Bakterie Ralstonia eutropha se ve chvíli, kdy jí dojde její běžná potrava, kterou je dusík nebo fosfor, chová velmi neobvykle. Přestane růst a začne ze svého okolí požírat uhlík, který přetváří na látku polyhydroxybutyrát (PHB). Ukládá si tak energii pro případ úplného hladu. Zajímavé na polyhydroxybutyrátu je, že je to látka vlastnostmi velmi podobná polypropylenu, tedy zcela běžnému plastu, který vyrábíme z ropy.
Vědci z Massachusetts Institute of Technology (více zde ) se tak pokusili genetickou modifikací donutit bakterii vyrábět přímo některou z látek, která se může vyskytovat v ropné frakci. Před časem se pak mohli pochlubit úspěchem. Geneticky upravená bakterie Ralstonia eutropha namísto PHB produkuje isobutanol a v menším množství 3-metyl-1-butanol. Isobutanol se přitom dá použít namísto benzinu v dnešních běžných spalovacích motorech, které není potřeba ani výrazně upravovat, s benzinem je možné jej také mísit.
Prozatím ale bakterie produkuje kýžené palivo velmi pomalu. Během 50 dní trvajícího experimentu vytvořily bakterie asi 14 gramů zmíněných alkoholů na jeden litr kultivačního roztoku. Nyní se tedy vědci snaží vyvinout metodu, jak by bakterie mohla vyrábět isobutanol průmyslově. Zpracovávat by pak mohla běžný domácí odpad nebo CO2 vypouštěný z velkých průmyslových provozů.
Podobných výzkumů existuje celá řada, prozatím se žádný do průmyslového stadia nedostal. Výroba paliv z odpadů by ale mohla ukončit současné přehnané užívání biopaliv. I Evropská unie už uznala, že biopaliva vyráběná ze zemědělských plodin jsou problematická především kvůli tomu, že nepříznivě ovlivňují cenu potravin ve světě. Farmáři totiž často raději pěstují plodiny pro výrobu biopaliv a potravin ke konzumaci se pak nedostává.
