Ve víkendové Velké ceně Bahrajnu formule 1 bylo hodně slyšet o Kersu díky jezdci McLarenu Lewisi Hamiltonovi, který s jeho pomocí vyrazil ze startovního roštu po zhasnutí červených světel nejrychleji ze všech. Nakonec dojel britský pilot na čtvrté příčce. KERS také pomohl jezdci Ferrari Kimimu Räikkönenovi udržet konečné šesté místo.
jak to fungujeFormule 1 jezdí na setrvačník - čtěte ZDE |
KERS pro každého
Je skoro jisté, že technologie umožňující využít energii, která by se jinak ztratila při brzdění, míří do běžných aut. Své ojedinělé řešení Kersu chce mezi prvními nabídnout stáj Williams.
Britská stáj je pravděpodobně jediný tým formule 1, který vyvíjí systém KERS založený na setrvačníku. Ostatní stáje používají systém, který ukládá energii z brzdění do baterií nebo kondenzátorů.
Williams svůj systém zatím v závodech nenasadil, stejně jako mnoho ostatních týmů. Nicméně již dnes má o jeho budoucnosti celkem jasno. Kromě samotného uplatnění ve vlastních monopostech chce Williams svůj KERS prodávat. A to nejen konkurentům nebo třeba do ostatních automobilových disciplin, ale i do běžných automobilů.
Po malajské Grand Prix, která se jela začátkem dubna, to prohlásil výkonný ředitel týmu Adam Parr.
Williams za účelem vývoje systému KERS vloni koupil firmu Automotive Hybrid Power Limited, kterou posléze přejmenoval na Williams Hybrid Power. Podle Parra chce firma více diverzifikovat byznys a tak hledá komerční využití svých technologií. Právě KERS od Williamsu by se tak mohl dostat i do běžných automobilů.
Auta na setrvačník
Systém Williamsu je odlišný od všech ostatních. Sice používá setrvačník, ale není plně mechanický. Není totiž roztáčen přes převodovku, nýbrž elektromotorem. Při brzdění dodává elektromotor energii setrvačníku a ten se roztáčí, při požadavku výkonu je pak proces opačný.
Výhodou tohoto systému má být fakt, že lze setrvačník umístit prakticky kamkoli ve voze a tím lze například optimalizovat vliv gyroskopického efektu na jízdní vlastnosti. Setrvačník tak v případě Williamsu funguje jako baterie nebo kondenzátor, jen může mít i mechanický vliv na jízdní vlastnosti auta.
Pro praktické užití v automobilech Williams věří, že jejich setrvačníkový systém s elektromotorem bude pro vozy výhodnější než současné hybridní jednoduše proto, že by mohl být lehčí než bateriové systémy a je schopen dodávat vysoké výkony podobné superkapacitorům.
Plně mechanický systém KERS vyvíjí konsorcium firem Flybrid systems, Xtrac a Torotrak. První firma má na starosti vývoj setrvačníku, druhé dvě pak vyvíjí CVT převodovku, která se postará o přenos energie.
Tento systém pak konsorcium hodlá rovněž prosadit i do běžných automobilů. Již koncem minulého roku oznámila firma Flybrid, že provedla první jízdní testy mechanického KERS osazeného ve voze klienta. Jméno zákazníka ovšem neuvedla.
Pravděpodobně však šlo o vůz Jaguar. Tato britská automobilka je totiž vedoucí organizací v grantovém projektu nazvaném "Setrvačníkový hybridní systém pro luxusní vozy". Projekt podpořila britská vláda grantem ve výši nejméně milion liber. Na projektu se podílí i další společnosti – Prodrive (mimo jiné majitel automobilky Aston Martin) a Ricardo.
Pravděpodobně plně elektrický systém KERS se pak v automobilovém průmyslu budou snažit zpeněžit i společnosti McLaren Electronic Systems a Freescale Semiconducor. Ty vyvíjí KERS primárně pro použití v monopostech McLaren.
Prodej "sériové" verze KERS ale nebudou mít tyto firmy jednoduché, jelikož bateriových hybridních systémů je na trhu již řada. A třeba Toyota si při zavedení KERS do formule 1 stěžovala, že má v sériové výrobě k dispozici daleko pokročilejší systémy.
