - umožňuje zvolit teplotu a pomocí tepelného čidla v interiéru vozu systém sám podle
| JÍZDA V KABRIOLETU JE ZÁŽITEK Kabriolety, zvláště ty moderní, jsou jak stvořené pro letní cesty ve dvojici. Rozpálenou hlavu ochlazuje namísto klimazizace proudící vzduch. Kabriolety má ve svém výrobním programu většina světových automobilek, ten na snímku je z produkce Mazdy. |
Výsledkem je požadovaná teplotní pohoda. "Když běží klimatizace, je důležité mít otevřené všechny výdechy. To proto, že čidlo je třeba v úrovni kolen a studený vzduch by byl přitom vedený jenom na nohy. A systém by tak chladil a chladil a v kokpitu by byla dvě rozdílná teplotní pole a to není pro zdraví dobré," varuje Pavel Cigánik.
A/C pro všechny
Tlačítko A/C, kterým obvykle bývá označeno ovládání klimatizace na středové konzoli, je dnes možné nalézt téměř ve všech modelech všech automobilek. "Pro značku Škoda platí, že klimatizaci můžete obdržet do každého objednaného auta. Jedinou výjimkou je model Fabia junior," říká Evžen Krauskopf z tiskového oddělení mladoboleslavské továrny. Zároveň upozorňuje na fakt, že dodatečná instalace klimatizace do jejich vozů není možná.
Na druhou stranu upozorňuje na časté zvýhodňovací akce: "Třeba v této době prodáváme Fabii Ice edition s klimatizací v ceně modelu." Mimo prodejní akce je klimatizační jednotka pro fabii zhruba za 35 tisíc korun. "Skutečně je možné pozorovat, že výrobci oslovují klimatizací zájemce o auta i v těch nejnižších cenových relacích. Z air-condition je prostě standardní prodejní nástroj," konstatuje technický inspektor zastoupení Peugeot Pavel Cigánik.
Nejvíc o deset
Časté angíny a neustálá rýma postihovaly v počátcích bohatší motoristy, kteří si ke svým luxusním modelům vozů poručili i klimatizaci. Mít něco nového bylo jistě příjemné, ale bylo třeba učit se s tepelným pohodlím také zacházet. "Platí pravidlo, že snižovat v autě teplotu můžu tak maximálně o deset stupňů, ale to je opravdu maximum," varuje ředitel záchranky v Jihlavě Jan Sedlák. A pro cestu na letní dovolenou doporučuje začít před koncem jízdy zvyšovat teplotu. "Při prudkém přechodu ze zimy do tepla může tepelný šok zvlášť kardiakům způsobit kolaps, odkrvení mozku a v extrémním případě i smrt," vypočítává rizika Jan Sedlák.
 |
