Asi pětadvacetiletý Angličan a jeho kolegové se celé dny nebaví ničím jiným než trápením Lexusovy novinky IS-F a těch, kteří vedle něj usednou, na okruzích. Když nás pak vozí Olivier Panis, máme za úkol naučit se, kde je ideální stopa a jak ji najít. Svezení s "eF-jedničkovým" profíkem je přeci jen o něco klidnější.
Vyzkoušet nejrychlejší lexus v extrémních situacích jsme mohli na okruhu poblíž jihošpanělské Sevilly díky pozvání japonské značky, kterou známe hlavně jako výrobce nekonečně luxusních aut.
Po pár kolečkách s profesionálními piloty Lexusu za volantem jsme tušili, co nás čeká. Pouze tušili...
Ještě jste za sebou nezabouchli dveře a jste s autem jedno tělo, jedna duše. Je dokonale čitelné, co udělá, vám dá vědět dlouho dopředu. Když už to vypadá, že závodní trať opustí po trávě, prostě jenom víc zatočíte, nepovolíte a v efektním smyku letíte k další zatáčce. "Jak to ten Panis dělá, že je před zatáčkou, v zatáčce i za ní ještě dvakrát rychlejší a mně se třepou ruce ještě teď?"
Obyčejný řidič mnohdy vděčí za svá opakovaná vítězství "nad hmotou" smečce hlídacích psů, jako jsou ABS, protikluzový systém, elektronicky řízený samosvorný diferenciál LSD a ovládání stability vozidla VSC. Podtrženo a sečteno - prostě to funguje a Panis s tím malým Japoncem jsou z jiné planety.
Po dvoudenním rozhodování mezi vínovým, černým, bílým a šedým šperkem nabídky Lexusu se všem nakonec asi nejvíc zalíbila bílá.
Skromný nápis "F", rozšířené blatníky a prahy, mohutné nádechy vzduchu, 19palcová kola, veliké brzdové kotouče a čtyři hlavně výfuku - tak rozeznáte Lexus IS-F od pomalých verzí na první pohled.
Po nástupu se ocitnete obklopeni účelným luxusem. Kožená, elektricky seřiditelná sedadla s pamětí mají výrazné boční vedení, které lze také nastavit. Sedí se v nich dobře, snad jen opěradlo mělo kvůli silnému bočnímu stisku snahu zakulatit nám záda.
Interiéru dominují odstíny šedé, černé a leštěného kovu. Kabina celkově postrádá prostor. Všude něco je. Rozděluje ji široký středový tunel s řadicí pákou osmistupňového automatu.
Nebýt zbytečného madla s věšákem u řidičových dveří, o které se při ostrém průjezdu zatáčkou bouchá do hlavy i šofér menší postavy, nedá se pracovišti řidiče nic vytknout.
Všechno je po ruce a po krátké jízdě máte pocit, že s "efkem" jezdíte odjakživa. Spolujezdec je na tom hůř. Palubní deska na jeho straně působí mohutným dojmem, navíc je jednobarevná a je jí obrovitánský kus.
Sedíte tak utopeni a máte výhled na horu plastu. Pomohla by alespoň linka z kovu nebo barevné odlišení dolního a horního dílu.
Oku lahodilo i obšití volantu (o něco tenčího než má hlavní konkurent BMW M3) a všech švů modrou nití. S tím korespondují i efektně podsvícené budíky s modrými ručičkami.
Bum, bác, prásk...
Burácení pětilitrového osmiválce nového Lexusu IS-F nechá padat čelisti diváků údivem.
Motor se až s neuvěřitelnou lehkostí vytáčí do nejvyšších otáček a neustále plynule hrne auto dopředu. Zrychlení z 0 na 100km/h za 4,8 s vám zatočí hlavou (doslova). Při podřazování navíc elektronika dávkuje laboratorně přesné meziplyny pro plynulé řazení, ale hlavně omezení blokování kol poháněné zadní nápravy, která si musí poradit s přenosem 505 krouticích newtonmetrů.
Zvuk motoru je velmi emocionální oblast, a pokud má chytit za srdce sportovně založené řidiče, musí mu konstruktéři věnovat maximální pozornost. A u modelu IS-F se na zvukovém projevu vyřádila nejedna inženýrská hlavička.
Při normální jízdě v nízkých a středních otáčkách se z motoru line hluboký hučivý zvuk, z něhož je cítit síla.
Pokud přišlápnete plynový pedál, otevře se druhý sací kanál a probudí pod kapotou prozatím lelkující stádo 423 koní a brumendo se rázem změní v mohutný hukot.
Když se motor blíží maximu otáček, je zepředu slyšet čistě mechanický, vybroušený hlas motoru V8. Cestující vzadu si užívají burácení z výfuku, které zní až jakoby za autem. Při akceleraci máte dojem, že ujedete vlastnímu řevu. Maximálně takto můžete uhánět 270kilometrovou rychlostí.
Osm stupňů k radosti
Osmistupňová automatická převodovka SPDS (Sport Direct Shift) vám dokáže, že manuál opravdu patří minulému století. V režimu "M" umožňuje přímé řazení, buďto volicí pákou, nebo pádly pod volantem. Motor letí do otáček, opájíte se lahodnými decibely a vám se lehce stane, že v manuálním režimu dosáhnete limitních otáček 6 800 ot/min.
I tak převodovka stále drží vámi navolenou rychlost a nepřeřadí, to je na vás. Do jízdy zasáhne pouze omezovač otáček.
Pro samočinné řazení je určen druhý režim "D". Ten nabízí řazení ve sportovně - komfortním režimu. V obou případech můžete řadit pomocí páček pod volantem.
Jediný případ, kdy převodovku "nachytáte", nastává v manuálním režimu. Když se před předjížděním rozhodnete podřadit o víc převodových stupňů, musí se s tím převodovka vypořádat a to chvíli trvá. Když tedy podřazujete třeba z "osmičky" na "pětku", potřebuje převodovka pro podřazení víc času, než by vám bylo milé. V tu chvíli je lepší situaci nechat vyřešit automat, elektronika to vyřídí za vás a rychleji.
Co ale dělá z "F"-ka sporťák, jsou brzdy. 360milimetrové kotouče Brembo spolu s šestipístkovými třmeny nejevily ani po několika okruzích, kdy dostaly pořádně zabrat, sebemenší úbytek brzdného výkonu.
Výkonost motoru a brzd neznamená nic, pokud ji nedokážete přenést na silnici. Tomu odpovídá i konstrukce a odladění podvozku. Celkově byl podvozek oproti civilnímu "ISku" přepracován a optimalizován tak, aby lépe pasoval k zuřivému lexusu. Minimalizovat naklánění auta v zatáčkách dostaly za úkol zesílené zkrutné stabilizátory. Ponořování přídě při brždění omezují tužší pružiny. Ramena z lisované oceli a hliníku zase zvyšují pevnost a ještě jsou lehčí.
V provozu budí auto zaslouženou pozornost. Když šelma vyrazila z oploceného výběhu okruhu, nechávali se řidiči krotkých seatů a fordů několikrát předjet a stahovali okénka, aby potěšili oči a hlavně uši.
Pětilitrový motor umí být při předpisovém zacházení (rozuměj: proti přirozenosti) docela střídmý. Při 140km/h na "osmičku" motor točí pouhých 2 200 otáček, což se příznivě projevuje na spotřebě třeba při rychlejší jízdě na dálnici.
Při dovádění na okreskách jsme vystačili s rozumnými 17 litry. Jiný testovací jezdec s lehkou nohou a rychlostním průměrem 105km/h dojel s průměrem 13,9l. Kdo z budoucích majitelů Lexusu IS-F by ale řešil spotřebu...
